Saitek Eclipse II - trojbarevná klasika
13.10.2006, Jan Vítek, recenze
Dnes si vezmeme na mušku produkt německé firmy Saitek, která se zabývá výrobou především herních periferií. Pod objektivem fotoaparátu a nenechavými ručkami stanula, nebo si spíše lehla, klávesnice Eclipse II, která je již dle názvu pokračovatelem původního modelu Eclipse. Mezi její nejviditelnější přednost patří podsvícení a to hned třemi barvami, ale nabízí toho i více.
Kapitoly článku:
- Saitek Eclipse II - trojbarevná klasika
- Podsvícení klávesnice
- Praktické zkušenosti a závěrečné hodnocení
Saitek Eclipse II je tedy pokračovatelem původního modelu, který jsme si představili již před půl rokem v recenzi podsvícených klávesnic. Ta se v testu ukázala klasickým rozvržením kláves, což se v dnešní době, kdy vlivem nastupujícího systému Windows Vista a s tím spojeného faceliftu klávesnic (především Microsoft a Logitech), cení dvojnásob. Mezi její přednosti patřily prosvícené klávesy, tudíž jste mohli pracovat i v naprosté tmě a popisky kláves byly dostatečně čitelné. Líbil se mi také masivní design a klávesnice tak vypadala, že dokáže vydržet i zacházení neurotického hráče. Nyní se však podívejme na její nástupkyni.
Ta přichází zabalena ve zcela stejném stylu, tedy v lepenkové krabici, kde jsou klávesnice i podložka umístěna zvlášt v igelitových sáčcích, odděleny od sebe papírovou přepážkou. Obal také dobře ilustruje hlavní přednost, která zatím u jiných výrobků nemá obdoby. Můžete si vybrat mezi třemi barvami podsvícení, a to klasickou modrou, agresivní červenou a měkkou fialovou. Zde musím také poukázat, že ani stejně jako předchozí model, ani tento k nám jako horká novinka nepřišel v české lokalizaci, ale dokonce ani ne v anglické, nýbrž německé. Vliv na hodnocení to však bude mít pramalý a až vyjdou kýžené anglické a české verze, budou se lišit maximálně popisky a umístěním některých kláves, což bude jasně viditelné z pouhé fotografie.
Oproti původní verzi se mi Eclipse II více zamlouvá už jen díky svému zakulacenému designu se stříbrným plastovým rámem, jenž s kostnatým vzhledem Eclipse dosti kontrastuje. Jinak je ale na prvý pohled jasné, že co se týče kláves, jejich tvaru, velikosti a rozložení, nezměnilo se téměř nic. Eclipse II je i nadále velmi masivní a těžká, poskytuje standardní 104 klávesovou podobu, kde nestraší žádná rádoby užitečná tlačítka pro uvedení počítače do režimu spánku, nebo dokonce jeho instatní vypnutí. Vše až na netradičně velký mezerník je zde dle gusta milovníka starých klávesnic a jejich tradiční podoby.
O povrchové úpravě jsem se již letmo zmínil. Klávesnice je složena ze tří dtuhů plastů. Jednak jsou tu černé vystouplé rohy z masivního černého plastu se zdrsnělým povrchem a stejně tak je zpracována zadní část. Stříbrný lem je též zdrsněn, ale již není tak masivní a tlustý, takže se na některých místech vlivem nedoléhání malinko prohýbá. To ale může leda tak pokazit dojem odolnosti, reálný problém je ale trošku jinde, o tom se ještě zmíním.
Co se týče černého plastu uvnitř stříbrného rámu, pak ten je zpracován do vysokého lesku, což vypadá dobře asi tak jen během prvních deseti minut používání. Poté se již začnou projevovat otisky prstů a usedající prach, což na černém pozadí vynikne stejně a ještě možná více křiklavě než na bílém. Samotné klávesy jsou naštěstí opět zdrsnělé a matné.
Spojení klávesnice s podložkou
Součástí Eclipse II je, jak jsem se již zmínil, ergonomická podložka pod zápěstí, již si můžete dle potřeby nasadit do speciálních úchytů a nastavit si v rámci možností i její vzdálenost od těla klávesnice. Spojení je realizováno v podstatě stejně jako v minulé verzi a také příliš nedrží a rádo vyskakuje. Zespod podložky vykukuje výsuvný modul se dvěma packami, které se zaklapnou do jamek v klávesnici. V onom modulu jsou vyprofilovány vlnky, na něž tlačí jazýček, a tím drží jeho vysunutí v stabilní poloze. Stačí ale trochu zatlačit a můžete pohodlně nastavit odstup až do dvou centimetrů.
