Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

ProBook 4510s: HP v novém designu

8.9.2009, Jan Vítek, recenze
ProBook 4510s: HP v novém designu
Společnost HP má v nabídce nově notebooky řady ProBook, jež se dělí na 15,6" modely začínající dvoučíslicí 45 a 17" modely označované 47. Dnešním tématem bude 15,6" notebook s novým designem a doufejme, že nabídne i kvalitní zpracování a dobrý výkon.

Vnější design


HP ProBook 4510s při pohledu seshora připomíná jeden velký podlouhlý kvádr s pravoúhlými tvary, takže působí trošku neotesaně a tohoto pocitu jsem se osobně pak už nezbavil. Výrobce se rozhodl zde masivně využít plast s lesklou povrchovou úpravou. Ty najdeme především na víku displeje, ale i na samotné základně. Všichni dobře víme, co to znamená a samozřejmě si to uvědomuje i výrobce, který k přístroji přibaluje hadřík. Zapomeňte tedy, že by vám tento notebook vydržel i v jen trochu prašném prostředí čistý. Dále se upotřebily už jen černé plasty, takže až na drobné detaily je celý přístroj černý.



Víko notebooku je tedy hranaté a celé naprosto rovné. Jeho lesk je přitom na takové úrovni, že se v něm můžete klidně i učesat. Uprostřed máme pak logo firmy HP a nápis ProBook a pokud v této oblasti displej zkusíme stlačit, ten se celkem ochotně prohne dovnitř, takže plasty zrovna tuhé a odolné nejsou. Nyní si ProBook otočíme a mrkneme na jeho bříško.


- klikněte pro zvětšení -

Hewlett-Packard evidentně nemá moc zájem na tom, aby se někdo v ProBooku šťoural, a tak nám nedává jasnou možnost, jak se do něj dostat. Setkáme se s krytými šroubky, jejichž odstranění však nepřineslo žádný výsledek, a tak je důležité před demontování tohoto počítače vědět, jak vlastně na to. My jsme se o demontáž tedy raději dále nepokoušeli a je škoda, že si uživatel nemůže dost dobře ani přidat operační paměť (druhý slot tu dle CPU-Z je připraven) nebo vyměnit pevný disk.

Dále je také nezvyklé, že se ve spodní základně a vlastně ani na hranách notebooku nenacházejí žádné otvory určené k tomu, aby dovnitř proudil vzduch. Jinak je totiž chlazení provedeno klasicky, takže vzduch se nějak dovnitř dostat musí a zde to bude nejspíše pomocí různých drobných otvorů, zpravidla portů a konektorů. Pokud se takto notebook sám bez problémů uchladí, nemusíme se bát jej položit i na měkký povrch, který by jiným nasávací otvory spolehlivě ucpal. Na to bychom se ostatně mohli zaměřit v teplotních testech.


- klikněte pro zvětšení -

A nyní k hranám notebooku, respektive k jeho portům, jež přílišnou diverzitou neoplývají. Na pravé straně se nejdříve ukáže dvojice portů USB 2.0, hned za nimi gumovou krytkou chráněný RJ-11 integrovaného modemu a dále také DVD-RW mechanika s funkcí LightScribe. Pak ž je to jen kulatý napájecí konektor s malou hranatou kontrolkou nad sebou (s podobnými se tu budeme setkávat často). Lze také dodat, že všechny konektory mají kolem sebe vyvýšený rámeček, snad aby se lépe poslepu nahmataly.


- klikněte pro zvětšení -

Levá strana má na svém začátku (bráno ve směru od uživatele) také dva porty USB 2.0 a to jsou všechny, které se na tomto ProBooku nacházejí. To se mi příliš nezamlouvalo, protože mít všechny USB porty takto vepředu není zrovna moc vhodné, zvláště když hodláme dlouhodobě provozovat nějaké zařízení, které toto rozhraní využívá, například myš. Nad nimi je slot Express Card /34 a dále pak obrazová rozhraní HDMI a D-Sub. Mřížka výdechu chlazení ukáže hliníkové žebroví napojené na heatpipe a až na samotném konci je port gigabitového Ethernetu a otvor pro zámky Kensington.


