Samsung ML-1630: Laserový tisk s elegancí

Tak jako u většiny jiných laserových tiskáren je i tento model dodáván s tonerovou kazetou vně těla zařízení a při první instalaci je třeba kazetu vložit. Není to však nijak složité, po otevření vrchního krytu kazetu víceméně jen "položíme" na prázdné místo v útrobách přístroje.


Nepříjemnou, ale častou praktikou je dodávat tiskárnu se startovacím tonerem namísto toneru s plnou kapacitou. Výrobce si tím zajistí, že příští objednávka spotřebního materiálu přijde poměrně brzy po pořízení přístroje. V tomto případě má startovací toner kapacitu 1000 výtisků při 5% pokrytí, což je spíše spodní hranice únosnosti. Plnohodnotná kazeta má kapacitu dvojnásobnou.



Neoriginální toner k této tiskárně ještě není k dispozici (jde o čerstvou novinku), ale to se samozřejmě může změnit. Výpočet ceny výtisku tedy provedeme pouze s ohledem na originální spotřební materiál.
Pro pořádek si zopakujme vzoreček, který používáme při výpočtu nákladů na výtisk jedné stránky (ceny jsou včetně DPH):

náklady na stránku = cena papíru + cena obr. válce / životnost válce + cena toneru / kapacita toneru

V tomto konkrétním případě to tedy bude:
náklady na stránku = 0,17 + 1639 / 2000

Válec je součástí tonerové kazety, takže jej vzoreček nezohledňuje. Z výše uvedeného výpočtu vychází cena výtisku 0,99 Kč/strana. To je slušný výsledek, který řadí tiskárnu do lepšího průměru. Jen ještě jedna poznámka: cena tonerové kazety není cenou doporučovanou výrobcem (tu se mi nepodařilo najít), ale cenou, za kterou toner koupíte na českých e-shopech. To tiskárnu poněkud zvýhodňuje před loni testovanými, ale na druhou stranu výsledek lépe odpovídá realitě. Od nynějška budeme důsledně používat zprůměrované ceny z několika českých e-shopů.

Další testovanou oblastí je rychlost tiskárny, podívejme se tedy, jak se tiskárna předvedla.



Rychlosti zahřívání a startu má tiskárna velmi dobré. Průběžná rychlost tisku zaostává o necelou půlstránku za deklarovanými 16 stranami za minutu, ale takový rozdíl je zanedbatelný. Tato část testu tedy pro tiskárnu dopadla velmi příznivě.

Někdy se stává, že rychlost je vykoupena kvalitou tisku - jak si tiskárna vedla v této oblasti, si předvedeme nyní. Test kvality proběhl ve dvou režimech - 600 dpi s nastavením na "Tmavší" tisk a 1200 x 600 dpi s nastavením na "Normální tisk" a "Vylepšení stupňů šedé".

První je na řadě test tisku malého textu. Zde se tiskárna předvedla vcelku dobře - normální text byl bez problémů (ovšem s lupou) čitelný i při velikosti 1,5. Při vyšší kvalitě (1200 x 600 dpi) byla písmena o trochu tenčí, takže jednotlivá písmena byla mírně zřetelnější. S tiskem inverzního textu měla tiskárna větší potíže. Dobře čitelný byl text o velikost 4 bodů, ještě při velikosti 2,5 bodu byly v černých polích jakési náznaky čitelnosti. O trochu čitelnější byl vzorek vytištěný ve vyšším rozlišení. Celkově lze tiskárnu v této oblasti zařadit do průměru.


Standardní text vypadal dobře, s ostrými hranami jednotlivých písmen. Jak jsem již uvedl, nižší rozlišení má za následek nepatrně větší tloušťku textu, jiný kvalitativní rozdíl nelze pozorovat.


Tisku "barevného textu" se tiskárna zhostila bez chyb. Rozdíl mezi nižším a vyšším rozlišením je jako obvykle prakticky nepozorovatelný a pouhým okem ho rozhodně nemáte šanci zaregistrovat.



Výborně se tiskárna zhostila tisku čárové grafiky. V obou rozlišeních sice vypadá stejně, ale zato jsou všechny čáry dobře zřetelné, což především ve vyšším rozlišení nebývá pravidlem.


Další disciplínou je tisk plynulého přechodu z bílé do černé barvy. Tiskárna s tímto úkolem neměla problémy a výtisk vypadá rovnoměrně a zdařile. U výtisku v rozlišení 600 dpi lze v nejsvětlejších odstínech pozorovat nepatrné schůdky, ale rozdíl není nijak dramatický. Uvidíme, zda výsledkům budou odpovídat i vytištěné fotografie.


S fotografiemi si tiskárna poradila výborně. Jsou sice o chlup tmavší, ale to se dá doladit v ovladačích. Důležitější je, že projevy proužkování, kterými trpí většina laserových tiskáren nižší třídy, jsou zde velmi dobře potlačeny a fotografie působí "hladce". Černobílé fotografie z této kategorie laserovek nelze samozřejmě srovnávat se skutečnými černobílými snímky z fotolabu nebo kvalitní inkoustové tiskárny, ale v rámci své třídy tiskárna rozhodně vyniká. Jen pro informaci - "čtverečkovaný" rastr patrný na fotografiích níže nemá na svědomí tiskárna, ale proces zmenšování obrázků v grafickém editoru - není zkrátka snadné zmenšovat obrázek, který je vytištěný půltóny.


Na výřezu fotografie by se měl projevit rozdíl mezi tiskem v různých rozlišeních, ale tak jako u řady jiných tiskáren nižší třídy zde rozdíl lze pozorovat jen stěží. 1200 dpi zkrátka vypadá jinak, než jak nám jej předkládají výrobci levných laserovek.


Na řadu přichází celkové hodnocení a abych řekl pravdu, není tentokrát zrovna snadné. Tiskárna rozhodně boduje svým jedinečným designem (který se ale nemusí líbit každému), kvalitou provedení, rychlostí, přijatelnými náklady na výtisk nebo kvalitou tisku. Ještě jsem se nezmínil o hlučnosti - zde se tiskárna předvedla ve velmi dobrém světle a jde o jednu z nejtišších laserovek, které jsme dosud testovali.

Za největší nevýhodu považuji absenci manuálního podavače, což znemožňuje tisk obálek. Rovněž kapacita vstupního a výstupního zásobníku nepatří mezi silné stránky tiskárny - 100 a 30 stran jsme tu snad ještě neviděli. Výrobce sice na svých stránkách tvrdí, že designu nepodřídili funkčnost produktu, ale kapacity podavačů a absence manuálního podavače hovoří o opaku. Výše zmíněné nedostatky nic nemění na tom, že vzhledem ke své výjimečnosti si zařízení najde svou cílovou skupinu - docela dobře si ji díky jejímu luxusnímu vzhledu dokážu představit na stole ředitele firmy. Pro uživatele, který hledá tiskárnu pro běžné použití, například v domácí kanceláři, však toto zařízení není úplně ideální.

Jedinečnost tiskárny se promítla také do ceny - v českých e-shopech se prodává v cenové relaci kolem 4 500,- Kč vč. DPH, což je téměř dvojnásobek oproti nejlevnějším laserovým řešením.