OCZ RD400: M.2, NVMe a především výkon
6.6.2016, Jan Vítek, recenze
V poslední době jsme si z nabídky firmy Toshiba zkoušeli slabší zástupce SSD, a to řady OCZ Trion vybavené pomalými paměťmi TLC. Nyní nastane obrat, neboť na řadě je 512GB model OCZ RD400, který kombinuje vysoký výkon s rozhraním M.2 a podporou NVMe.
Kapitoly článku:
- OCZ RD400
- Testovací sestava, metodika a SSD Guru
- ATTO Disk Benchmark
- Crystal Disk Mark
- PCMark Vantage a PCMark 8
- Výkon zaplněného SSD, NVMe a HD Tune
- Závěrečné hodnocení
Testovací sestava a metodika
Jedná se o SSD pro rozhraní PCI Express 3.0 (M.2 či klasický slot), přičemž to podporuje NVMe, takže pro jeho aktivaci je nutné, abyste jednak využili příslušné ovladače a pak také zapnuli v BIOSu podporu NVMe. K tomu bylo nejdříve třeba BIOS aktualizovat, neboť rozhodne ne všechny desky s čipsetem Z97 podporují NVMe od začátku. A pak jsme využili ovladače dodané přímo od Toshiby, která nedoporučuje ovladače Microsoft NVMe a upozorňuje, že RD400 nepodporuje ovladače Intel RST.
SSD jsme nainstalovali na následující sestavu:
- Základní deska Gigabyte GA-Z97 Gaming 3
- Procesor Intel Core i7-4770K
- Operační paměti 2x 4 GB Kingston KHX1600C9D3K2/8G
- OCZ RevoDrive 350
- OS Windows 10 - 64bit
Od takové platformy se očekává především dostatečný výkon na to, aby nehrozilo, že bude při testování SSD nějak brzdit, což u výkonného Core i7 generace Haswell nehrozí.
Pro otestování výkonu SSD využijeme jednak povinnou klasiku, a to ATTO Disk Benchmark a Crystal Disk Mark, s jejichž pomocí otestujeme výkon v IOPS a sekvenčních operacích. Pak nastoupí PCMark Vantage a PCMark 08, přesněji tedy jejich testy týkající se výhradně úložných zařízení, které ukáží výkon v reálných aplikacích a také HD Tune či další testy kopírování dat.
U předchozích SSD jsme se zaměřovali i na to, co s výkonem udělá celkový zápis několika terabajtů, v případě OCZ Trion 150 to byly testy zápisu, které by zjistily, jak je to s vyrovnávací pamětí v buňkách SLC a jejím urychlením zápisu. Nyní jsem chtěl vyzkoušet něco jiného, a sice to, jak se na výkonu podepíše NVMe. Toho ale bylo možné dosáhnout jen použitím staršího BIOSu základní desky, neboť v aktuálním nejde podpora NVMe vypnout, jenomže základní deska bohužel neumožní nainstalovat starší verzi BIOSu. Zkusil jsem tak alespoň nepoužít dodávané ovladače od Toshiby, namísto nichž nastoupily generické od Microsoftu. V žádném testu se ale neukázaly změny ve výkonu, které by byly průkazné, a to až na jednu výjimku (viz 6. kapitola).
Jako obvykle jsem se chtěl nejdříve podívat na statistiky Crystal Disk Info, z nichž (tedy konkrétně z údajů systému S.M.A.R.T.) bychom se měli dozvědět informace o Write Amplification nebo alespoň o celkovém objemu již zapsaných dat (Total Host Writes nebo Total NAND Writes), ovšem ty už nám neřeknou nic, co by nesdělila také utilita přímo od výrobce. Spíše naopak.
Na řadu tak přišla firemní utilita SSD Guru, respektive nyní už OCZ SSD Utility, jejíž verzi 2.0.2430 kompatibilní s RD400 nám výrobce dodal přímo. Výše uvedený screenshot byl pořízen po delších testech, kdy disk ještě ukazoval 100% kondici, ale nám jde především o teplotu. Ta nebezpečná začíná až nad 80 °C, přičemž v průběhu testování se v našem případě dostala jen mírně nad 50 °C. Za to bezpochyby může i to, že SSD bylo umístěno v redukci, kde bylo s kartou spojeno přes teplovodivou podložku právě v místě svého kontroleru. Každopádně s jeho přehříváním jsme se rozhodně nesetkali.
Hlavní stránka nám také ukáže aktuálně využívané rozhraní, v našem případě PCI Express 3.0 se 4 linkami (SSD bylo zasunuto do hlavního slotu napojeného přímo na procesor) a dále se ihned dozvíme také to, zda je aktuální firmware a ovladače.
Výpis ze S.M.A.R.T. ukazuje také důležité údaje o zapsaných datech (unit a host reads/writes), z čehož si SSD vypočítává zbývající životnost. Poněkud překvapivá byla informace o celkem sedmi riskantních vypnutích disku, což indikuje, že by měl v polovině případů svého zapnutí nějak náhle ztratit napájení. Počítač byl přitom vždy korektně restartován nebo vypnut. Otázka je, zda jde opravdu o problém, nebo si firmware jen něco špatně interpretuje.