Patero chladičů CPU střední třídy v testu

Asus Triton 70

Společnost Asus se dnes předvede se dvěma modely, Triton 70 a Triton 75. Ty mají k sobě blízko spíše jen označením, jinak jde ale koncepčně spíše o odlišné chladiče. My začneme s Tritonem 70 přicházejícím v menší, ale pevné papírové krabici. V ní je vše pěkně uspořádané a oddělené papírovými přepážkami. A samotný chladič je chráněn dalším tvrdým lepeným papírem; hoví si v jakémsi tunelu.
Asus Triton 70 je v porovnání s předchozím AC Freezer Xtreme poněkud lehčí váha. Jeho hmotnost je téměř poloviční a využívá také menší ventilátor s 92mm hranou. Je také ale o něco levnější, takže zde je výhoda zase na jeho straně.

Ventilátor se zde točí konstantní rychlostí 2300 RPM s tolerancí +/- 10 procent. Napájí se ale pomocí čtyřpinového konektoru, což znamená možnost jeho regulace pomocí PWM. Na plné otáčky by pak měl produkovat hluk 22 dBA.
Chladič je klasické věžovité konstrukce s měděnou styčnou plochou, třemi duálními heatpipe s průměrem 6 mm a hliníkovými žebry. Základna však není celá hliníková, ale je složena z měděného plechu, jenž je tlustý 1,6 mm a z druhé strany na zploštělé heatpipe doléhá hliníková část, za niž se bude chladič montovat k socketu.
Heatpipe vycházejí ze základy, obrací se vzhůru a protínají hliníková žebra. Neprochází jimi ale rozložené rovnoměrně. Dvě z nich jsou blíže u sebe na straně, kde má být přimontován ventilátor. To naznačuje výrobce na horním žebru, kde je vyobrazen trojzubec a pod ním nápis Airflow, tedy tok vzduchu.
Žebra jsou tlustá 0,3 mm a udržují si mezi sebou rovnoměrné 1,5mm odstupy. Jejich napojení na heatpipe vypadá kvalitně s velkou styčnou plochou pro dobrý přesun tepla. A pak zde máme ventilátor. Ten má rotor s lopatkami odpovídající 92mm modelům, ale rámeček má otvory s roztečemi 80mm ventilátoru. Rámeček tedy není klasicky hranatý, ale kulatý. A jak jsem již psal, napájení je zajištěno pomocí kabelu zakončeného čtyřpinovým konektorem.
Nakonec se podíváme na styčnou plochu základny. Na té jsou viditelné stopy po finálním zarovnávání v podobě souběžných rýh. Ty ale nejsou nijak hluboké, takže si v tomto ohledu nemusíme stěžovat.

Příslušenství

V příslušenství můžeme nalézt především spony pro montáž na sockety procesorů Intel a AMD. V případě intelovských socketů to jsou dvě klasické spony s umělohmotnými trny, jaké využívají i BOX chladiče a překvapeni nebudeme ani v případě AMD, kde máme k dispozici jednu sponu pro přimontování k rámečku socketu.
Kromě toho je v igelitovém sáčku ještě teplovodivá pasta, dále redukce napájení na konektor Peripheral Power a také šroubky. Posledními důležitými díly jsou dva plíšky, na něž se připevní ventilátor. K tomu také slouží několik šroubků. Seznam nakonec završí manuál se schématickými ilustracemi, z nichž vše pochopí i jazyků neznalý uživatel.

Instalace

Instalační procedura je zde naprosto zřejmá. Nejdříve si vybereme ty pravé díly, tedy buď jednu pružnou sponu pro sockety AMD, nebo v našem případě dvě spony pro socket LGA775. Ty je třeba nejdříve přišroubovat k základně pomocí čtyřech šroubků. Po podrobnějším prozkoumání dílů přijdeme i bez manuálu na to, že šroubky nejdříve protnou základnu a až pak spony. To je jasné hned ze tří důvodů - závity jsou pouze ve sponách, v základně jsou otvory vybrané, aby se vešly i zkosené hlavičky šroubků a nakonec, pokud bychom přiložili spony z opačné strany, styčná plocha by nemohla doléhat na heatspreader procesoru.
Chladič tedy máme připravený, takže si jen namažeme procesor pastou, přiložíme chladič a zatlačíme plastové trny spon do otvorů, až se čtyřikrát ozve ostré cvaknutí. Na spony tlačíme samozřejmě diagonálně, jinak si budeme koledovat o problémy. Posledním krokem je umístění ventilátoru pomocí dvou hliníkových dílů, jež je třeba nejdříve přimontovat na chladič.