Souboj levných procesorů AMD a Intel

Přetaktování procesorů

Přetaktování procesorů se nebudeme zabývat dopodrobna, poněvadž už samotné testování na základní frekvenci je dost časově náročné a navíc vám nikdo nezaručí, že dojdete ke stejným výsledkům i když použijete stejné komponenty, natož pak odlišné. Proto se omezíme na vybrané kusy a vybrané testy s rozumným přetaktováním, přičemž nejvíce lákavé je zkusit si přetaktovat nové 32nm procesory Intel. Třeba takový Pentium Dual-Core G6950 by mohl v přetaktovaném stavu trhat rekordy, ale uvidíme, jak se situace vyvine.

O moc procesorů se ale v těchto testech neošidíme, protože se neukáží pouze ty nejvyšší, tedy AMD Athlon II X4 965 BE a Intel Core i5-661, protože přetaktovávat má smysl především slabší a levnější procesory, u nichž se dá dosáhnout zajímavějších výsledků z pohledu procentuálního navýšení frekvence. Pokud máte jiný názor, pak mě prosím nekamenujte.

Procesory AMD s označením BE (Black Edition) mají výhodu v otevřeném násobiči, díky čemuž je přetaktování velmi snadné. Stačí jej zvýšit popřípadě i s napájecím napětím procesoru, díky čemuž jsme si mohli pro účely testování změnou jedné položky stvořit z modelu Phenom II X2 550 model X2 555 (3,1 GHz vs. 3,2 GHz). Jinak nám zbývá upravovat základní frekvenci, od níž se ale odvíjí také frekvence pamětí, jež se musí případně upravit jiným nastavením paměťového násobiče a pak u AMD třeba také frekvence severního můstku a sběrnice Hypertransport.

Zde již bylo využito lepší chlazení v podobě Noctua NH-U12P, aby nám výsledky tolik nezávisely na schopnostech BOXovaných chladičů. Ty zvláště u energeticky efektivních verzí procesorů AMD nevypadají nijak schopně, i když své procesory na základní frekvenci uchladí s přehledem.

A nyní k dosaženým taktům procesorů, kde bylo využito úprav napětí max +0,2 V u AMD a +0,15 V u Intelu:

• AMD Athlon II X2 240e (2,8 GHz - 200 x 14): 3,7 GHz (264 x 14) - zvýšená frekvence pamětí z 1066 MHz na 1408 MHz
• AMD Phenom II X2 550 Black Edition (3,1 GHz - 200 x 15,5): 3,8 GHz (200 x 19) - původní frekvence pamětí 1333 MHz
• AMD Phenom II X4 910e (2,6 GHz - 200 x 13): 3,7 GHz (285 x 13) - zvýšená frekvence pamětí z 1333 MHz na 1519 MHz

• Intel Pentium Dual-Core G6950 (2,8 GHz - 133 x 21): 4,4 GHz (210 x 21) - zvýšená frekvence pamětí z 1066 MHz na 1260 MHz
• Intel Core i3-540 (3,06 GHz - 133 x 23): 4,3 GHz (187 x 23) - zvýšená frekvence pamětí z 1333 MHz na 1496 MHz
• Intel Core i5-650 (3,2 GHz - 133 x 24): 4,34 GHz (181 x 24) - zvýšená frekvence pamětí z 1333 MHz na 1448 MHz

Výsledná frekvence pamětí závisela na hlavní frekvenci a násobiči, jenž ne vždy umožnil dosažení původní hodnoty, a tak byla frekvence nastavena především tak, aby procesoru neublížila, což zpravidla znamenalo její přetaktování (především u platformy Intel). To samé platí i o ostatních hodnotách, které se pomocí násobičů odvíjí od základní frekvence (AMD - 200 MHz, Intel - 133 MHz).

Výtečně se přetaktoval právě procesor Pentium Dual-Core G6950 - ze základní frekvence 2,8 GHz na 4,4 GHz, což je 1,57násobek. K tomu stačilo zvýšit napětí na 1,4 V, upravit základní frekvenci na 210 MHz a pohrát si s násobičem pamětí. V tomto případě je bohužel povoleno pouze 6x a 8x, takže nám zbyla jedna možnost, neboť na násobič 8x paměti rozumně nefungovaly.

Špatný není ani výsledek přetaktování procesoru AMD Phenom II X4 910e z 2,6 GHz na 3,7 GHz, což je 1,42násobek. Ukazuje se zde ale síla 32nm výrobního procesu nové generace procesorů Intel, jež bezpečně jdou přetaktovat vysoko přes 4 GHz. Není vyloučeno, že by jednotlivé kousky šly "taktnout" ještě o něco více, ale nebyl čas se s nimi tak moc mazlit.

Testy přetaktovaných procesorů

A nyní k testům porovnávajícím původní hodnoty a nové po přetaktování. Vybral jsem pro tento účel čtyři praktické - rendering s použitím jednoho a více jader v Cinebench R10, kompresi v nejlepší kvalitě ve WinRARu a enkódování videa v rozlišení 720p do x264.

Modrý sloupec značí výsledek na základní frekvenci, červený po přetaktování.
Nejdříve tedy test jednotlivých jader v benchmarku Cinebench R10. Největší nárůst výkonu můžeme pozorovat u procesoru Pentium Dual-Core G6950, jenž se tak posunul do čela celého pole. Procesory AMD vesměs vysokých frekvencí nedosáhly, a tak je i jejich výkonnostní nárůst spíše omezený.
V druhém testu si budeme všímat především modelu Phenom II X4 910e. Ten, ač získal v poměru méně megahertz navíc než Pentium Dual-Core G6950, platilo to pro všechna jeho 4 jádra, takže Pentium s polovičním počtem jader mu nemohlo konkurovat a zaostávaly i zbylé procesory Intel těžící z technologie Hyper-Threading.
Test komprese dat ve WinRARu opět ovládl Phenom II X4 910e a až jako další se umístily Core i3-540 a Core i5-650. Čistě dvoujádrové procesory byly tedy i zde v nevýhodě. Zbývá se podívat na poslední test enkódování videa.
Tak a opět se dočkáme vítězství procesoru Phenom II X4 910e, protože jeho čtyři fyzická jádra byla i v tomto případě dobře využita v praxi a vysoká frekvence procesorů Intel stačila až na znatelně slabší hodnoty FPS. V těchto testech, kde se využívá více jader, tedy pochopitelně znamená větší frekvence citelnější nárůst výkonu, protože ten se násobí právě počtem jader (tedy v ideálním případě).