QNAP TS-219P II: NAS do bytu

Nyní se tedy už podíváme na to, jak QNAP TS-219P II pracuje v praxi. Důležitým faktorem ale pochopitelně je rychlost přenosů dat a o to teď půjde především. V samotném NAS boxu byla instalována dvojice pevných disků Samsung HD753LJ s kapacitou 750 GB a otáčkami 7200 RPM. Pro účely testování byla využita desktopová sestava založená na základní desce Intel Clear Folk DH67CF - Intel H67 s gigabitovým ethernetovým portem a 1TB disk Samsung HD103SJ.

Testovací konfigurace:

Podívejme se tedy nyní na to, jakých přenosových rychlostí dosáhneme při přímém připojení k desktopové sestavě založené na základní desce vybavené gigabitovým ethernetovým rozhraním (Full Duplex). Vyzkoušeny byly protokoly Samba a FTP, což následně doplnil test ATTO Disk Benchmark s pomocí namapovaného síťového disku. QNAP byl nastavený na RAID 1 (Mirroring) a disky naformátované na souborový systém EXT4.

Vyzkoušeny byly také Jumbo frames (MTU 9000), které v případě downloadu dat z NAS serveru však nepřinesly žádné zlepšení, ale při uploadu na něj byly přenosy o cca 10 MB/s pomalejší. V tabulkách jsou uvedeny výsledky s MTU 9000, ovšem pokud při tomto nastavení vyzkoušíme upload na FTP server v testovaném NAS, přenosy se velmi zpomalí na průměrných 5,5 MB/s a velmi kolísají. Při základním nastavení MTU 1500 jsou však o dost rychlejší, což zastíní i zisk při přenosech pomocí protokolu SMB.

Ve výsledku se tak v případě FTP dočkáme očekávaných hodnot, kdy je download omezen v podstatě šířkou pásma gigabitového Ethernetu, ovšem u Samby je o dost pomalejší než upload (měřeno pomocí Fastcopy). Přesto jde ale o hodnoty, které jsou pro domácí použití více než dostatečné.

Nyní následují teploty systému a jeho součástí, které si měří sám a udává je v sekci s ostatními informacemi o svém stavu a momentální konfiguraci. Teplota okolního vzduchu byla kolem 20 °C.

Udávané teploty ani v nejmenším nepoukazují na to, že by měl QNAP se svým chlazením potíže, neboť po 2 hodinách nepřetržitého zapisování dat vzrostly jen minimálně. Teploty pevných disků jsem si ostatně ověřil pomocí infračerveného teploměru, který ukazoval na povrchu o asi 2 °C méně, což je v pořádku. Škoda jen že box neukazoval otáčky svého ventilátoru, i když jeho hlučnost byla stejně zanedbatelná, protože zanikla v neskutečném běsnění pevných disků. Osobně bych opravdu nedoporučoval zde využít modely se 7200 otáčkami, protože se vám může stát, že se z NAS serveru stane jedna malá, ale velmi otravně rezonující krabička.

Důležitým faktorem je také spotřeba. Pokud necháme zařízení vypnuto, ale zapojeno do sítě, nevezme si nic, což nelze určit přesně, protože při velmi nízkých odběrech není měřák Voltcraft Energy Check 3000 zrovna přesný. Při nabíhání systému si pak box vezme klidně až 35 W, ovšem tato hodnota nás nemusí zajímat. Po cca 2 minutách bootování box jednou pípne a je připravený na provoz.

Pokud zařízení bude fungovat bez zapnutých disků, jeho spotřeba bude 9 W a v aktivním režimu se zvýší na 19,5 W, přičemž zde samozřejmě záleží, jaké pevné disky máme uvnitř nainstalovány a co zrovna dělají. V klidovém režimu s vypnutými disky by měla být spotřeba 8 W, což v podstatě odpovídá. Pak výrobce uvádí spotřebu 16 W se zapnutými pevnými disky, což bylo v tomto případě trochu vyšší, ale zde pochopitelně záleží pouze na tom, jaké pevné disky nainstalujeme. V našem případě to byly 7200otáčkové modely, takže je možné, že s nějakou zelenou edicí (WD Caviar Green apod.) bychom se na oněch proklamovaných 16 W dostali. V opravdovém aktivním stavu, kdy do NAS posíláme data k zapsání, se pak spotřeba zvýšila jen minimálně, a to na cca 21 W.