QNAP TVS-951X: 10 Gb/s v praxi

8.11.2018, Jan Vítek, recenze

Dnes se podíváme na moderní a výkonný NAS od firmy QNAP, a sice model TVS-951X, který je vybaven jednak pozicemi pro pět desktopových disků plus čtyři SSD a vedle toho pak 10Gb/s rozhraním, které vyzkoušíme v praxi.

Kapitoly článku:

Testy výkonu a spotřeby

Před testy jsme do NASu zapojili 5 identických disků WD RED (WD20EFRX) s kapacitou 2 TB, takže celková dostupná disková kapacita byla 10 TB plus to, co poskytlo SSD Toshiba OCZ VX500 (240 GB) a pak ještě byl později zapojen Toshiba OCZ TR200 (256 GB). NAS komunikoval s počítačem založeným na základní desce Gigabyte Z270X-Gaming 5 a Windows 10, a to prostřednictvím přepínače QNAP QSW-804-4C s 10GbE. Pevné disky byly nakonfigurovány v poli RAID 6 i RAID 5, která poslouží se svým redundantním zápisem jako ochrana před ztrátou dat v případě, že by jeden z disků selhal, ovšem nabízí i vyšší výkon v porovnání s jedním diskem. Vyzkoušeli jsme toho ale víc.

Konfigurace NAS a PC pro testy propustnosti

Pro řádné otestování reálné datové propustnosti muselo být na straně PC využito vedle rychlé síťovky také co nejrychlejší SSD. K tomu nám posloužil OCZ RevoDrive 350, který už má svá nejlepší léta za sebou, ale nabízí stále slušné sekvenční čtení reálně téměř 1300 MB/s a zápis přes 800 MB/s. Jenomže ani to by v případě zápisu nestačilo pro plnou saturaci 10 Gb/s Ethernetu, alespoň dle předpokladů, a tak musel nastoupit pro tyto účely RAMDisk, a to konkrétně AMD Radeon RAMDisk, který je po vytvoření 4GB oddílu volně k dispozici a byl nasazen v PC se 16 GB DDR4 RAM.

Na straně NAS byly disky nakonfigurovány do pole RAID 6 či 5 se statickým svazkem a dvojice SSD byla použita pro vytvoření proužkovacího pole RAID 0 rovněž se statickým svazkem, aby nám poskytly co možná nejvyšší výkon. Poté byla vytvořena příslušná síťová složka na výsledném SSD oddílu a mohlo se začít testovat. Ještě předtím ale byly provedeny testy s pouze jedním SSD.

V další kapitole se už podíváme na výsledky testů propustnosti a spotřeby, kde hrála roli především utilita Fastcopy ukazující rychlost kopírování dat v reálném světě a pak byl využit také Crystal Disk Benchmark jako syntetický test.