Samotná podložka je sice větší, než vykousnutá verze z minulé Eclipse, ale mohla by být udělána stabilněji, protože v této podobě v prostřed nedosedá na stůl. To je ale jen minimální vada na kráse. Daleko horší je, že pokud klávesnici zvednete, stačí jen málo a podložka z uložení vyskočí.
Mluvil jsem sice o klasickém rozložení kláves, ale ani tato se v podstatě nevyhnula moderním výdobytkům. V části klávesnice, kde obvykle najdete stavové LED přiřazené klávesám Num Lock, Caps Lock a Scroll Lock, je decentně umístěno osm tlačítek pro ovládání přehrávání multimédií, hlasitosti zvuku, ale také podsvícení. Čtveřice tlačítek jsou veprostřed odděleny knoflíkem s potenciometrem, jimž můžete ovládat intenzitu podsvícení až po úplné pohasnutí.
Levá tlačítka ovládají funkce skoku dozadu a dopředu (horní kolébka) a spustit/pauza s nezbytným stop (dolní kolébka). Napravo nahoře můžete ovládat hlasitost (Master volume) a dole je k dispozici funkce ztišení (Mute) a nakonec tu máme ovládání podsvícení. To je realizováno cyklicky volením barev modrá - červená - fialová - vypnuto. Při zapnutí klávesnice, tedy třeba i při restartu systému se však automaticky vždy navolí modré podsvícení, což mi osobně přiliš nevyhovovalo a raději bych, kdyby implicitně bylo podsvícení vypnuto, ale to je jen věc názoru.
Stavové LED se ale z klávesnice nevytratily, pouze se přesunuly na hranu mezi stříbrným a leskle černým plastem a dostaly do vínku modrou barvu. Nad nimi výrobce umístil své logo, jež je nad směrovými šipkami doplněno i názvem klávesnice. Nad logem Saiteku je z hrany vyveden modrý průhledný USB kabel s délkou něco přes 1,5m.
Podíváme se samozřejmě také na spodní stranu Eclipse II, kde jsou v samotných rozích umístěné masivní gumové podložky, díky nimž klávesnice na hladkém stole sedí jako přibitá. Oproti staré verzi se Saitek rozhodl tento model vybavit dvěma nožkami dovolujícími dva stupně sklonu. Vzhledem k váze klávesnice mi ale tyto nožky připadaly jako neúměrně tenké a chatrné, zvláště pak ty delší. Ty totiž musí svým menším obdobám udělat místo, takže je drží jen dva úzké můstky. Pokud se tedy této klávesnici stane nějaká fyzická újma, pak bych se vsadil, že to odnesou právě tyto delší nožky.
Nakonec si ukážeme, jaké sklony klávesnice vyklápěcí nožky dovolují. Osobně jsem si nijak nestěžoval - největší možný sklon byl pro mě tak akorát, kdy horní plocha kláves byla víceméně vodorovná.
V boku klávesnice si můžete všimnout úzkého bílého zakulaceného lichoběžníku, jenž svou roli předvede až v další kapitole. V ní se podíváme na podsvícení a zkušenosti z provozu. Bohužel jsem neměl možnost se podívat do útrob, což je velká škoda; způsob provedení podsvícení by byl jistě zajímavý.
Ta přichází zabalena ve zcela stejném stylu, tedy v lepenkové krabici, kde jsou klávesnice i podložka umístěna zvlášt v igelitových sáčcích, odděleny od sebe papírovou přepážkou. Obal také dobře ilustruje hlavní přednost, která zatím u jiných výrobků nemá obdoby. Můžete si vybrat mezi třemi barvami podsvícení, a to klasickou modrou, agresivní červenou a měkkou fialovou. Zde musím také poukázat, že ani stejně jako předchozí model, ani tento k nám jako horká novinka nepřišel v české lokalizaci, ale dokonce ani ne v anglické, nýbrž německé. Vliv na hodnocení to však bude mít pramalý a až vyjdou kýžené anglické a české verze, budou se lišit maximálně popisky a umístěním některých kláves, což bude jasně viditelné z pouhé fotografie.
Oproti původní verzi se mi Eclipse II více zamlouvá už jen díky svému zakulacenému designu se stříbrným plastovým rámem, jenž s kostnatým vzhledem Eclipse dosti kontrastuje. Jinak je ale na prvý pohled jasné, že co se týče kláves, jejich tvaru, velikosti a rozložení, nezměnilo se téměř nic. Eclipse II je i nadále velmi masivní a těžká, poskytuje standardní 104 klávesovou podobu, kde nestraší žádná rádoby užitečná tlačítka pro uvedení počítače do režimu spánku, nebo dokonce jeho instatní vypnutí. Vše až na netradičně velký mezerník je zde dle gusta milovníka starých klávesnic a jejich tradiční podoby.
