Recenze základní desky ABIT KR7A-RAID s podporou Ultra ATA/133
9.1.2002, Jiří Dostál, recenze
Jako jedněm z mála vyvolených se nám dostala do rukou základní deska od věhlasného výrobce a to přímo od firmy ABIT. Ano hádáte správně jde o novou desku pro platformu Socket A s čipovou sadou KT266A a s integrovaným řadičem RAID - HPT372, který již umí nový přenosový protokol ATA/133. Pojďme s námi se podívat na tento skvost blíže.
Kapitoly článku:
- Recenze základní desky ABIT KR7A-RAID s podporou Ultra ATA/133
- Výkonnostní testy
Jako jedněm z mála vyvolených se nám dostala do rukou základní deska od věhlasného výrobce a to přímo od firmy ABIT. Ano hádáte správně jde o novou desku pro platformu Socket A s čipsetem KT266A a s integrovaným řadičem RAID - HPT372, který již umí nový přenosový protokol ATA/133 (tzn. teoretická rychlost komunikace pevných disků by měla probíhat rychlostí 133MB/s).
Tento článek je první ze dvojice, která bude postupně vydána, je zaměřen na desku samotou (její design, BIOS, ladičské schopnosti a samozřejmě výkon samotný). Druhá část bude věnována výkonu řadiče HPT372 s disky od firmy Maxtor, vybaveným protokolem přenosu ATA/133. A určitě jako první vyzkoušíme výkon RAIDového pole, při použití již zmíněného ATA/133. Máte na co těšit…
ABIT KR7A-RAID
Krabice není nijak extravagantní (jako třeba u firem Soltek nebo AOpen), ale také nevzhledná. Prostě ABIT se drží konzervativního balení svých výrobků a sází zejména na jejich výkon, což je určitě užitečnější.
Obr. 1 - Krabice ukrývající základní desku ABIT KR7A-RAID
Po otevření krabice na nás vykoukne zabalená deska v bublinkovém molitanu. Pod deskou je papírový kryt, kde se nachází kabel pro FDD, dva kabely ATA/66, dva přídavné USB porty a manuál s instalačním CD (na kterém je PDF manuál, ovladače, Acrobat Reader, Norton AntiVirus2002 a Hardware Monitor). Manuál je celkem obsáhlý a je v něm popsáno srozumitelnou cestou vše potřebné pro instalaci a provoz desky - jak už je zvykem vše v angličtině. Bohužel chybí můj, tak oblíbený termistor, kterým mohu změřit teplotu kdekoli ve skříni.
Obr. 2 - Manuál a dodávané CD
Tedy vidíme, že výbava se řadí spíše do průměru a s takovým Soltekem se ABIT může jen těžko porovnávat. Ale když předvede kvalitní výkony na bitevním poli (nic jiného se od něj ani neočekává…), tak mu určitě tyto menší nedostatky promineme.
Specifikace desky
Obr. 3 - Základní deska Abit KR7A-RAID
Při pohledu na desku zaujme určitě na první pohled aktivní chladič northbridge a čtyři paměťové sloty, které u konkurence nejsou příliš časté. Taktéž chybí AMR slot. Jak už jsem napsal výše, ABIT se drží svého konzervativního standartu a tudíž ani zde nemůžeme čekat nějaké designové kouzla.
Jako jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou berou ladiči ohled je místo kolem patice CPU. ABIT nemá ve zvyku "mačkat" kondenzátory a další součástky blízko k patici a ani zde tomu není jinak. Klidně můžeme nainstalovat velký a dostatečně dimenzovaný chladič pro dobré chlazení CPU.
Obr. 4 - Kolem patice je opravdu hodně místa
Uprostřed patice vykukuje perličkové čidlo, které informuje BIOS o aktuální teplotě CPU. Deska podporuje funkci procesorů Athlon XP: automaticky restartovat PC při eventuálním selhání chlazení nebo jinému problému, který zapříčiní velké přehřátí CPU - tedy zabrání jeho zničení. Pokud to někdo vyzkoušíte, tak nám dejte vědět…
Obr. 5 - Napájecí konektor
Napájení je řešeno velmi dobře a nebrání ve volném prodění vzduchu ve skřími a taky nepřekáží při nějakých menších úpravách.
Obr. 6 - Dominantou desky jsou dva masivní kondenzátory
Pozn.: Další zajímavé vizuální vlastnost desky jsou dva kondenzátory, které ční z desky jako mrakodrapy.
ABIT konečně přistoupil k diagnostickým LEDkám, ale žádný převratný systém to opravdu není. Podává informace jen: deska pod proudem (svítí žlutá) zapnutý a plně funkční PC (svítí žlutá+zelená) a jestli je něco v nepořádku svítí červená LEDka. I když není signalizace nijak dokonalá, alespoň ABIT udělal malý krůček v před.
