Souboj levných procesorů AMD a Intel

Nastavení platforem

Máme tu tedy dohromady dvě platformy, takže se dočkáme dvou základních desek s odlišnými čipovými sadami i sockety: AMD AM3 a Intel LGA 1156.

Co se týče platformy AMD, pak ta využívá paměti DDR3 na standardní frekvenci 1066 MHz s časováním 8-8-8-20 u procesoru Athlon X2 240e a 1333 MHz při časování 9-9-9-24 u procesorů Phenom II. Přístup k nim je dvoukanálový.

Nakonec se využila nejnovější desktopová platforma od Intelu - LGA 1156 s čipovou sadou Intel H57 podporující nejnovější procesory Clarkdale. Co se týče procesorů s podporou pamětí DDR3-1333 MHz (tedy Core i3 a Core i5), paměti byly nastaveny na výchozí frekvenci 1333 MHz při časování 9-9-9-24. U procesoru Pentium Dual-Core G6950 jsou paměti taktované na 1066 MHz při časování 8-8-8-20.

Všechny procesory jsou podrobeny standardním zátěžovým testům a mají výchozí frekvenci sběrnice QPI, popřípadě Hypertransport. Nastavení pamětí se tedy liší pouze podle použité platformy, možností řadiče paměti/čipsetu a jeho možnou konfigurací (řadiče paměti, případně v podpoře frekvence pamětí DDR3 RAM). Veškeré výsledky a výkonnostní testy jsou průměrem minimálně 3 měření.

Syntetické výkonnostní testy

V první části se zaměříme na syntetické testy, tedy takové, které mají na svědomí benchmarkovací nástroje, jež příliš nevypovídají o reálném využití možností procesorů, ale spíše umožňují jejich srovnání mezi sebou. Půjde jednak o aplikaci Everest a její měření výkonu paměťového systému se čtením, zápisem, kopírováním a latencí. Pak nastoupí společnost Futuremark a její produkty 3DMark03, 3DMark Vantage a PCMark Vantage. Pole zakončí Sciencemark a jeho testy Molecular Dynamics a AES.
Jako první tedy nastoupily testy benchmarku Everest provádějící měření čtení, zápisu, kopírování a latence. Zde se obě platformy přetahovaly o první místo s tím, že ve výsledku je kolikrát vidět nevýhoda procesorů Athlon II X2 240e a Pentium Dual-Core G6950, jejichž paměti byly dle specifikací nastaveny na 1066 MHz, ale to s rychlejším časováním 8-8-8-20. Ostatní procesory měly paměti taktované na 1333 MHz při 9-9-9-24.
Platforma AMD také působí více vyrovnaným dojmem, zatímco procesory Intel se zdály i z hlediska paměťové propustnosti rozestoupené dle svého výkonu.
Následuje procesorový test v 3DMark03, jenž však záleží také na výkonu grafického čipu. Zde byly ovšem využity integrované čipy, takže pokud je má Intel slabší, jeho smůla. Procesory AMD zde dopadly jednoznačně lépe a jsou viditelně odstupňované podle frekvence, stejně jako procesory Intel.
Další test procesoru má na svědomí moderní 3DMark Vantage, ovšem zde již byla využita grafická karta Radeon HD 4870, takže šance mají všechny procesory vyrovnané. V testu Vantage čtyřjádrové procesory očividně deklasují dvoujádra a svou sílu ukazuje také technologie Hyper-Threading u procesorů Core i5 a Core i3, jež jsou jinak také dvoujádrové. Druhým nejdůležitějším faktorem je zřejmě frekvence, takže zde si zde odnesl prvenství model AMD Phenom II X4 965 Black Edition.
Tři další testy pochází od aplikace PCMark Vantage a týkají se běžného využití, testu paměťového subsystému a herního testu. I zde byla využita integrovaná jádra. První test vyhrály procesory Core i5, za nímiž následoval nejsilnější Phenom II následovaný modelem Core i3. Ani nativně čtyřjádrové Phenomy II tedy v tomto testu nestačí na dvoujádrové Intely.
A stejně tomu je u dalšího testu pamětí, kde se PCMark neshoduje s Everestem a ukazuje krásné schůdky od Core i5-661 až po Athlon II X2 240e. Nejspíše zde tedy nezáleží čistě jen na výkonu paměťového subsystému.
Herní testy už tak dobře pro Intel nevyznívají, protože zde se vedle procesorového výkonu posuzuje také grafický výkon a v tom nejsou integrované GMA HD zrovna přeborníky. Stále ale vesměs vedou procesory Intel až na model Pentium Dual-Core G6950, který byl poražen rivalem Athlon II X2 240e. Celkově se ale dají tyto výsledky označit za vyrovnané.
Předposlední test zajistí balík ScienceMark, kde se předvedou dva tradiční testy - Molecular Dynamic a šifrování pomocí AES. První test je optimalizovaný pro využití spíše dvouprocesorových jader, ale také velmi záleží na frekvenci a paměťovém výkonu, jak ukazují výsledky testů procesorů Intel. Nenechte se zde zmást, menší sloupek s nižší hodnotou zde narozdíl od ostatních testů znamená lepší výsledek, takže si prvenství uzmul Core i5-661. Phenomům byl vyšší počet jader zde naprosto k ničemu a nepomohla ani stejná či vyšší frekvence.
Šifrování pomocí AES v tomto případě ještě nevyužije novinku procesorů Intel Core i5-600, tedy AES-NI. O tom bude až test pomocí pakovacího programu WinZIP 14. Zatím se tedy podíváme, jak si s šifrou AES poradí hrubý výpočetní výkon procesorů. I zde spíše rozhodovala frekvence než počet jader, což je vidět na výsledcích modelů AMD. Nejlépe si se svým úkolem poradil Phenom II X4 965 BE díky vysoké frekvenci a procesory AMD byly vůbec celkově lepší.