Nvidia PhysX - kam směřuje?
20.8.2009, Petr Štefek, technologie
PhysX pod křídly Nvidie je s námi již nějaký ten pátek, a tak se podíváme, co se za uplynulý rok změnilo a zda-li si technologie samotná získala dost příznivců ze stran herních vývojářů, které tolik potřebovala pro svůj další život.
Kapitoly článku:
Havok, kde je mu konec, to by jistě zajímalo každého z nás. Naposledy jsme ho mohli vidět v opravdu dobré kondici ve spolupráci s enginem Euphoria v konzolovém hitu Star Wars: Force Unleashed. Kde ale máme novou verzi slibovanou Intelem již poměrně dlouhý čas, to nikdo neví. Dokonce se ani neví, v jakém že stadiu vše je, nebo jestli náhodu nebyl vývoj ukončen (to je nepravděpodobné).
Samotný Havok je rozdělen na několik produktových balíčků, které si mohou dle potřeby vývojáři zakoupit. Havok Behavior je určen pro akceleraci umělé inteligence (AI), nejznámější je modul pro herní fyziku Havok Physics, simulace chování textilních materiálů má na starosti Havok Cloth, kolizní modely potažmo destrukce jsou v rukou modulu Havok Destruction. Technologicky je oproti současné verzi PhysX tento engine poněkud zastaralý, ale rovněž také velmi jednoduchý na implementaci a jeho služby využívá kolem 200 herních titulů na různých platformách, jako je PC, Xbox, Playstation nebo Wii. Mezi poslední herní pecky využívající tento engine je například Bioshock nebo Assassin’s Creed. Další pevnou baštou Havoku je svět konzolí, kde jej využívá valná většina her.
Pokud by teoreticky firmy Intel a AMD začaly spolupracovat a skutečně se snažit prosadit novou verzi Havoku v komunitě herních vývojářů a předvedly, jaký má tato technologie potenciál, pak může tento polomrtvý engine dostat opět injekci a přežít další generaci hardware. AMD má se strukturou svých superskalárních (5D) stream procesorů u čipů ATI výrazně větší šanci být výkonnější než grafická jádra Nvidie s jednoduchými (1D) stream procesory. Pro úspěch oživeného Havoku je stěžejní čas, tedy i to, kdy se obě společnosti AMD a Intel domluví na spolupráci a propagaci tohoto dítka. Rok po napsaní minulého článku jsme ovšem nebyli svědky ničeho a na horizontu není nic, co by jen vzdáleně připomínalo nějakou aktivitu.
Intel se již po odkoupení Havoku dušoval, že pracuje na vývoji nové verze a plánuje spousty vylepšení tak, aby byl Havok co možná nejpřívětivější vůči vývojářům a zároveň byl také technologicky vyspělým. Intel prý plánuje také přímou podporu svému novému hybridnímu dítku Larrabee, které zatím ne a ne vyjít na světlo světa. AMD bude se svou divizí ATI pravděpodobně s Intelem velmi úzce spolupracovat, pokud se týká Havoku a jeho vyladění pro práci s grafickými kartami ATI, protože samo AMD nemá moc šancí vytvořit svou úspěšnou platformu na akceleraci fyziky. Nvidia si velmi pravděpodobně půjde svou cestou a bude dále pilovat svůj PhysX.
Není žádným tajemstvím, že Nvidia koketovala s Havokem na přípravě akcelerace fyziky se svými akcelerátory GeForce. Pravděpodobně tehdy nebyla Nvidia natolik silná v kramflecích, aby Havok mohla donutit dělat, co se jí zlíbí, a ten chtěl zůstat do značné míry fyzikálním engine pro všechny platformy. Technologická dema dokazují, že Havok FX uměl podobná kouzla a čáry jako dnes PhysX. Bohužel pro Havok, který se později obrátil na ATI, došlo k akvizici kanadské společnosti společností AMD a do hledáčku nového majitele se dostaly zcela jiné priority. Tento a další problémy vzniklé odkoupením společnosti AMD nyní přivádí celou divizi ATI do nezáviděníhodné pozice, kdy nemohla dlouhodobě plánovat strategii.
Samotný Havok je rozdělen na několik produktových balíčků, které si mohou dle potřeby vývojáři zakoupit. Havok Behavior je určen pro akceleraci umělé inteligence (AI), nejznámější je modul pro herní fyziku Havok Physics, simulace chování textilních materiálů má na starosti Havok Cloth, kolizní modely potažmo destrukce jsou v rukou modulu Havok Destruction. Technologicky je oproti současné verzi PhysX tento engine poněkud zastaralý, ale rovněž také velmi jednoduchý na implementaci a jeho služby využívá kolem 200 herních titulů na různých platformách, jako je PC, Xbox, Playstation nebo Wii. Mezi poslední herní pecky využívající tento engine je například Bioshock nebo Assassin’s Creed. Další pevnou baštou Havoku je svět konzolí, kde jej využívá valná většina her.
Pokud by teoreticky firmy Intel a AMD začaly spolupracovat a skutečně se snažit prosadit novou verzi Havoku v komunitě herních vývojářů a předvedly, jaký má tato technologie potenciál, pak může tento polomrtvý engine dostat opět injekci a přežít další generaci hardware. AMD má se strukturou svých superskalárních (5D) stream procesorů u čipů ATI výrazně větší šanci být výkonnější než grafická jádra Nvidie s jednoduchými (1D) stream procesory. Pro úspěch oživeného Havoku je stěžejní čas, tedy i to, kdy se obě společnosti AMD a Intel domluví na spolupráci a propagaci tohoto dítka. Rok po napsaní minulého článku jsme ovšem nebyli svědky ničeho a na horizontu není nic, co by jen vzdáleně připomínalo nějakou aktivitu.
Intel se již po odkoupení Havoku dušoval, že pracuje na vývoji nové verze a plánuje spousty vylepšení tak, aby byl Havok co možná nejpřívětivější vůči vývojářům a zároveň byl také technologicky vyspělým. Intel prý plánuje také přímou podporu svému novému hybridnímu dítku Larrabee, které zatím ne a ne vyjít na světlo světa. AMD bude se svou divizí ATI pravděpodobně s Intelem velmi úzce spolupracovat, pokud se týká Havoku a jeho vyladění pro práci s grafickými kartami ATI, protože samo AMD nemá moc šancí vytvořit svou úspěšnou platformu na akceleraci fyziky. Nvidia si velmi pravděpodobně půjde svou cestou a bude dále pilovat svůj PhysX.
