Pentium 4 vyžaduje opravdu masivní chladič

Nyní již jen zbývá vymontovat desku a podívat se na provedení vlastní skříně po mechanické stránce. Na nosné plechové desce jsou patrny dvoje montážní body. Jednak ty, kde je vytvarován přímo plech, jednak otvory, do nichž jsou zašroubovány distanční šestihrany. Všechny tyto montážní body musí končit v jedné rovině - jinak by došlo ke zkřivení desky (nebo - chcete-li - tzv. naprčení).



Čtveřice distančních šestihranů v blízkosti zdroje slouží právě pro upevnění plastových úchytek, které následně drží chladič. Ostatní (vyboulené) tvarované montážní body jsou určeny pro mechanické upevnění základní desky (mezi sebou jsou vzdáleny běžnou roztečí).

Podtrženo a sečteno
Pokud máme obdobnou základní desku, ale bez skříně standardu ATX 2.0, bylo by možné následující řešení. Zcela jednoduše si vyřezat čtyři závity pro distanční sloupky v místě pod CPU s roztečí otvorů v základní desce. Výška sloupků by přitom musela být taková, aby zapadla do roviny s již stávajícími montážními body pro základní desku.

Je to sice zajímavé, nicméně se nemohu ubránit dojmu, že se ATX 2.0 liší po mechanické stránce právě jen a jen takovouto úpravou (podle mého názoru by ji zvládnul zručnější mechanik během několika málo minutek).

Nyní si asi položíte otázku, zda je vůbec takto masivní chladič nezbytný a nejde-li tedy o obchodní taktiku (nechci říkat trik). Na tuto pomyslnou otázku nám pomohou odpovědět konkrétní (naměřené) údaje o pracovních podmínkách, tedy teplota.

Námi zjištěná hodnota se pohybovala okolo 38 °C, což si musíme přiznat, že na P4 je to poměrně málo. Tato teplota určuje standardní provoz - zakrytovaná skříň po zhruba třech hodinách provozu. Teplota by pravděpodobně dosáhla vyšších hodnot v případě dalšího osazení přídavnými kartami (např. výkonnou grafikou apod.). Ovšem k takto poměrně nízké teplotě přispívá přídavný ventilátor umístěný zevnitř na čelním panelu skříně v úrovni umístění CPU a čipsetu (z větší části viditelný na fotografii vnitřku skříně)...
I když si může procesor ze zdroje cucnout desítky ampér (výrobce v dokumentaci uvádí 49.8 A jako maximální hodnotu) přeci jen nás zajímalo na jak moc je potřeba mít dimenzovánu síťovou zásuvku :-). Wattmetrem naměřené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce:

No, není to tak hrozné... Ještě k tabulce, hodnoty jsou vztaženy pro samotný počítač (bez MO ...) v testované konfiguraci.

Jen mě trošku zarazil poměrně vysoký odběr při vypnutém počítači, mohlo by to být o něco méně. I když samotný chladič není na první pohled nikterak líbivý (naštěstí je uvnitř PC a nemusíme se na něj koukat :-) svou funkci zvládá velmi uspokojivě.

Poznámka autora
Testovaná konfigurace a další technické specifikace je uvedena v předchozích čĺancích zde a zde.