Sandy Bridge-E: LGA 2011 je tady
14.11.2011, Jan Vítek, recenze
Celý tento rok se nese ve znamení čekání na nové nejvýkonnější desktopové procesory firem AMD a Intel. Nyní toto čekání již skončilo, protože dnešním dnem končí embargo na procesory Intel Sandy Bridge-E, které tak budou moci nastoupit proti AMD Bulldozer.
Kapitoly článku:
Přetaktování procesoru Intel Core i7-3960X
Intel si pro nás přichystal procesory, které jsou velmi přátelské na přetaktování a nabízejí k tomu dokonce i povedený software. My jsme přesto zkoušeli přetaktovávat staromódně pomocí BIOSu, ale i tak se můžeme podívat na dvě aplikace, které nám Intel nabízí. Jednak je to pro odvážnější Intel Extreme Tuning Utility BIOS Enablement Tool, která umí nastavit snad vše, na co si vzpomenete. Podívat se můžete na screenshot ukazující nastavení časování pamětí i multiplikátor procesorov
Pak tu je ale také samotná Intel Extreme Tuning Utility vybavená lepším grafickým rozhraním. Najdeme v ní veškeré možnosti BIOSu vztahující se k přetaktování procesoru, kde lze mimo jiné měnit také maximální hodnoty spotřeby procesoru (TDP) pro krátkodobou i dlouhodobou zátěž a také limit v proudovém odběru. Aplikace nám také ve dvou sloupcích ukáže, jaké bylo nastavení procesoru a systému doposud a jaké změny jsme zatím provedli.
Intel je tedy v této době k overclockerům velmi přátelský, alespoň co se týče jeho hi-endových procesorů. Můžeme si tedy měnit nastavení napětí, časování, základní frekvence i násobičů pro určení výchozího taktu a nechybí ani důležitá doplňková nastavení týkající se technologie Turbo Boost.
My jsme poslechli rad v poskytnutém průvodci a nejdříve jsme vyzkoušeli asistenta pro přetaktování, jenž je součástí BIOSu. Je to jednoduše funkce pro automatické přetaktování, což tedy není žádná novinka. Jednoduše si tak můžeme nechat procesor přetaktovat na nějakých 4000 - 4600 MHz, ale pokud chceme jít ještě výš k hranici 5 GHz, chce to už využít možností pro manuální nastavení. Intel nám poskytl také recept na 4800MHz CPU, který spočíval ve změně automatické regulace napětí na pevnou hodnotu 1,44 V, nastavení Turbo Ratio na 48 (násobič) a pak změně stropů pro proudovou zátěž a spotřebu. O paměti se pak nemusíme starat, protože pracujeme s násobičem, takže ty změny v nastavení procesoru takto neovlivní. Výsledná frekvence se tak určí po vynásobení hodnot DMI Clock a BCLK Ratio.
Krom toho je možné nastavovat i Memory Ratio, a to až na 9x, což bude odpovídat pamětem DDR3-2400.
Jak se ukázalo, v našem případě bylo přetaktování na 4800 MHz (maximum pro Turbo Boost) konečná stanice při napětí 1,5 V, ovšem s agresivnějším nastavením napětí, hrátky s nastavením základní frekvence a lepším chlazením bychom se snad mohli dostat i dále. Nicméně i tak je to velmi slušný výsledek, který sliboval vysoký nárůst výkonnosti. Na to se ostatně podíváme už nyní a příště bude snad dost času na to se pokusit o ještě lepší přetaktování.
Výsledky přetaktování
Srovnejme si tedy výsledky nepřetaktovaného a přetaktovaného procesoru Core i7-3960X, který byl popohnán až na 4800 MHz, což představuje 900 MHz k dobru.
Jak je vidět, přetaktování procesoru mělo smysl především při renderování a kompresi dat, kde jsme se dočkali nárůstu výkonu až o jednu třetinu. Naopak vybraným hrám to bylo celkem jedno. Přetaktování tak svůj smysl zcela určitě má, a to především při vážné práci. Jak se toto ale projeví na spotřebě?
Spotřeba přetaktovaného procesoru
Poslední tři grafy se budou věnovat tomu, jak vzroste spotřeba přetaktovaného procesoru. Tento nárůst naštěstí není při klidovém provozu nijak dramatický a 20 W navíc se dá klidně snést. Ovšem nárůst o více jak 100 W při stoprocentní zátěži bude vyžadovat využití kvalitního chlazení. Nicméně takový nárůst spotřeby je u procesorů přetaktovaných s využitím zvýšeného napájecího napětí naprosto normální a musí se s ním počítat.