Silentmaxx ITA-2767: odhlučněný low-end

Mezi produkty Silentmaxx, které známe, patří především HDD Silencer, který byl snad prvním použitelným boxem pro ztišení pevných disků, poté jsou známé napájecí zdroje Silentmaxx a v neposlední řadě také počítačové skříně, na něž výrobce montuje pláty hmoty pro odhlučnění počítače. Skříně ITA-2767 nejsou žádnou výjimkou, takže se můžeme těšit i na tento prvek.
Silentmaxx ITA-2767 přichází v malé bílé krabici, kde je klasicky zabalen do polystyrénových bloků a igelitového vaku. Polystyrén by mohl být poněkud tlustší, aby skříň lépe chránil, ale i přesto došla bez skrábance.

Již od pohledu jde o obyčejně vypadající middle tower s předními dvířky. Skládá se z kombinace SECC plechu a plastu, který se uplatní samozřejmě především na předním panelu. K tomu se také nyní přesuneme.
Na přední straně vidíme v horní půli červená dvířka, která se otevírají zprava doleva do úhlu cca 100° a v zavřené pozici je přidržuje jeden magnet. Vidíme zde také ale, že dvířka jsou opatřena pozicí pro optickou mechaniku. Ta je založena na známé koncepci 'stealth' záslepek, ale zde vás nikdo nenutí ji použít, protože je ve dvířkách. Dodatečně jsem zkoušel, jestli se dvířka tím, jak vyjede tray mechaniky neotevřou. Závěr je, že by mohla, pokud tray na ně narazí příliš nízko a prudce.
V dolní polovině pak není nic jiného než holý červený plastový panel a napravo od něj povinné přední I/O porty ve složení USB 2.0, mikrofon, sluchátka a ještě jeden USB 2.0. Rozdělení oněch dvou USB konektorů je vhodné kvůli tomu, že kdyby byly blízko u sebe, jeden rozměrnější USB flash disk by mohl zabrat oba. Co se týče kvality zpracování, pak ta není nejlepší. Plast je totiž poměrně tenký, a tak se dvířka vyznačují tím, že se snadno kroutí a vůbec působí vetchým dojmem.
Po otevření dvířek se objeví velmi jednoduše zpracované pozice pro čtyři 5,25" mechaniky a jedna pro externí 3,5" zařízení. Napravo od ní máme záslepku, která je evidentně určena pro IEEE1394 FireWire port a napravo od ní zapadlý reset, jenž se dá pohodlně stisknout i prstem. A pokud jste ještě nenašli tlačítko power, pak to je v černém horizontálním pruhu přímo pod resetem. Příslušné světelné diody jsou pak na levé straně od tlačítka power (zelená a červená).
Přesuneme se k levé straně, na níž však není téměř nic zajímavého, leda až se na bočnice podíváme z druhé strany. Takto vidíme pouze holou bočnici, kde jediným rušivým prvkem jejího hladkého plechu je pouze zadní úchyt pro prsty, aby se dala snadněji vysunout.
Levá i pravá bočnice jsou v podstatě identické. Pouze si můžeme všimnout, že levá je kvůli jejím snazšímu odstranění přišroubována přítlačnými šroubky, zatímco pravá pouze klasickými šroubky. Většina výrobců u nových skříní kvůli lepší ventilaci skříně využívá otvory naproti pozici procesoru a grafické karty, avšak v tomto případě tomu tak není, protože to by skříň nemohla být tak snadno opatřena protihlukovými výplněmi. O nich si něco řekneme později.
Nyní přichází na řadu zadní panel, jenž svým zpracováním vypovídá o tom, že tato skříň není zpracována zrovna velkoryse. To naznačují vylamovací záslepky slotů (kromě první) a také obyčejný plechový štítek I/O portů základní desky. Ten však ničemu navadí, protože jej stejně nepoužijete.
Rozložení prvků je jak jinak klasické. Nahoře máme pozici zdroje, zde posunutou k levému okraji skříně, celkem 7 záslepek slotů. A nakonec to jsou průduchy vedle oněch slotů jako jakási náhrada za absenci větrání ze strany a nepříliš pěkně zpracovaný rošt zadního ventilátoru. Ten je připraven nést jako 120mm, tak 80mm model, který bude muset překonávat velký odpor daný tím, že otvory zaujímají jen malou plochu a zbytek je masa plechu, která bude stát v cestě vzduchu a klást mu rozhodně nezanedbatelný odpor. To se nutně podepíše na výsledném výkonu chlazení a také hlučnosti.