SONY Clié PEG-NX70V - Čtvrt kila stříbra hluboko v manažerově kapse
26.3.2003, Tomáš Bobek, recenze
NX70V patří hned po jeho mladším bratrovi NZ90 mezi to nejlepší, na čem jede Palm OS a co se dá v dnešních dnech vláčet po kapsách. Tedy pokud máte o dost větší než středně velkou kapsu, ale zase na druhé straně do ní nemějte až moc hluboko, jelikož tuhle hračku si z průměrného platu těžko pořídíte. Tak nebo tak, právě máte před sebou další z řady podrobných a tvrdých recenzí fešáků od Sonyho.
Kapitoly článku:
Kolébka a napájení, mini travel kit, výdrž baterek
Kolébka je střízlivá a jednoduchá, přitom však elegance sama. Chválím velmi lehkost, s jakou Clie do kolébky vklouzne a jak snadno jde vyjmout, perfektní. Kolébka je stabilní, výborně sedí na stole a Clie se v ní prostě nepřevrhne. Teď přijde něco, po čem jsem už dlouho volal: z kolébky lze odepnout napájecí kabel a s pomocí mezikusu, který se připojí na konektor Clie, lze rychle vyrobit cestovní napáječ. Skvělé. Je však zajímavé že tento mezikus má i konektor pro USB kabel, ten však vede do kolébky natvrdo a je patrně třeba jej dokoupit. Škoda, cestovní hotsync zdarma by tady nikoho rozhodně neurazil.
Poslední zajímavostí kolébky je držák na stylus po její pravé straně. Není divu – stylus se zasouvá do Clie zespodu a pokud je Clie v kolébkce, nemáte šanci jej vytáhnout. Dírka/držák na stylus byla výborná vychytávka u Palmů V/Vx, nechápu proč se to pak na dlouhou dobu neujalo.
Když jsem chválil “travel kit” nebylo to samoúčelné, vždyť tenhle stroj žere jako kyselina. Výrobce sice udává životnost na jedno nabití 10 dní, nicméně pod čarou uvádí, že je to půlhodina denně s vypnutým podsvícením. Teď když už víme, že vypnuté podsvícení není až to pravé ořechové, pokusíme se o mnohem reálnější test výdrže. Clie jsem kompletně dobil, zakázal jsem mu vypnout se, udělal deset fotek, dva zvukové záznamy a nechal jej makat. První zažadonění o dobití v kolébce přišlo po rovných čtyřech hodinách, následovalo několik dalších proseb a výstrah a strojek se definitivně složil po dalších patnácti výhružek. Nic moc. Sakra tohle není vůbec nic moc, velmi nepřesvědčivý výkon.
Plné dobití v kolébce pak trvalo další tři hodiny, uff. Pokud začnete laškovat s přehráváním videa a MP3, bude to s výdrží ještě o cosi horší (cca 4 hod poslechu MP3 s *vypnutým* displejem, cca 3 hod sledování videa s *vypnutým* podsvícením).
Dlužím vám jednu lahůdku ohledně napájení akumulátorů a “tajemných” dvířek vedle tlačítka Hold na levé straně přístroje. Jak už asi tušíte, aku se zde dá měnit. Sice ne za plného provozu a už vůbec ne jednoduše, nicméně pokud zvážíme že aku vydrží dva, možná tři roky, je fajn vědět, že jej lze laicky vyměnit bez totální rozborky přístroje. Vzpomínáte ještě na ty drastické záběry a rady jak kvůli baterce “rozlepit” Palmy V/Vx? Brrr. Perličkou je, že infromace o výměnných aku s příslušný varováním se nebohému čtenáři objeví hned jako první artikl v manuálu “Read me first”.
Dodávané příručky a software
Manuály stojí jako obvykle za starou bačkoru. Jsou až příliš strohé, neobsahují zdaleka co mají, skoro jako kdyby výrobce tušil, že je nikdo nečte. Nicméně tohle Clie má tolik nových věcí, že se jejich čtení přeci jen doporučuje (například na všechny shortcuty klávesnice není zrovna ideální přijít metodou pokus-omyl).
Software se vlezl na jedno CD v anglické verzi a další v německo-francouzské, je-li snad zájem. Na CD najdete samozřejmě Palm Desktop for Clie, SonicStage (audio sw pro zpraování a přenost zvuku), Picture Gear Studio a Image Converter, (ditto pro foto a video), Clie Mail a Net Front (web), AlarmClock a Documents To Go a Intellisync Lite. Dále utility pro práci s MS kartami a kopku demovek utilit a her.
