Sestava s procesorem AMD Athlon XP 2100+

Srovnání s Pentium 4 na frekvenci 2,4 GHz


V 3DMarku se výsledky prolínají. Od nejnižšího rozlišení, kde vede Athlon, postupně se vzrůstajícím počtem obrazových bodů přejímá vládu (i když těsnou) Pentium 4.

Projektové soubory


Tento benchmark byl odjakživa specialitou Intelu a P4 což grafy názorně předvádějí. Výkonnostní propad Athlonu je skutečně velký (až o 24 % při 640 x 480).
V celočíselných Dhrystone vítězí Athlon, ve floating Whetstone ztrácí na Pentium 4 18 % což je způsobeno absencí instrukční sady SSE2.
Multimediální benchmarky Athlonu jdou, v celočíselných opět vítězí (i když tentokráte velmi těsně), v neceločíselných zaostává o necelých pět procent (chybějící SSE2 je opět znát).
Věčně omílaná "pomalost" AMD při paměťových operacích. V tomto testu Athlon nemůže nikdy vyhrát (nejenže měl k dispozici pomalejší paměti) díky své 266 MHz FSB, která se prostě 400 megahertzům P4 nemůže rovnat.
Tento test je poněkud staršího data narození, Pentium 4 zde ještě nemůže uplatnit žádnou ze svých novinek proto Athlon obsazuje první příčku. Zajímavostí je, že testy CPUmark 99 a FPU WinMark v balíku WinBench 99 se na Pentiu nepodařilo dokončit.
Stejně jako v předešlém případě si ani zde P4 s benchmarkem moc "nerozumí" a končí až na druhém místě s celkovým časem 42,651 s. Athlon vše dokázal spočítat za 37,219 s.

Následující grafy prezentují výsledky dílčích testů PCMarku 2002:


Největší porážku Athlon utrpěl v testech Zlib Decompression (zaostává o 15 %) a Text Search (44 %), vyšší frekvence P4 a podstatně rychlejší paměťové operace v těchto benchmarcích udělali své. Překvapivě v testu 3D Vector Calculation vítězí o téměř 24 % - počítání prostorových souřadnic Athlon zvládl dobře.

Závěr

Jediné co lze této sestavě vytknout je její velmi špatný výkon v diskových operacích. Použitý čipset nForce 420D obsahuje opravdu slabý Southbridge, doufejme, že v řadě 620 tato vada na kráse již bude opravena.

Možná by se bylo ještě vhodné zmínit o teplotě, která i při běžném provozu nebyla zrovna nejnižší (tato věta bude bohužel znamenat hodně vody na mlýny příznivců procesorů Intel). Při běžné práci ve Windows se teplota procesoru pohybovala kolem 55 °C, teplota v case byla asi 35 °C (už aby tu byly Thoroughbredy). Hlavní příčinu jsem nakonec objevil v nevhodně zvoleném chladiči. Přece jen Athlon XP 2100+ si zasluhuje poněkud kvalitnější chlazení než Titan D5TB, který byl navíc původně výrobcem certifikován na max. Athlon XP 1800+ (Titan pružně zareagoval na vývoj procesorů a na svých stránkách chladič "papírově" upgradnul na vhodný pro XP 2000+). Počítač přesto několik dnů, které jsme jej měli možnost testovat, pracoval stabilně a nedošlo k jediné výjimce nebo snad zhroucení systému. Dá se předpokládat, že ze správným chlazením by pracovní teplota minimálně o deset stupňů nižší.

V dnešní recenzi jsme do srovnání záměrně nasadili zdánlivě nesrovnatelné procesory. Vy jste však z výsledků měli možnost vidět, že výkonnostně se někdy zas tak neliší. Athlon se svým (silnějším?) konkurentem drží dech a v některých testech jej dokonce předhání. Je to velmi zajímavý fakt uvážíme-li, že Pentium 4 je ve skutečnosti taktováno o 670 megahertzů rychleji než Athlon a obsahuje o 17,5 miliónů tranzistorů více (47% navíc oproti XP, velká část z nich bude zřejmě tvořit cache).

Nejdrtivějším porovnáním je ale cena obou procesorů. Pentium 4 2,4 GHz je v současné době nabízeno za 21425,- Kč a Athlon XP 2100+ přitom stojí méně než polovinu - 9630,- Kč (ceny jsou uvedeny bez DPH, dealerská kategorie D3, ceník firmy Levi). Je P4 opravdu lepší architektura ?