Šest herních klávesnic v testu

Dostáváme se k poslední testované klávesnici od společnosti Saitek. Ta je známá také pro své joysticky s poněkud divočejším designem, ale také s dobrou funkčností a zpracováním. Stejně tak klávesnice Cyborg není zrovna nudně zpracována a hraje několika barvami a nabízí netradiční tvar. Saitek svého Cyborga velmi slušně zabalil do bezpečně pevné krabice a především jej zpracoval skutečně velkoryse.

Hned na začátku nás zaujme jeho hmotnost a pevné plasty, díky nimž je pevná i konstrukce. Ta se nijak nekroutí, takže se dá očekávat, že Cyborg snese i méně šetrné zacházení.

Dnešní herní klávesnice využívají především šedé a tmavě stříbrné plasty, což potvrzuje i tento model. Setkáme se zde i s leštěnými plasty, ale s těmi to naštěstí není přehnané. Tmavě šedá u této klávesnice jasně převažuje a stříbrné jsou pouze postranní okraje s tlačítky a pak se stříbrně lesknou směrové šipky, mezerník a klávesy A, S, W a D.

Blok hlavních kláves se dá považovat za klasický. Nejsou zde žádné divokosti jako deformované klávesy, přesunuté klávesy, či změněná funkčnost. V podstatě jediné, v čem se klávesnice v tomto ohledu od normálních liší, je, že jsou některé její klávesy vyrobeny z lesklého stříbrně zbarveného plastu. Jinak Enter je zde dvojřádkový, pravý Shift a Backspace dlouhé, pouze levý Shift byl kvůli zpětnému lomítku zkrácen.

Další důležitou oblastí je horní nakloněný panel, jenž se táhne téměř přes celou šířku. Na tomto panelu jsou samá dotyková tlačítka, jak je dnes u moderních produktů zvykem. Dotyková tlačítka mají tu výhodu, že kromě toho, že vypadají dobře, se nemohou zanést prachem. Ovšem nevýhoda zde je, že dotyková tlačítka mají nulovou hmatovou a zvukovou odezvu. U mikrospínačů jasně slyšíte cvaknutí a sepnutí také cítíte, takže si můžete být víceméně jistí, že jste je stiskli. U dotykových tlačítek ale tato přímá odezva není, a tak se nahrazuje LED diodami.

Speciálně u této klávesnice jsem dotyková tlačítka spíše neocenil. Jsou sice součástí jejího designu, ale zvláště tlačítka pro nastavení hlasitosti zvuku jsou spíše ke vzteku než k užitku. Někdy fungují i při letmém dotyku a někdy na ně zase musíte vyvinout podstatně větší tlak a pak se snadno stane, že hlasitost najednou zcela ulítne. Pro jemnou regulaci se tedy takové řešení vůbec nehodí.

Pojďme se ale podívat, na co všechno je horní panel dobrý. Začneme zleva, kde je jako první pouze kontrolka se znakem Windows. Ta se aktivuje po přechodu do módu Cyborg a značí, že jsou klávesy Windows deaktivované. Dále je již tlačítko pro vypnutí a zapnutí osvětlení klávesnice pomocí různobarevných LED, potom zmíněné nešťastné nastavení hlasitosti, následuje funkce Mute (ztišení zvuku) a tři tlačítka pro ovládání přehrávání audia/videa.

Doprostřed bylo umístěno tlačítko Cyborg, jehož hlava je v základním režimu osvětlena jen zpola. Po stisku se rozsvítí i pravá polovina, klávesnice přejde do herního módu a zapne i osvětlení postranních programovatelných tlačítek. Zde jsme se dostali k jedné efektní specialitce tohoto modelu. Klávesnice v normálním módu dovoluje cyklovat mezi pěti barvami podsvícení - červenou, oranžovou, žlutou, světle zelenou a tmavě zelenou a jim nastavovat pomocí tlačítek zcela vpravo intenzitu.