Jsme-li už u software, nemůžu se bránit jedné osobní odbočce. Víte, software mi připadá takový “příliš asijský”. Jak to říct přesněji – asi je v něm nějaké tao, ale divné. Projevuje se to všude – v desktopových aplikacích i v těch palmových. Jiný přístup k uživatelskému rozhraní – hodně barevných obrázků a ikon, mírně chaotické ovládání, občas špatná provázanost. Nad ovládáním Sonic Stage nebo Picture Gear Studia jsem doslova brečel. A neplatí to jen pro Sony a Clie – úplně to samé se na mne zubí například v podobě ZoomBrowser EX od Canonu, kterým tahám do PC fotky ze svého digifoťáku. Asijský komplot?
Kolébka je střízlivá a jednoduchá, přitom však elegance sama. Chválím velmi lehkost, s jakou Clie do kolébky vklouzne a jak snadno jde vyjmout, perfektní. Kolébka je stabilní, výborně sedí na stole a Clie se v ní prostě nepřevrhne. Teď přijde něco, po čem jsem už dlouho volal: z kolébky lze odepnout napájecí kabel a s pomocí mezikusu, který se připojí na konektor Clie, lze rychle vyrobit cestovní napáječ. Skvělé. Je však zajímavé že tento mezikus má i konektor pro USB kabel, ten však vede do kolébky natvrdo a je patrně třeba jej dokoupit. Škoda, cestovní hotsync zdarma by tady nikoho rozhodně neurazil.
Poslední zajímavostí kolébky je držák na stylus po její pravé straně. Není divu – stylus se zasouvá do Clie zespodu a pokud je Clie v kolébkce, nemáte šanci jej vytáhnout. Dírka/držák na stylus byla výborná vychytávka u Palmů V/Vx, nechápu proč se to pak na dlouhou dobu neujalo.
Když jsem chválil “travel kit” nebylo to samoúčelné, vždyť tenhle stroj žere jako kyselina. Výrobce sice udává životnost na jedno nabití 10 dní, nicméně pod čarou uvádí, že je to půlhodina denně s vypnutým podsvícením. Teď když už víme, že vypnuté podsvícení není až to pravé ořechové, pokusíme se o mnohem reálnější test výdrže. Clie jsem kompletně dobil, zakázal jsem mu vypnout se, udělal deset fotek, dva zvukové záznamy a nechal jej makat. První zažadonění o dobití v kolébce přišlo po rovných čtyřech hodinách, následovalo několik dalších proseb a výstrah a strojek se definitivně složil po dalších patnácti výhružek. Nic moc. Sakra tohle není vůbec nic moc, velmi nepřesvědčivý výkon.
Plné dobití v kolébce pak trvalo další tři hodiny, uff. Pokud začnete laškovat s přehráváním videa a MP3, bude to s výdrží ještě o cosi horší (cca 4 hod poslechu MP3 s *vypnutým* displejem, cca 3 hod sledování videa s *vypnutým* podsvícením).
Dlužím vám jednu lahůdku ohledně napájení akumulátorů a “tajemných” dvířek vedle tlačítka Hold na levé straně přístroje. Jak už asi tušíte, aku se zde dá měnit. Sice ne za plného provozu a už vůbec ne jednoduše, nicméně pokud zvážíme že aku vydrží dva, možná tři roky, je fajn vědět, že jej lze laicky vyměnit bez totální rozborky přístroje. Vzpomínáte ještě na ty drastické záběry a rady jak kvůli baterce “rozlepit” Palmy V/Vx? Brrr. Perličkou je, že infromace o výměnných aku s příslušný varováním se nebohému čtenáři objeví hned jako první artikl v manuálu “Read me first”.
Dodávané příručky a software
Manuály stojí jako obvykle za starou bačkoru. Jsou až příliš strohé, neobsahují zdaleka co mají, skoro jako kdyby výrobce tušil, že je nikdo nečte. Nicméně tohle Clie má tolik nových věcí, že se jejich čtení přeci jen doporučuje (například na všechny shortcuty klávesnice není zrovna ideální přijít metodou pokus-omyl).
Software se vlezl na jedno CD v anglické verzi a další v německo-francouzské, je-li snad zájem. Na CD najdete samozřejmě Palm Desktop for Clie, SonicStage (audio sw pro zpraování a přenost zvuku), Picture Gear Studio a Image Converter, (ditto pro foto a video), Clie Mail a Net Front (web), AlarmClock a Documents To Go a Intellisync Lite. Dále utility pro práci s MS kartami a kopku demovek utilit a her.
Jsme-li už u software, nemůžu se bránit jedné osobní odbočce. Víte, software mi připadá takový “příliš asijský”. Jak to říct přesněji – asi je v něm nějaké tao, ale divné. Projevuje se to všude – v desktopových aplikacích i v těch palmových. Jiný přístup k uživatelskému rozhraní – hodně barevných obrázků a ikon, mírně chaotické ovládání, občas špatná provázanost. Nad ovládáním Sonic Stage nebo Picture Gear Studia jsem doslova brečel. A neplatí to jen pro Sony a Clie – úplně to samé se na mne zubí například v podobě ZoomBrowser EX od Canonu, kterým tahám do PC fotky ze svého digifoťáku. Asijský komplot?
