Procesory Intel Ivy Bridge: 22 nm je tady
23.4.2012, Jan Vítek, recenze
Konečně jsme se dočkali momentu příchodu nové generace desktopových CPU Intel, které známe jako Ivy Bridge, nebo také Core série 3000. My si dnes vyzkoušíme prozatím nejvýkonnějšího zástupce Ivy Bridge v porovnání se staršími Intely a chybět nebude ani AMD.
Kapitoly článku:
- Procesory Intel Ivy Bridge: 22 nm je tady
- Co je nového?
- Testovaný hardware
- Testovací konfigurace
- Benchmarky - syntetické
- Benchmarky - praktické
- Herní testy s Radeonem HD 7970
- Testy integrovaných grafických čipů
- Spotřeba platforem a poměr výkon/spotřeba
- Přetaktování Core i7-3770K a provoz s nižším napětím
- Závěrečné hodnocení
Přetaktování Core i7-3770K
V prvé řadě je třeba říci, že se zde nesnažíme o výrazné přetaktování, ale spíše chceme ukázat, kam je možné se dostat s rozumným nastavením, spotřebou a chlazením. Procesor Core i7-3770K je prodáván s odemčeným násobičem, což velmi usnadní přetaktování, neboť jinak je navýšení jeho frekvence pomocí BCLK (základní 100MHz takt) nesnadné a neslibuje dobré výsledky.
Intel také již přímo počítá s přetaktováním, a tak na nás hned na úvodní obrazovce grafického BIOSu vykoukne jezdec, jehož přesunutím se můžeme snadno a rychle dostat na 4,5 GHz, přičemž systém si sám provede příslušné úpravy tak, aby procesor fungoval. Manuálně si pak můžeme dělat s tímto nastavením co chceme, čehož jsem využil k dalšímu mírnému popohnání frekvence na 4,6 GHz, což činí oproti základnímu nastavení nárůst o 700 až 1100 MHz (v závislosti na práci Turbo Boost), a to bez dalšího navyšování napětí, které by přineslo podstatně zvýšenou spotřebu a požadavky na chlazení. Pro to byl mimochodem využitý chladič Noctua NH-U12P.
Takové navýšení frekvence se již v řadě testů velmi projevilo na celkovém výkonu, což si ukážeme na následující sadě grafů:
Jak můžete vidět, ve všech případech se ukázalo zlepšení, a to často velmi výrazné, takže tam, kde výkonu není nikdy dost (rendering, kompilace, hry apod.) se přetaktování jistě vyplatí. Ostatně když bude stačit běžný chladič (redakční Noctua s uchlazením procesoru neměla sebemenší problém) a minuta strávená v BIOSu, tak proč se připravovat o nabízený výkon. Co na to ale spotřeba?
Ta byla po přetaktování měřena ve třech případech - v klidu, při zátěži jedním threadem a při plném vytížení osmi thready testu Prime95. Velmi příznivé je, že díky dynamické frekvenci a napětí není patrný v podstatě žádný nárůst spotřeby v klidovém režimu. V zátěži je spotřeba již pochopitelně vyšší, ale za to také dostaneme patřičně zvýšený výkon.
Provoz se sníženým napětím
Uživatelé ohlížející se především na spotřebu mají možnost snížit napětí a pokusit se procesor provozovat na základních frekvencích. Nedostanou tedy vyšší výkon, ale pouze docílí levnějšího provozu svého počítače. A abychom se od předchozího případu ještě více odlišili, grafická karta Radeon HD 7970 si šla odpočinout a stejně jako v osmé kapitole byl využitý integrovaný grafický čip v procesoru. Díky tomu se může ukázat i případný pokles spotřeby při jeho využití.
V BIOSu základní desky Intel bylo možné nastavit napětí od 1 V, což jsme také provedli. Oproti výchozímu napětí má jít o pokles o 0,1 V, což se nezdá jako moc, ale ve světě 22nm čipů to rozhodně není zanedbatelné. Ostatně se výsledky ihned ukázaly na měřáku spotřeby:
Pokles spotřeby je znát, i když pochopitelně celkově nemůže být tak velký, abychom o něj opravdu stáli z hlediska úspory energie. V klidu se opět pokles neprojevil a stejně jako při přetaktování byl rozdíl úměrný celkově spotřebě, tedy čím vyšší byla spotřeba sestavy, tím větší se projevil rozdíl mezi procesorem s výchozím a sníženým napětím. Nastavením nižšího napětí si také uživatelé mohou pomoci k nižším teplotám a potenciálně i k tiššímu chlazení.