Silentium T3 ECO 80: efektivní inovace

Instalace

AC Silentium ECO 80 má bohužel identické rozměry s původními modely, což se podepisuje i na pohodlnosti instalace a vůbec možnostech. Upřímně řečeno si ani nechci představit, že bych měl tuto skříň plnit komponentami s využitím všech jejích možností, protože uvnitř je jednoduše málo prostoru. Jak jsem již řekl, části zdroje a šachty pro pevné disky zasahují do prostoru základní desky formátu Full ATX, takže lepší by bylo využít ne tak široký formát. Ale větší problém je s rozměrnými grafickými kartami. Naše GeForce 8800 GTS se vedle ventilátoru zdroje vešla tak tak, aby její napájecí konektor nezačal ohrožovat jeho lopatky. Avšak GeForce 8800 GTX by se již na toto místo bezpečně nevešla. Je ale pravda, že naše základní deska má slot PCI Express x16 umístěn poněkud netypicky až na 2. místě pod PCI Express x4, kde již do prostoru zasahuje ventilátor více.
S použitím této skříně byste také měli zapomenout na ploché IDE kabely a nainstalovat pro vlastní pohodlí pouze zařízení pro Serial ATA. I jeden osamocený a kulatý IDE kabel nebylo snadné rozumně vměstnat. Pevné disky zde mají připraven prostor vyložený tvrdým pěnovým materiálem. Podle toho, jestli chcete instalovat jeden, nebo dva, použijete dodávané pěnové bloky a naskládáte disky dovnitř. Dalším krokem je na koukající strany disků přilepit teplovodivé fólie, jaké se běžně dodávají i pro tišící 5,25“ boxy (Silentmaxx HD Silencer, Scythe Quiet Drive, atd.). Celou soustavu pak přiklopíte dodávaným hliníkovým pasivem, přišroubujete jej a nakonec vše ještě zajistíte poutkem na pevný zip. Dříve je ale samozřejmě vhodné připojit napájení a datové konektory.
Nakonec jsem ještě chtěl využít dodávaný tunel pro klasické procesorové chladiče, ale námi používaný Thermalright XP-90C je jednoduše příliš velký. Druhý typ tunelu je zase určen pro jiný typ chladičů, takže ten rovněž nebyl použit. Výhodou při instalaci také je, že zdroj umístěný vepředu může mít daleko kratší kabely, aby dosáhl na konektory, což zvlášť platí pro 24pinový napájecí konektor pro desku. Ale také kabely pro napájení grafických karet mají blízko ke svému cíli. Na druhou stranu je vepředu velmi málo místa pro uskladnění těch nepotřebných kabelů, zatímco nad základní deskou je naopak nevyužitého prostoru dost.

Teplotní testy

Testy proběhly celkem dvakrát ve dvou možných konfiguracích. Jednak to byl případ, kdy byly zapojeny všechny ventilátory, tedy dva zadní 80mm a 120mm ve zdroji. Všechny jsou automaticky řízené, nejspíše podle zátěže zdroje, nebo jeho teploty. V druhém případě jsem zkusil zadní ventilátory vypnout. Jako vždy k zátěži ověření teplot posloužily aplikace Prime95, 3DMark03 (Mother Nature), RivaTuner, h2benchw a starý známý SpeedFan. Okolní vzduch měl teplotu 20,5 °C.

Testovací sestava:

• Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
• Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
• Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM) + pasta Arctic Cooling MX-2
• Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W

Teploty v klidovém režimu jsou poněkud vyšší, než na jaké jsem si zvykl, což je nepochybně dáno právě sníženými otáčkami ventilátorů. Především dva zadní se zde sotva točily a sestava byla tedy díky tomu velmi tichá, což je potěšitelné. V zátěži se ventilátory již slyšitelně roztočily a začaly lépe větrat skříň. Přesto bych ale očekával teploty vesměs alespoň o 2 °C nižší.

V druhém případě se teploty v klidu od prvního téměř nelišily, což je samozřejmé, když ventilátory předtím téměř nepracovaly. Ale zase jsem očekával, že vypnuté zadní ventilátory ublíží především procesoru, ale ten zareagoval pouze 1°C zvýšením teploty. Ostatní komponenty se zahřály maximálně o 2 °C více.

Sestavu jsem nenechal odpočinout a ještě v zátěži zkusil multimetrem změřit napětí na jednotlivých větvích. To bylo ve všech případech hluboko v mezích specifikací, takže zde nebyl zaznamenán žádný problém.