Ryzen 5 2600, Ryzen 7 2700 a StoreMI navrch v testu
23.5.2018, Jan Vítek, recenze
Dnes se podíváme na další dvě novinky z várky procesorové generace Ryzen 2000. Jedná se o procesory Ryzen 7 2700 a Ryzen 5 2600, čili slabší verze dříve testovaných modelů. K nim přibylo ale ještě něco, a sice úložná technologie StoreMI.
Kapitoly článku:
- Ryzen 5 2600, Ryzen 7 2700 a StoreMI navrch v testu
- AMD X470 a StoreMI
- Nastavení testů
- AIDA64, SuperPi, Luxmark
- Cinebench
- Spotřeba sestav
- Přetaktování Ryzen 5 2600 a Ryzen 7 2700
- StoreMI v testech
- Závěrečné hodnocení
Přetaktování Ryzen 7 2700 a Ryzen5 2600
Při přetaktování těchto procesorů jsme samozřejmě vycházeli z toho, co ukázaly modely Ryzen 7 2700X a Ryzen 5 2600X. Očekávat jsme mohli spíše nižší takty, ovšem ve výsledku pak větší rozdíly ve výkonu v případě, že bychom přeci jen dosáhli na přetaktování srovnatelné s X verzemi.
Pro zopakování, Ryzen 5 2600X byl přetaktován na stabilních 4,15 GHz na zvoleném napětí 1,45 V a Ryzen 7 2700X byl popohnán na 4,2 GHz, takže kdybychom dosáhli těchto taktů, bylo by to skvělé. Ostatně třeba na Hexus.net se podařilo na uvedeném napětí provozovat Ryzen 5 2600 na taktu 4,25 GHz.
O tom jsme si ale mohli nechat jen zdát, protože náš testovaný Ryzen 5 2600 nedokázal na takovém taktu projít ani POSTem a bylo nutné snížit takt o celých 200 MHz až na 4,00 GHz, aby dokázal projít test Cinebench R15 a jiné testy. Bohužel ani pak se nedal označit za stoprocentně stabilní.
Procesor Ryzen 7 2700 na tom byl o trošku lépe a zvládl pracovat na taktu 4,10 GHz, a to vcelku stabilně. Z toho je vidět jedna věc, a sice že tyto procesory mohou zvládnout i vysoké takty, pokud jiní recenzenti nekecají, ale také můžete skončit na taktech, jež se oproti turbu téměř neliší. Nicméně tyto procesory mají nízké základní takty, a to 3,4 a 3,2 GHz, takže pokud je přetaktujeme na všech jádrech alespoň na ony 4 GHz, rozdíl musí být patrný.
Není pak vůbec překvapivé, že v jednovláknových testech se rozdíly neukázaly v podstatě žádné. Ryzen 5 2600 měl jen v Cinebench R10 o trošku více bodů, ale to se v konečných číslech ztratí.
Ve vícevláknovém testu je to ale už úplně jiná písnička a zde se můžeme připravit na 15 až 20 procent výkonu navíc. Otázka je, zda a komu se to vyplatí podstupovat, když rizikem je snížená stabilita systému a jistotou pak zvýšená spotřeba i nároky na chlazení.
V klidu se samozřejmě žádný rozdíl neprojeví, protože zde jsou procesory v každém případě podtaktovány a pracují se sníženým napětím. Až v zátěži se začnou rozdíly projevovat.
Dobrá zpráva je, že při zatížení celého procesoru nárůst spotřeby víceméně odpovídá i nárůstu výkonu. Závěrem tak je, že pokud potřebujete především vícevláknový výkon, přetaktování procesorů jako Ryzen 5 2600 a Ryzen 7 2700 se může vyplatit. Záleží na tom, jaké štěstí budete mít na daný kousek a zda vám ten umožní jít nad 4 GHz. Ono je ostatně i možné, že si ani na tento takt na všech jádrech nesáhnete.