Samsung SF510: v barvě slonoviny

Vnejší zpracování

Elegantního vzhledu se u notebooku SF510 výrobce snažil dosáhnout jednak zakřiveným tělem, které při pohledu ze strany budí dojem elegance. Po bližším prozkoumání je však znát, že netradiční jsou zde pouze zdvihnuté boky základny, s nimiž samozřejmě lícuje i víko. Fotografie na produktových stránkách jsou však upravené, což je vidět na nepřirozeně zakřiveném víku displeje, který by dle nich nemohl být rovný. To si asi výrobce ve snaze zdůraznit onu eleganci neuvědomil.

Tělo notebooku se skládá ze slonovinově světlého vnějšího pláště a kombinace tmavých plastů s lesklým i matným tmavým materiálem uvnitř. Hrany jsou pak obehnány lesklou a jakoby chromovanou lištou. Notebook na sobě tedy nemá snad ani jediný pravý úhel, když tedy nepočítáme detaily a svým tvarem v zavřeném stavu má profil křídla.
Víko displeje je dle mého názoru až příliš měkké, takže se velmi snadno prohýbá, s čímž jsem se už dlouho nesetkal. Nedá se tedy říci, že by SF510 působil dostatečně odolně na to, abychom s ním mohli často cestovat. Na druhou stranu k tomu ani není určen. Víko je jinak čisté, hladké a narušuje je pouze logo firmy Samsung.
Spodní část notebooku má stejné zabarvení, avšak už není lesklá, ale matná, což platí i pro boky s usazenými konektory a porty. Vespod se také neskrývá nic moc zajímavého a my můžeme také vidět, že nám výrobce neposkytne snadný přístup k napájecí baterii, což jen potvrzuje spotřební náturu tohoto produktu. Odnímací panel je tu pouze jediný a pod ním máme dle popisku umístěny paměťové sloty a pevný disk. Pak je ještě možné jedním šroubkem uvolnit optickou mechaniku.

Notebook sedí na 4 silikonových nožkách, které je společně s několika plastovými výstupky drží dále od desky stolu, aby mohlo několik průduchů nabírat čerstvý vzduch. Ten je pak vyfukován směrem dozadu, což svého času zpopularizovaly MacBooky. Není to ale jediná podobnost. Zde ještě také upozorním na dva zdánlivé průduchy po stranách výfuku vzduchu, pod nimiž jsou 1,5W reproduktory.
Pravý bok notebooku toho v sobě moc nenese. Hned vepředu máme čtečku karet SD, SDHC, SDXC a MMC se záslepkou, která však jako jinde nevyskočí po stisknutí, takže je ji třeba za nehet vytáhnout. Za ní následuje optická DVD zapisovací mechanika s krytem kopírujícím tvar notebooku a pak už pouze osamělý port USB 2.0. Z tohoto pohledu si můžete také všimnouit vyvýšené části u kloubů displeje.
Levá hrana přístroje je zaplněna už daleko více. Začínáme se dvěma 3,5mm audio zdířkami pro sluchátka a mikrofon, pak tu jsou dvířka držící pomocí pružných pásků a ta skrývají dva zbývající porty USB 2.0, z nichž ten nalevo umí napájet připojená zařízení i při vypnutém notebooku a pak tu je obrazový port HDMI. Zbytek rozhraní už má obnažené konektory a je to obstarožní D-Sub, jenž se i moderních notebooků drží zuby nehty, dále ethernetový RJ-45, kulatý napájecí konektor a nakonec otvor pro zámky Kensington. Na zavřeném notebooku také můžete vidět již zmíněný profil připomínající křídlo letadla.
Přední hrana Samsungu SF510 na sobě má pouze u samotného levého okraje dvě LED kontrolky. Jedna signalizuje zapojené napájení do sítě a druhá udává stav počítače.
Zadní hrana předvede pouze malé klouby displeje a také pěkně zpracovaný výdech chladiče. Tomu bude trošku vadit vyklopený displej, ale i tak zůstane pro vyfukovaný teplý vzduch dostatek prostoru k úniku.

Vnitřek notebooku

Malé klouby displeje bohužel nejsou také příliš silné, a tak víko nedrží ve své nastavené poloze moc pevně. Maximální úhel pro otevření také dosahuje sotva základních 135 stupňů, i když to u stolního notebooku nebude příliš vadit.

Vnitřní část víka, tedy okraje displeje s malými puntíky i ten samotný, je celá lesklá. A opět se zde bohužel setkáváme se známým nešvarem, tedy nedostatečně příléhajícími okraji displeje, za něž můžeme pohodlně zasunout nehet a bez potíží je vycvaknout. V horním okraji displeje pak nechybí 1,3megapixelová webkamera, u níž však velmi postrádám kontrolku ukazující na její aktivní stav. Mikrofon nalezneme pod levým spodním okrajem klávesnice.
Základna samotná je rozdělena díky dvěma odlišným materiálům na dvě části - větší z matného černého plastu s vyvýšenými okraji a menší ze světlejšího broušeného a pokoveného hliníku. Ještě nad klávesnicí je ale pruh skládající se z malinkých prohlubní (ne otvorů) a v něm je jednak napravo modře podsvícené tlačítko Power a pak nalevo tři tlačítka pro ovládání zvuku (hlasitost nahoru/dolů a ztišit), rovněž modře podsvícené tlačítko pro deaktivaci bezdrátových rozhraní a nakonec dvě modré kontrolky pro Caps Lock a práci pevného disku.
Klávesnice typu Chiclet obsahuje i numerickou část, ovšem ta jako v řadě jiným případů není nijak hmatově oddělena od hlavního pole kláves a najít takové směrové šipky jen po hmatu nebude vůbec snadné. A zvláště pod numerickými klávesami by podklad mohl být pevnější a vzhledem k naprosto rovnému povrchu kláves nebude nouze o překlepy (alespoň zpočátku).
Spodní část základny vyrobená z rovného hliníkového plechu poskytla více než dostatek místa pro umístění velkého touchpadu a zde je právě ta další podobnost s aktuálními MacBooky. Dotyková plocha je totiž jednolitá, takže vespod přechází v tlačítka, která zároveň poslouží jako oblast pro posun obrazu v horizontálním směru. Na to si je třeba zvyknout, ovšem jinak se mi touchpad u SF510 velmi zamlouval, a to včetně jeho povrchu a odezvy tlačítek.
Nakonec se krátce podívejme pod odnímací panel, pod nímž jsou dva již zaplněné sloty SO-DIMM pro paměti DDR3 a také jen tak volně umístěný pevný disk. Ten je uzavřen v měkkém gumovém obalu, jehož úkolem je pohlcovat vibrace.