- klikněte pro zvětšení -

Zbylé prvky se nachází v přední hraně, a to její levé polovině. U kraje si našel místo malý jezdec jako vypínač bezdrátových rozhraní. To není klasický přepínač, ale jen spínač vracející se do výchozí polohy a stav pak ohlašuje další hranatá dioda, která svítí modře (zapnuto) nebo oranžově (vypnuto). Následuje čtečka karet SD, MS, MS Pro, MMC, xD a dva nezbytné audio porty pro sluchátka a mikrofon. Zvuk však můžeme z notebooku dostat také pomocí rozhraní HDMI.



V zadní vyvýšené hraně notebooku žádné porty být nemohou, protože za ni se zaklápí displej, který by všechno vyčuhující ven skalpoval. Alespoň se tedy z této strany zasunuje dovnitř baterie zabírající veškerý prostor mezi dvěma klouby.


Interiér notebooku


Víko displeje se otevírá do maximálního úhlu cca 135 ° a víc ani kousek, což je dané provedením kloubů. Okraj displeje se tak ponoří za základnu a poklesne, což příliš dobře nevypadá a je to umocněno ještě jeho úzkým displejem s poměrem stran 16:9. Klouby i přes své menší rozměry odvádí velmi dobrou práci a nedovolí displeji, aby se ve své poloze klepal.


- klikněte pro zvětšení -

V horním tlustém rámečku se nachází 2megapixelová webkamera s kontrolkou těsně vedle sebe a malým otvorem a mikrofonem opodál. Po hranách máme tenké i kulaté gumové ochranné podložky, aby si displej dobře sednul, dole vepřostřed logo výrobce a u pravého kloubu neumětelsky nalepenou samolepku s modelovým označením. Ta zrovna profesionálním dojmem nepůsobí.



A nyní samotná základna, k níž mám jednu velkou výhradu, a sice využití lesklého plastu jako podkladu klávesnice. Ten může na produktových fotografiích vypadat efektně, ale čistit úzké štěrbiny mezi jednotlivými klávesami není nic než utrpení a zrovna zde je tedy lesklý plast poslední místo, kde bych jej rád viděl.



Horní část základny je vyrobená z kovu a celá proděravěná a někde v tomto poli se nachází dva reproduktory. Jasně viditelná jsou ale dvě tlačítka, obě podsvícená světle modrými LED - velké stříbrné Power a nalevo od něj malé černé tlačítko spouštějící HP Info Center. To v sobě integruje další programy od HP, ale pokud je stiskneme, když je notebook vypnutý, ten se pokusí o obnovu BIOSu.



Klávesnice samotná se inspirovala u Apple a nabízí vzájemně oddělené klávesy spíše hranatého tvaru. Použitý displej způsobil, že se notebook citelně rozšířil, a tak se na něj celkem pohodlně vejde vedle klasického bloku i numerická část, aniž by se klávesy musely nějak výrazně uskrovňovat. Těšil jsem se, že v takovém provedení se klávesy nebudou prohýbat, ale to se bohužel nevyplnilo. Především uprostřed tomu tak je, ale dá se to ještě celkem snadno snést.



Dolní část je stejně jako horní nad klávesnici vyvýšena o asi 2 milimetry a nabídne kromě několika samolepek pouze zapuštěný touchpad se dvěma tlačítky. Ten je umístěn přímo pod mezerník, tedy spíše nalevo a jeho tlačítka nejdou stisknout rovnoměrně, ale spíše jako kolébka, protože u horní hrany je drží osičky. To působí trošku nezvykle, ale uživatel je většinou tvor přizpůsobivý.

Dovnitř notebooku se nepodíváme, a tak pojďme na další stránku s podrobnějším popisem hardware.