Philips 278G4DHSD: 3D s rozšířenou realitou
19.6.2013, Pavel Kovač, recenze
Sledujete často filmy? Máte rádi 3D? A co takhle si k tomu ještě přidat Ambiglow? Právě taková téměř ďábelská kombinace přišla s 27" monitorem Philips 278G4DHSD. Jak si ovšem poradí s našimi náročnými testy prozradí až recenze!
Kapitoly článku:
- Design a konstrukce
- Identifikace panelu, OSD menu a ovládání
- Odezva, inputlag, hry a video
- Pozorovací úhly, jas, kontrast a podsvícení
- Struktura displeje a testy barev
- Interpolace, regulace podsvícení a spotřeba
- Celkové hodnocení a závěr
Pozorovací úhly
Pokud se řekne lesklá obrazovka, tak je asi všem jasné, že pozorovací úhly tomu budou podřízené. Pokud se zkrátka podíváte ze strany, tak převezme vládu nad obrazem odraz vaší kanceláře. Ostatně všichni to nejspíš znáte z tabletů a notebooků, kde se lesklé panely používají daleko častěji.
Barvy a kontrast jsou ovšem opravdu dobré a zcela v souladu s IPS, resp. e-IPS technologií. V poslední době se totiž zdá, že e-IPS panely mají pozorovací úhly úplně stejné a vlastně jediné monitory, které vybočují z řady jsou PLS a profesionální IPS.
Rozložení kontrastu
Díky lesklé obrazovce má monitor i o něco lepší kontrast než je u e-IPS panelů zvykem. Bohužel se zde vyskytl jeden velký průsvit v levém dolním rohu, a tím dojde i ke snížení kontrastu až na třetinu. Je to bohužel vlastnost valné většiny dnešních levnějších monitorů. Pokud chcete kvalitnější podsvícení, tak si zkrátka musíte připlatit několikanásobnou částku oproti tomu, co stojí dnešní Philips.
Stabilita kontrastu je ovšem dobrá. Je to dáno tím, že prakticky všechny dnešní mid-range monitory regulují jas pomocí regulace podsvícení, a tak ke ztrátě kontrastu nedochází.
Průběh jasu
Docela překvapila velká regulace jasu. Od 52 cd/m2 do 243 cd/m2 je pro většinu běžně dostupných monitorů nereálné. Samozřejmě jsou výjimky a právě taková výjimka je i dnes testovaný Philips 278G4DHSD.
Podsvícení
Asi největší kámen úrazu dnešních monitorů je podsvícení. To je jedna z mála věcí, která vyžaduje velké úsilí, aby opravdu dobře fungovala. A pokud něco vyžaduje hodně úsilí, tak to i něco stojí. Proto mají levné monitory horší podsvícení. Je to jednoduchá analogie, která se nejspíš jen tak nezmění.
Pokud se podíváte na graf upravený do gamy 2,2, tak se sice podsvícení trošku zlepší, ale stále to není ono. Ve výsledku tedy nehomogenitu vidíte pouhým okem. Samozřejmě při přehrávání filmů to nevadí (krom průsvitů), ale například při editaci fotografií už to problém být může.