Procesory Intel Ivy Bridge: 22 nm je tady

Procesory Ivy Bridge přichází v rámci již dlouhá léta známého modelu tick-tock, což znamená zavádění nové architektury každé dva roky a pravidelnou obměnu výrobní techologie, tzn. jeden rok nová architektura a v dalším nová technologie výroby. Procesory Ivy Bridge tak jako "tick" přináší především 22nm výrobní proces s poprvé použitými tranzistory Tri-gate. Na trh je budou doprovázet nové základní desky s čipovými sadami série 7 (řada desek s čipsety série 6 je s nimi ale také kompatibilní) a k tomu ještě bezdrátová řešení Intel Centrino Advanced Wireless, jejichž zástupce jsme také dostali k posouzení. Jedná se o Centrino Advanced-N 6205 for Desktop.

Intel Core "Ivy Bridge"

Ve výsledku nám tak nová platforma má nabídnout 3 hlavní důvody ke koupi - vyšší výkon procesoru při nižší spotřebě (s tím výkonem to ale asi nebude tak horké). Dále tu je vyšší výkon grafického jádra (alespoň pokud jde o Intel HD Graphics 4000) ve spojení s Intel Wireless Display (podporuje už rozlišení Full HD - 1080p) a Intel Insider 2.0 w/ Ultraviolet - ochrana proti kopírování multimédií streamovaných z Internetu, přičemž Intel slibuje, že samotná data nebudou přitom nijak pozměněna.
A nakonec jde o již zmíněná řešení bezdrátového připojení zařazená pod heslo rychlejší konektivity, kam Intel šoupnul také rozhraní USB 3.0, které je už integrováno v čipových sadách série 7, stejně jako podpora rozhraní Thunderbolt.
Když se podíváme na rozložení jednotlivých částí, z nichž se skládá procesor Ivy Bridge a porovnáme to s předchozími Sandy Bridge, objevíme v podstatě jen jednu výraznou změnu. Grafické jádro v Ivy Bridge zabírá v poměru s ostatními částmi výrazně větší plochu a bude zajímavé zjistit, kolik výkonu navíc nám HD Graphics 4000 přinese. Dle Intelu to bude i dvojnásobek v porovnání s předchozími řešeními. Novinkou je také podpora DirectX 11.

Podívat se ale můžeme i na seznam, jenž přímo ukáže hlavní vlastnosti zařazené do několika skupin. Vedle toho Intel zmiňuje také efektivnější spotřebu s využitím techniky Power Gating pro odpojení zrovna nepotřebných částí nebo podporu nízkonapěťových pamětí DDR3L. Pak tu je také Power Aware Interrupt Routing dělající přesně to, co má v názvu - směřuje požadavek na přerušení do těch procesorových jader, která jsou aktivní, tedy ne uspaná. To na druhou stranu může negativně ovlivnit výkon, ale Intel říká, že tato technika zajistí výběr toho pravého jádra s ohledem na spotřebu i výkon.
Intel Rapid Start Technology slibuje rychlé zotavení z hibernace do 5 až 6 sekund, Smart Response Technology dokáže využít SSD jako rychlou vyrovnávací paměť pro často využívaná data a Smart Connect Technology zase dokáže i v režimu spánku komunikovat po síti a stahovat nová data, což se bude hodit především u cloudových aplikací.

Pro lepší zabezpečení tu jsou hardwarové funkce OS Guard a Secure Key, které poslouží jednak proti pokusům malware o přístup k jádru operačního systému a pak pro tvorbu náhodných čísel, které mohou být využity jako klíče k různým zabezpečovacím technikám. Co se týče výkonu, pak zde toho moc nového není. Čtyři jádra, podpora Hyper-threading, navyšování frekvence pomocí Turbo Boost a 8 MB cache nabízí již Sandy Bridge. Nové Ivy Bridge ale umožní svou Last Level Cache (L3) sdílet jednak mezi CPU jádry a také ji bude moci využít grafické jádro.

Právě to získalo plnou podporu API DirectX 11, OpenCL 1.1 a OpenGL 3.1 a 16 unifikovaných shaderových jednotek, které Intel nazývá Execution Unit, tedy v případě HD 4000. Dále se máme těšit na až 2x rychlejší práci Quick Sync Video, nativní podporu připojení 3 monitorů (či jiných zobrazovacích zařízení) najednou nebo trojrozměrnou technologii InTru 3D.

Co se týče výkonu, pak HD Graphics 4000 má být oproti předchozí verzi 3000 asi dvakrát rychlejší, což Intel měřil v testu 3DMark Vantage. Nástupce HD Graphics 2000 má označení 2500, ten nedostal navíc žádné shadery, takže jich má stále 6, ale přesto slibuje o 10-20 % vyšší výkon. Maximální frekvence u nové generace integrovaných GPU zůstala přitom stejná, a sice 1350 MHz, ovšem v praxi to je zatím maximálně 1300 MHz u mobilního modelu Core i7-3920XM.

Čipové sady Intel 7 Series

Nyní se ještě podíváme na nabídku čipové sady Intel Z77 Express, s níž se setkáme také v tomto testu. Ten nabídne stejně jako šestková řada až 14 portů USB, ovšem z toho jsou už čtyři typu USB 3.0. Jejich ovladače budou podporovat všechny verze OS Windows 7 a pochopitelně také nové Windows 8. Drivery Linux XHCI budou také k dispozici od open source komunity. Čeká se ale ještě na certifikaci od USB-IF a posvěcení od Microsoftu (WHQL).
Dále dostaneme stejně jako u staršího modelu 8 linek PCI Express 2.0 (rozhraní PCI Express 3.0 samozřejmě nabídne samotný procesor) a nezměnila se ani nabídka rozhraní SATA - dvě 6 Gbps a čtyři 3 Gbps s možností zapojení do pole RAID, stejně jako dostaneme stejná obrazová rozhraní (D-Sub, LVDS, DisplayPort a HDMI), ovšem jak již bylo řečeno, namísto dvou displejů budeme moci připojit až tři.

Intel Centrino Advanced Wireless

A co nového můžeme čekat na poli komunikace? Jednak to je pětice bezdrátových Wi-Fi řešení, která byla uvedena již v 1. kapitole a také nové funkce. Mezi ty patří rychlejší zpětné připojení k AP po probuzení počítače, možnost automatických aktualizací obsahu, bezdrátový přenos obrazu v HD rozlišení (zmíněný Intel Wireless Display) a také Wi-Fi Direct pro přenos dat, chatování a vytvoření osobního hotspotu. Do schématu rovněž zapadá moderní rozhraní Bluetooth 4.0 (Low Energy) a technologie WiMAX.
Nejlepším řešením bude Centrino Ultimate-N 6300 s propustností až 450 Mbps (triple stream, dual band (2,4 GHz i 5 GHz) - 3x3 a/g/n), vyšší střední třídu budou zastupovat řešení Centrino Advanced-N 6250, 6235 a 6205 s propustností do 300 Mbps (dual stream, dual band), pak tu je nižší střední třída Centrino Wireless-N 6150, 2230 a 2200 s propustností také do 300 Mbps (ale dual stream, single band) a nakonec dva zástupci low-endu v podobě Centrino Wireless-N 135 a 105 s propustností 150 Mbps (single stream, single band).