Pak může nastat ještě situace, že budou svítit ledky žlutá a červená a to je někde nějaký problém. Bohužel ABIT nám nedává šanci snadno zjistit, co je příčinou problému… škoda! Musíme pěkně krok za krokem postupovat, dokud nezjistíme, kde je ona závada.
A na závěr ukázka USB portů, které se umisťují místo jednoho PCI slotu.
Obr. 10 - USB porty
Tímto fešákem se budeme zabývat v druhé části článku (RAID řadič s podporou ATA/133)
Obr. 11 - Čip RAID
BIOS
Na desce není umístěn žádný přepínač nebo něco podobného (snad jen 3 piny pro restart BIOSu), kde bychom nastavovali CPU. Vše se děje pěkně a pohodlně v BIOSu desky, který je propracován do nejmenšího detailu.
Obr. 12 - BIOS základní menu
Klasické rozvržení BIOSu. Můžeme si všimnout, klasické ABIŤácké sekce pro ladění CPU - SoftMenu III.
Obr. 13 - BIOS SoftMenu III
V SoftMenu III lze nastavit snad všechny vlastnosti CPU (FSB, násobič…). Maximální násobič je v této verzi BIOSu (6G) 13x, což znamená, že 13x133=1733Mhz a v řeči AMD tato frekvence odpovídá označení 2200+. Frekvenci FSB lze měnit po 1Mhz od 100Mhz až do 200Mhz. Pochybuji, že hodnotu FSB 200Mhz někdo dosáhne… Napětí CPU je umožněno nastavit maximálně na hodnotu 1,85V a lze ho měnit po krocích 0,025V. Pro napětí čipové sady je "maximálka" na 3,65 a pro paměti 2,85V. CPU fast command decode nastavuje časování doby mezi CPU a čipovou sadou (northbridgem).
Obr. 14 - Nastavení parametrů pamětí v BIOSu
Nastavování paměti je vyřešeno též na výbornou. Můžeme zde nastavit hodnotu prokládání, CAS latency a spousty dalších vychytávek. S BIOSem si pohrají zejména zkušení ladiči a overclockeři.
Tento článek je první ze dvojice, která bude postupně vydána, je zaměřen na desku samotou (její design, BIOS, ladičské schopnosti a samozřejmě výkon samotný). Druhá část bude věnována výkonu řadiče HPT372 s disky od firmy Maxtor, vybaveným protokolem přenosu ATA/133. A určitě jako první vyzkoušíme výkon RAIDového pole, při použití již zmíněného ATA/133. Máte na co těšit…
ABIT KR7A-RAID
Krabice není nijak extravagantní (jako třeba u firem Soltek nebo AOpen), ale také nevzhledná. Prostě ABIT se drží konzervativního balení svých výrobků a sází zejména na jejich výkon, což je určitě užitečnější.
Obr. 1 - Krabice ukrývající základní desku ABIT KR7A-RAID
Po otevření krabice na nás vykoukne zabalená deska v bublinkovém molitanu. Pod deskou je papírový kryt, kde se nachází kabel pro FDD, dva kabely ATA/66, dva přídavné USB porty a manuál s instalačním CD (na kterém je PDF manuál, ovladače, Acrobat Reader, Norton AntiVirus2002 a Hardware Monitor). Manuál je celkem obsáhlý a je v něm popsáno srozumitelnou cestou vše potřebné pro instalaci a provoz desky - jak už je zvykem vše v angličtině. Bohužel chybí můj, tak oblíbený termistor, kterým mohu změřit teplotu kdekoli ve skříni.
Obr. 2 - Manuál a dodávané CD
Tedy vidíme, že výbava se řadí spíše do průměru a s takovým Soltekem se ABIT může jen těžko porovnávat. Ale když předvede kvalitní výkony na bitevním poli (nic jiného se od něj ani neočekává…), tak mu určitě tyto menší nedostatky promineme.
Specifikace desky
Obr. 3 - Základní deska Abit KR7A-RAID
- Platforma: AMD, Socket A (426)
- Kompatibilita: procesory AMD Duron, Athlon, Athlon XP
- Externí frekvence CPU: 200/266 MHz
- Čipová sada / Northbridge: VT8366A, KT266A
- Southbridge: VT8233
- Paměti: DDR SDRAM PC1600, PC2100, max. 4GB
- DIMM sloty: 4x 184-pin DDR SDRAM DIMM
- AGP slot: AGP Pro, režim AGP 1X až 4X
- PCI sloty: 6
- ISA / AMR / CNR sloty: 0 / 0 / 0
- USB: 6 (USB 1.1)
- Kanály ATA: 2x UltraATA/100 + 2x HPT372 RAID 0, 1, 0+1 ATA/133
- Integrovaný zvuk: ne
- Integrovaná grafika: ne
- Pokročilé ladění: nastavení napětí CPU (1.1 - 1.85V), paměti (2.5 - 2.85V)
- Sběrnice AGP (1.5 - 1.7V), I/O ( max. 3,65V), změna taktu FSB (100 - 200 po 1MHz) a multiplikátoru (max. 13x).
