Sencor Element 9.7 v2: levná Retina

Android Jelly Bean 4.1.1

Tablet byl už dodán se systémem Android 4.1.1. To už je nový Jelly Bean, který nahradil dřívější verzi 4.0.4 Ice Cream Sandwich. Jde o stejný systém, jaký jsme si vyzkoušeli i u tabletu Sencor Element 10.1, takže to nebudeme zbytečně prodlužovat.
Sencor v manuálu uvádí, že mezi předinstalované aplikace počítá internetový prohlížeč, kalkulačku, fotoaparát, e-mailový klient, hudební přehrávač a nastavení tabletu. Tyto aplikace ale můžeme spíše vidět jako klasickou součást systému, takže lze říci, že ten k nám v podstatě přichází holý a prost jakékoliv zvláštní úpravy ze strany výrobce.
Nakonec se podívejme na základní informace o systému, čili verzi Androidu a jeho jádra.

Rozhraní tabletu

Sencor Element 9.7 v2 nám nabídne jediné bezdrátové rozhraní, a to Wi-Fi 802.11n s maximální propustností 150 Mbps, dále tu je USB 2.0 s microkonektorem, 3,5mm audio konektor pro sluchátka a nakonec slot pro karty microSDHC s kapacitou do 32 GB.

Co se týče rozhraní Wi-Fi, pak to v našem případě fungovalo už bez jakýchkoliv problémů, čímž si u mě Sencor po modelu Element 10.1 trošku napravil reputaci. Není problém přes něj streamovat ani film v rozlišení Full HD (1080p)

Rozhraní mini USB může posloužit pro nabíjení nebo třeba také k připojení paměťového či jiného zařízení. Díky podpoře USB OTG a dodávané redukci můžeme snadno připojit a ihned začít používat normální desktopovou klávesnici či myš. S úspěchem jsem vyzkoušel klávesnici SteelSeries 6Gv2, u níž by se dalo vytknout jen velmi mírné zpoždění, které však moc nevadilo a pořád bylo použití daleko snažší než s virtuální klávesnicí. Myš Microsoft Comfort Mouse 6000 ale už pracovala bez sebemenšího lagu. Pak byla vyzkoušena ještě jedna myš, a to Lenovo ThinkPad Mouse, která má však rozhraní Bluetooth. I zde mě velmi zajímalo zpoždění, neboť s tím tato myš měla leckde problémy. V tomto případě bylo ale zpoždění neznatelné a spojení bez problému fungovalo na osm metrů.

Dále byl vyzkoušen také USB flash disk, který rovněž pracuje bez problémů, takže si pomocí něj můžeme snadno rozšířit kapacitu, pokud by nestačila 32GB karta a 16 GB interní paměti. Popřípadě je možné rovnou připojit mobilní pevný disk, ovšem ten už tablet nezvládne napájet, takže bude třeba zajistit další zdroj energie. Elegantní řešení to tedy nebude, ale zato tak máme možnost připojit třeba 1TB disk, a to se leckdy vyplatí. Co se týče rychlosti kopírování, pak ta byla evidentně limitována výkonem interní paměti, u níž jsem neočekával vysoký výkon.

V praxi můžeme očekávat rychlost zápisu jen mezi 10 a 11 MB/s a rychlost čtení kolem 15 MB/s. To by mohlo být lepší především co se týče čtení, ovšem je také pravda, že rychlost se v řadě případů liší i v závislosti na tom, jaké zařízení připojíme. Když byl připojen flash disk, jenž je schopen číst 30 MB/s a zapisovat 20 MB/s, byl ve výsledku rychlejší než externí pevný disk, který je schopen využít možnosti rozhraní USB 2.0 až do krajnosti, a to o mnoho rychlejší (jeho rychlosti odpovídají výše uvedeným, zatímco pevný disk spadl i pod 5 MB/s).

Rozhraní HDMI tu bohužel nenajdeme, takže zbývá už jen slot microSDHC. Ten pojme až 32GB karty, jež se v systému objeví jako vedlejší karta vedle hlavní SD (což je ta integrovaná), čili ne ve složce mnt jako zařízení připojená přes USB. Karta samotná se schová ve svém slotu celá, takže ji můžeme zapojit a zapomenout na ni.