O povrchové úpravě jsem se již letmo zmínil. Klávesnice je složena ze tří dtuhů plastů. Jednak jsou tu černé vystouplé rohy z masivního černého plastu se zdrsnělým povrchem a stejně tak je zpracována zadní část. Stříbrný lem je též zdrsněn, ale již není tak masivní a tlustý, takže se na některých místech vlivem nedoléhání malinko prohýbá. To ale může leda tak pokazit dojem odolnosti, reálný problém je ale trošku jinde, o tom se ještě zmíním.
Co se týče černého plastu uvnitř stříbrného rámu, pak ten je zpracován do vysokého lesku, což vypadá dobře asi tak jen během prvních deseti minut používání. Poté se již začnou projevovat otisky prstů a usedající prach, což na černém pozadí vynikne stejně a ještě možná více křiklavě než na bílém. Samotné klávesy jsou naštěstí opět zdrsnělé a matné.
Spojení klávesnice s podložkou
Součástí Eclipse II je, jak jsem se již zmínil, ergonomická podložka pod zápěstí, již si můžete dle potřeby nasadit do speciálních úchytů a nastavit si v rámci možností i její vzdálenost od těla klávesnice. Spojení je realizováno v podstatě stejně jako v minulé verzi a také příliš nedrží a rádo vyskakuje. Zespod podložky vykukuje výsuvný modul se dvěma packami, které se zaklapnou do jamek v klávesnici. V onom modulu jsou vyprofilovány vlnky, na něž tlačí jazýček, a tím drží jeho vysunutí v stabilní poloze. Stačí ale trochu zatlačit a můžete pohodlně nastavit odstup až do dvou centimetrů.
Samotná podložka je sice větší, než vykousnutá verze z minulé Eclipse, ale mohla by být udělána stabilněji, protože v této podobě v prostřed nedosedá na stůl. To je ale jen minimální vada na kráse. Daleko horší je, že pokud klávesnici zvednete, stačí jen málo a podložka z uložení vyskočí.
Mluvil jsem sice o klasickém rozložení kláves, ale ani tato se v podstatě nevyhnula moderním výdobytkům. V části klávesnice, kde obvykle najdete stavové LED přiřazené klávesám Num Lock, Caps Lock a Scroll Lock, je decentně umístěno osm tlačítek pro ovládání přehrávání multimédií, hlasitosti zvuku, ale také podsvícení. Čtveřice tlačítek jsou veprostřed odděleny knoflíkem s potenciometrem, jimž můžete ovládat intenzitu podsvícení až po úplné pohasnutí.
Levá tlačítka ovládají funkce skoku dozadu a dopředu (horní kolébka) a spustit/pauza s nezbytným stop (dolní kolébka). Napravo nahoře můžete ovládat hlasitost (Master volume) a dole je k dispozici funkce ztišení (Mute) a nakonec tu máme ovládání podsvícení. To je realizováno cyklicky volením barev modrá - červená - fialová - vypnuto. Při zapnutí klávesnice, tedy třeba i při restartu systému se však automaticky vždy navolí modré podsvícení, což mi osobně přiliš nevyhovovalo a raději bych, kdyby implicitně bylo podsvícení vypnuto, ale to je jen věc názoru.
Stavové LED se ale z klávesnice nevytratily, pouze se přesunuly na hranu mezi stříbrným a leskle černým plastem a dostaly do vínku modrou barvu. Nad nimi výrobce umístil své logo, jež je nad směrovými šipkami doplněno i názvem klávesnice. Nad logem Saiteku je z hrany vyveden modrý průhledný USB kabel s délkou něco přes 1,5m.
Podíváme se samozřejmě také na spodní stranu Eclipse II, kde jsou v samotných rozích umístěné masivní gumové podložky, díky nimž klávesnice na hladkém stole sedí jako přibitá. Oproti staré verzi se Saitek rozhodl tento model vybavit dvěma nožkami dovolujícími dva stupně sklonu. Vzhledem k váze klávesnice mi ale tyto nožky připadaly jako neúměrně tenké a chatrné, zvláště pak ty delší. Ty totiž musí svým menším obdobám udělat místo, takže je drží jen dva úzké můstky. Pokud se tedy této klávesnici stane nějaká fyzická újma, pak bych se vsadil, že to odnesou právě tyto delší nožky.
Nakonec si ukážeme, jaké sklony klávesnice vyklápěcí nožky dovolují. Osobně jsem si nijak nestěžoval - největší možný sklon byl pro mě tak akorát, kdy horní plocha kláves byla víceméně vodorovná.
V boku klávesnice si můžete všimnout úzkého bílého zakulaceného lichoběžníku, jenž svou roli předvede až v další kapitole. V ní se podíváme na podsvícení a zkušenosti z provozu. Bohužel jsem neměl možnost se podívat do útrob, což je velká škoda; způsob provedení podsvícení by byl jistě zajímavý.