>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Pasta Arctic MX-4: pokoří konkurenci?
6.10.2010, Jan Vítek, srovnávací test
Dnešním tématem bude test sedmi teplovodivých past od šesti různých výrobců. Setkáme se zde s produkty firem Arctic, Arctic Silver, Gelid Solutions, Primecooler, Noctua a Thermalright. Představí se i nová Arctic MX-4, jež změří své síly nejen se starší verzí.
Kapitoly článku:
Zopakujeme si testovací sestavu, kde nás bude zajímat především grafická karta MSI Radeon HD 4870.
Tato karta byla vybavena referenčním chladičem, jehož plášť je ke kartě přišroubován několika křížovými šroubky a hlavní pasiv pak na čipu přidržuje zadní kovový rámeček. Ten zajistí dostatečný a dobře rozložený přítlak. Karta byla i se zbytkem sestavy provozována na stole, kde měla dostatečný přístup čerstvého vzduchu o teplotě kolem 22,5 °C. Tato teplota byla neustále sledována pomocí čidla digitálního teploměru, které bylo umístěno nedaleko, ale takovým způsobem, aby je přímo neovlivňoval teplý vzduch od komponent. Výkyvy pak byly dodatečně zohledněny ve výsledcích.
Samotná sestava byla provozována s operačním systémem Microsoft Windows 7 v 64bitové verzi s nejnovějšími Catalysty. Jejich Catalyst Control Centre bylo využito k fixnímu nastavení otáček na 40 procent, čili 2660 RPM. To bylo nutné, neboť jinak by si karta sama měnila otáčky podle teploty a výsledky by byly neprůkazné. Následně byla využita utilita GPU-Z pro odečítání teploty GPU a pro zatížení karty jsme vybrali Furmark.
Každá pasta dostala asi půl hodiny na zahoření s nastavením nižších otáček, aby se řádně "zapekla" při vyšších teplotách čipu a pak proběhlo samotné měření. To probíhalo jednoduše do doby, než teploty prokazatelně přestaly růst a nakonec byla celá procedura od nanesení pasty opakována, aby se minimalizovalo nebezpečí se špatně nanesenou pastou. Mechanismus pro připevnění chladiče však stejně takovou chybu prakticky vylučuje, protože jeho provedení zajistí, aby byl chladič vždy připevněn ve stejné poloze a se stejným přítlakem.
Všechny testované pasty mají velmi podobné konzistence, z čehož se trošku vymyká Primecooler PC-C100S společně s Arctic Silver 5. Ty totiž není snadné setřít z čipů a chladičů, protože se velmi mažou. Na tekutou Coollaboratory Liquid Pro však ani jedna z nich nemá, protože ta se především v nerovnostech drží jak klíště.
A nyní již k výsledkům. Dočkáme se celkem osmi hodnot, neboť jsem se rozhodl do testu pro zajímavost zařadit i hodnotu naměřenou s dosud nesundaným chladičem. Uvidíme tedy i to, jak kvalitní pastu použila firma MSI.
Výsledky ukazují jednoznačně na to, že teplovodivé pasty od renomovaných firem jsou dnes ohledně výkonu velmi vyrovnané. Výjimkou se stal Primecooler a jeho PC-C100S, která byla oproti ostatním velmi slabá. V ostatních případech se dá říci, že výsledky jsou velmi srovnatelné a určovat z nich výsledné pořadí by nebylo zodpovědné, neboť to by pasty musely být testovány v laboratorním prostředí za úplně jiných podmínek.
Pak už bude záležet spíše na tom, jak se s postupem času budou či nebudou měnit schopnosti past přenášet teplo, a to už bohužel není a nemůže být předmětem žádného podobného testu. Musíme tak věřit ujištění, že daná pasta vydrží X let a bude stále ve formě, což nahrává tradičním výrobcům, jako je Arctic (Cooling) či Arctic Silver.
- Základní deska: Gigabyte X48-DQ6 (Intel X48)
- Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 @ 2,4 GHz
- Referenční chladič: Noctua NH-U12P
- Operační paměť: 2x 512 MB A-Data Vitesta Extreme Edition (800 MHz @ 4-4-4-12)
- Grafická karta: MSI Radeon HD 4870 @ 780 MHz GPU, 900 MHz paměti
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Enermax Infiniti EIN650AWT - 650 W
Tato karta byla vybavena referenčním chladičem, jehož plášť je ke kartě přišroubován několika křížovými šroubky a hlavní pasiv pak na čipu přidržuje zadní kovový rámeček. Ten zajistí dostatečný a dobře rozložený přítlak. Karta byla i se zbytkem sestavy provozována na stole, kde měla dostatečný přístup čerstvého vzduchu o teplotě kolem 22,5 °C. Tato teplota byla neustále sledována pomocí čidla digitálního teploměru, které bylo umístěno nedaleko, ale takovým způsobem, aby je přímo neovlivňoval teplý vzduch od komponent. Výkyvy pak byly dodatečně zohledněny ve výsledcích.
Samotná sestava byla provozována s operačním systémem Microsoft Windows 7 v 64bitové verzi s nejnovějšími Catalysty. Jejich Catalyst Control Centre bylo využito k fixnímu nastavení otáček na 40 procent, čili 2660 RPM. To bylo nutné, neboť jinak by si karta sama měnila otáčky podle teploty a výsledky by byly neprůkazné. Následně byla využita utilita GPU-Z pro odečítání teploty GPU a pro zatížení karty jsme vybrali Furmark.
Každá pasta dostala asi půl hodiny na zahoření s nastavením nižších otáček, aby se řádně "zapekla" při vyšších teplotách čipu a pak proběhlo samotné měření. To probíhalo jednoduše do doby, než teploty prokazatelně přestaly růst a nakonec byla celá procedura od nanesení pasty opakována, aby se minimalizovalo nebezpečí se špatně nanesenou pastou. Mechanismus pro připevnění chladiče však stejně takovou chybu prakticky vylučuje, protože jeho provedení zajistí, aby byl chladič vždy připevněn ve stejné poloze a se stejným přítlakem.
Všechny testované pasty mají velmi podobné konzistence, z čehož se trošku vymyká Primecooler PC-C100S společně s Arctic Silver 5. Ty totiž není snadné setřít z čipů a chladičů, protože se velmi mažou. Na tekutou Coollaboratory Liquid Pro však ani jedna z nich nemá, protože ta se především v nerovnostech drží jak klíště.
A nyní již k výsledkům. Dočkáme se celkem osmi hodnot, neboť jsem se rozhodl do testu pro zajímavost zařadit i hodnotu naměřenou s dosud nesundaným chladičem. Uvidíme tedy i to, jak kvalitní pastu použila firma MSI.
Výsledky ukazují jednoznačně na to, že teplovodivé pasty od renomovaných firem jsou dnes ohledně výkonu velmi vyrovnané. Výjimkou se stal Primecooler a jeho PC-C100S, která byla oproti ostatním velmi slabá. V ostatních případech se dá říci, že výsledky jsou velmi srovnatelné a určovat z nich výsledné pořadí by nebylo zodpovědné, neboť to by pasty musely být testovány v laboratorním prostředí za úplně jiných podmínek.
Pak už bude záležet spíše na tom, jak se s postupem času budou či nebudou měnit schopnosti past přenášet teplo, a to už bohužel není a nemůže být předmětem žádného podobného testu. Musíme tak věřit ujištění, že daná pasta vydrží X let a bude stále ve formě, což nahrává tradičním výrobcům, jako je Arctic (Cooling) či Arctic Silver.
