Prometeia Mach II GT - libo mražené CPU?
14.11.2005, Jan Vítek, recenze
Nedávno jsme vám v přehledu technologií slibovali, že se už brzy podíváme velmi zblízka na chlazení pomocí kompresoru. Slib plníme ve formě recenze na produkt firmy nVENTIV, nedávno koupené dánskou společností Elcold a nyní prodávaném pod značkou ECT - Extreme Cooling Technologies.
Kapitoly článku:
Montáž a zapojení
Chlazení jsem musel testovat s komponenty rozloženými po celém stole. Musíte mě omluvit, protože klasickému sestavení zabránila nepřítomnost otvoru v mém case, do jehož vytvoření se mi „jen“ pro účely recenze moc nechtělo. Sestavu jsem si tedy rozložil po stole a začal s prvním krokem instalace. S jejím postupem jsem zjistil, že skoro vše je v kontrastu s původním zdravým respektem naopak docela snadné a zvládnout by ho měl snad každý, kdo dokáže sestavit počítač.
Po zapojení naprázdno bylo dosažení -61°C otázkou pár minut
Nejprve je tedy třeba si připravit desku. K tomu potřebujeme hliníkový rámeček, topicí těleso a kousek těsnění. Po počátečních problémech se sundáním standardního štítku používaného vzduchovými chladiči, se kterým mi dokonale pomohla plochá vařečka, jsem na zadní stěnu přiložil rámeček s vevnitř nalepeným topicím tělesem a celý obehnaný těsněním. Napájecí kabel k tělesu jsem se rozhodl nasměrovat směrem k nejbližší hraně desky, abych se zbytečně neokrádal o jeho délku. Po jemném přitlačení se ukázalo, že těsnění lepí více než dobře.
Další krok přinesl drobný problém, a sice jak do sebe vpasovat horní plastový rámeček a kovový štítek. Po konzultaci s manuálem, který mi k tomuto problému nesdělil skoro nic, jsem neviděl jinou možnost, než použití hrubé síly. A ukázalo se, že i hrubá síla bývá někdy při montáži chlazení tou pravou cestou. Bál jsem se totiž, že tím ohnu štítek, ten je ale dělaný z pružného kovu a tak to bez problému vydržel v původním tvaru. Přední plastový rámeček rovněž vyžaduje obehnání těsněním a zde výrobce doporučuje hned dvakrát, protože rámeček má na spodní straně malé nohy zabraňující úplnému dolehnutí na PCB a tím i možnému poškození okolních SMD součástek.
Po sešroubování horního a dolního elementu jsem už měl skoro hotovo. Na heatspreader CPU jsem nanesl pastu a přiložil chladicí těleso – jak jinak – s patřičným obehnání těsnicím materiálem.
Těsnění padlo na ochranný štítek jako ulité a stejně tak i imbusové šroubky opatřené pružinkami, jako další ochranou proti mechanickému poškození.
Šroubky opatřené pružinkami
Zbývalo zapojit kabely. Společně s hadicí z Prometeiy vede ještě několik dalších kabílků. V prvé řadě je to kabel (č.1), jenž se napojí na Sleep Switch – kabel vedoucí od Power tlačítka. Potom je tu kabel (č.2), jenž nahradí právě zmíněný Sleep Switch na desce. Proč, to si vysvětlíme o něco níže. Molexový konektor (č.3) slouží pro napájení elektroniky Prometeiy a kabel (č.4) je tu pro napájení již nainstalovaného zadního vyhřívání desky. Nakonec je tu ještě klasický čtyřpinový interní USB kabel pro komunikaci chlazení s ovládacím softwarem.
Chlazení jsem musel testovat s komponenty rozloženými po celém stole. Musíte mě omluvit, protože klasickému sestavení zabránila nepřítomnost otvoru v mém case, do jehož vytvoření se mi „jen“ pro účely recenze moc nechtělo. Sestavu jsem si tedy rozložil po stole a začal s prvním krokem instalace. S jejím postupem jsem zjistil, že skoro vše je v kontrastu s původním zdravým respektem naopak docela snadné a zvládnout by ho měl snad každý, kdo dokáže sestavit počítač.
Po zapojení naprázdno bylo dosažení -61°C otázkou pár minut
Nejprve je tedy třeba si připravit desku. K tomu potřebujeme hliníkový rámeček, topicí těleso a kousek těsnění. Po počátečních problémech se sundáním standardního štítku používaného vzduchovými chladiči, se kterým mi dokonale pomohla plochá vařečka, jsem na zadní stěnu přiložil rámeček s vevnitř nalepeným topicím tělesem a celý obehnaný těsněním. Napájecí kabel k tělesu jsem se rozhodl nasměrovat směrem k nejbližší hraně desky, abych se zbytečně neokrádal o jeho délku. Po jemném přitlačení se ukázalo, že těsnění lepí více než dobře.
Další krok přinesl drobný problém, a sice jak do sebe vpasovat horní plastový rámeček a kovový štítek. Po konzultaci s manuálem, který mi k tomuto problému nesdělil skoro nic, jsem neviděl jinou možnost, než použití hrubé síly. A ukázalo se, že i hrubá síla bývá někdy při montáži chlazení tou pravou cestou. Bál jsem se totiž, že tím ohnu štítek, ten je ale dělaný z pružného kovu a tak to bez problému vydržel v původním tvaru. Přední plastový rámeček rovněž vyžaduje obehnání těsněním a zde výrobce doporučuje hned dvakrát, protože rámeček má na spodní straně malé nohy zabraňující úplnému dolehnutí na PCB a tím i možnému poškození okolních SMD součástek.
Po sešroubování horního a dolního elementu jsem už měl skoro hotovo. Na heatspreader CPU jsem nanesl pastu a přiložil chladicí těleso – jak jinak – s patřičným obehnání těsnicím materiálem.
Těsnění padlo na ochranný štítek jako ulité a stejně tak i imbusové šroubky opatřené pružinkami, jako další ochranou proti mechanickému poškození.
Šroubky opatřené pružinkami
Zbývalo zapojit kabely. Společně s hadicí z Prometeiy vede ještě několik dalších kabílků. V prvé řadě je to kabel (č.1), jenž se napojí na Sleep Switch – kabel vedoucí od Power tlačítka. Potom je tu kabel (č.2), jenž nahradí právě zmíněný Sleep Switch na desce. Proč, to si vysvětlíme o něco níže. Molexový konektor (č.3) slouží pro napájení elektroniky Prometeiy a kabel (č.4) je tu pro napájení již nainstalovaného zadního vyhřívání desky. Nakonec je tu ještě klasický čtyřpinový interní USB kabel pro komunikaci chlazení s ovládacím softwarem.