V režimu Cyborg je ale možné nastavovat barvu i intenzitu podsvětlení nezávisle pro postranní programovatelná tlačítka, blok ASWD, hlavní blok kláves, směrové šipy a numerický blok. K tomuto slouží poslední skupina dotykových tlačítek, která zdánlivě vypadají, jako by klávesnice hodlala hrát Tetris, ale při bližším pohledu snadno zjistíme, že reprezentují zmíněné bloky kláves. Snadno si tedy můžeme Cyborga upravit tak, aby hrál všemi barvami. Nastavení si klávesnice samozřejmě pamatuje, a to jak pro normální, tak pro herní mód.

Dostáváme se k částem, o nichž už tu byla několikrát řeč - k postranním programovatelným tlačítkům. Někteří výrobci je označují jako G, někteří jako S a v tomto případě Saitek použil písmeno C. Po každé straně je pak svislá šestice, kde každé tlačítko má svůj podsvícený popisek. Při jejich stisku zjistíme, že se neporoučí přímo směrem dolů jako normální klávesy, ale také do strany směrem od klávesnice. To ale nijak negativně nepůsobí na komfort při stisku a už vůbec nemohu říci, že by se tlačítka nějak zadrhávala.

A na konec popisu Cyborga se zaměříme na druhou stranu. Zde tento model nabízí více možností náklonu než ostatní testované klávesnice. Vzadu nožky dovolují nastavení dvojího sklonu a dokonce i vepředu jsou dva malé podstavce. K vidění jsou rovněž dvě ukotvení, za něž se může zaklesnout dodávaný přední podstavec jako opora pro zápěstí.

Saitek se u svého Cyborga zaměřuje nejen na funkčnost, ale také na vzhled daný podsvícením, o čemž se brzo přesvědčíme. Nejdříve ale funkčnost. Klávesnice je dost vysoká na to, abyste ji pohodlně používali bez nacvaknuté přední podložky. Bez té začínají ruce vadnout a bolet již dokonce po několika minutách, protože je musíte dost zvednout nad přední okraj. Pak se ale na ní píše velmi pohodlně. Klávesy se mačkají snadno, mají tichý stisk, ale přesto hmatově dobře rozeznatelný. Také se nestalo, že bych prsty o klávesy zaškobrtával, s čímž jsem měl problémy u Logitechů. Důvod osobně vidím v tom, že klávesy Saiteku jsou nahoře rovné, zatímco u Logitechu (a zdaleka ne pouze u modelu G11) jsou prohnuté.

O používání dotykových tlačítek a tlačítek C1 - C12 jsem se již zmiňoval, a tak pojďme rovnou na doprovodný software. Ten je však zpracován velmi záhadným způsobem. Po nainstalování se v nabídce objevil pouze SaiVolume.exe, díky němuž na monitoru vidíte měnící se hlasitost zvuku, což je jistě velmi nepostradatelná funkce. Po samotném programovacím software ale ani slechu. Naštěstí stačí (pro nainstalování anglické verze) spustit na CD ve složce Software instalační soubor software_loc_9.msi a během vteřin jej máte tam.

Co se týče GUI, to není žádný uživatelsky přívětivý zázrak. Existuje sice k němu přehledný manuál, ale ten je celý v angličtině, popřípadě v jiném jazyku a čeština zkrátka chybí. Ale to se není čemu divit a nesmíme mu pouze křivdit, protože nabízí i zajímavé možnosti, jako Advanced Command, což je v podstatě jakési supermakro. Díky němu si můžeme nastavit, co se má provést při stisknutí, co se má opakovat při držení a co se má provést při uvolnění tlačítka. Jde ale ještě podstatně dál a umožňuje spolupracovat i třeba s joysticky či herními volanty, takže pokud máte nějaký model od Saiteku, můžete využít stejný software pro konfiguraci potřebných zařízení a jejich funkčnost tak svázat. Vše je pak snadné pomocí tlačítka Save uložit do jednotlivých profilů na pevný disk.

Přesto by ale měl Saitek na editoru profilů zapracovat především z uživatelského hlediska, protože Cyborg je určen pro hráče her.