- Speciality: výborná ladící schopnosti BIOSu - zejména pak SoftMenu III, jako jedna z mála desek podpora ATA/133
Při pohledu na desku zaujme určitě na první pohled aktivní chladič northbridge a čtyři paměťové sloty, které u konkurence nejsou příliš časté. Taktéž chybí AMR slot. Jak už jsem napsal výše, ABIT se drží svého konzervativního standartu a tudíž ani zde nemůžeme čekat nějaké designové kouzla.
Jako jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou berou ladiči ohled je místo kolem patice CPU. ABIT nemá ve zvyku "mačkat" kondenzátory a další součástky blízko k patici a ani zde tomu není jinak. Klidně můžeme nainstalovat velký a dostatečně dimenzovaný chladič pro dobré chlazení CPU.
Obr. 4 - Kolem patice je opravdu hodně místa
Uprostřed patice vykukuje perličkové čidlo, které informuje BIOS o aktuální teplotě CPU. Deska podporuje funkci procesorů Athlon XP: automaticky restartovat PC při eventuálním selhání chlazení nebo jinému problému, který zapříčiní velké přehřátí CPU - tedy zabrání jeho zničení. Pokud to někdo vyzkoušíte, tak nám dejte vědět…
Obr. 5 - Napájecí konektor
Napájení je řešeno velmi dobře a nebrání ve volném prodění vzduchu ve skřími a taky nepřekáží při nějakých menších úpravách.
Obr. 6 - Dominantou desky jsou dva masivní kondenzátory
Pozn.: Další zajímavé vizuální vlastnost desky jsou dva kondenzátory, které ční z desky jako mrakodrapy.
ABIT konečně přistoupil k diagnostickým LEDkám, ale žádný převratný systém to opravdu není. Podává informace jen: deska pod proudem (svítí žlutá) zapnutý a plně funkční PC (svítí žlutá+zelená) a jestli je něco v nepořádku svítí červená LEDka. I když není signalizace nijak dokonalá, alespoň ABIT udělal malý krůček v před.
Obr. 7 - Deska vypnuta | Obr. 8 - Deska zapnuta v síti | Obr. 9 - deska zapnuta a vše je OK |
Pak může nastat ještě situace, že budou svítit ledky žlutá a červená a to je někde nějaký problém. Bohužel ABIT nám nedává šanci snadno zjistit, co je příčinou problému… škoda! Musíme pěkně krok za krokem postupovat, dokud nezjistíme, kde je ona závada.
A na závěr ukázka USB portů, které se umisťují místo jednoho PCI slotu.
Obr. 10 - USB porty
Tímto fešákem se budeme zabývat v druhé části článku (RAID řadič s podporou ATA/133)
Obr. 11 - Čip RAID
BIOS
Na desce není umístěn žádný přepínač nebo něco podobného (snad jen 3 piny pro restart BIOSu), kde bychom nastavovali CPU. Vše se děje pěkně a pohodlně v BIOSu desky, který je propracován do nejmenšího detailu.
Obr. 12 - BIOS základní menu
Klasické rozvržení BIOSu. Můžeme si všimnout, klasické ABIŤácké sekce pro ladění CPU - SoftMenu III.
Obr. 13 - BIOS SoftMenu III
V SoftMenu III lze nastavit snad všechny vlastnosti CPU (FSB, násobič…). Maximální násobič je v této verzi BIOSu (6G) 13x, což znamená, že 13x133=1733Mhz a v řeči AMD tato frekvence odpovídá označení 2200+. Frekvenci FSB lze měnit po 1Mhz od 100Mhz až do 200Mhz. Pochybuji, že hodnotu FSB 200Mhz někdo dosáhne… Napětí CPU je umožněno nastavit maximálně na hodnotu 1,85V a lze ho měnit po krocích 0,025V. Pro napětí čipové sady je "maximálka" na 3,65 a pro paměti 2,85V. CPU fast command decode nastavuje časování doby mezi CPU a čipovou sadou (northbridgem).
Obr. 14 - Nastavení parametrů pamětí v BIOSu
Nastavování paměti je vyřešeno též na výbornou. Můžeme zde nastavit hodnotu prokládání, CAS latency a spousty dalších vychytávek. S BIOSem si pohrají zejména zkušení ladiči a overclockeři.