Souboj levných procesorů AMD a Intel

Spotřeba platforem

Moderní doba přináší snahu výrobců zalíbit se zákazníkům svými "zelenými" aktivitami, mezi něž nerozlučně patří také umírněnost v energetické náročnosti. Ta mimo jiné vychází u procesorů z použitého výrobního procesu a zde je Intel opět krůček před AMD, protože jeho nejnovější modely, které byly námi testovány, jsou vyráběny 32nm technologií (tedy až na 45nm grafická jádra). Procesory AMD jsou naproti tomu tvořeny stále 45nm technologií.

V této kapitole si tedy uvedeme spotřebu platforem i v porovnání s výkonem na watt, přičemž zde úřadoval měřák Voltcraft Energy Check 3000 udávající spotřebu celé sestavy, tedy včetně zdroje a jeho ztrát. Sestavy se přitom skládaly ze základních desek, procesorů, 4 GB paměti DDR3 RAM a jednoho pevného disku. Karta Radeon HD 4870 zapojena nebyla.

Nejdříve se podívejme na samotné hodnoty spotřeby ve wattech při rozdílných scénářích a jako první to bude klidový režim.
Už zde nám výsledky napovídají, že to s platformou AMD nebude tak růžové. Poněkud překvapivá je hodnota u Phenomu II X2 555 Black Edition, k čemuž přispělo asi přetaktování, protože jsme museli tento procesor "vytvořit" z došlého Phenomu II X2 550 Black Edition zvýšením násobiče. Spotřeba platformy Intel je se všemi procesory naprosto vyrovnaná.
A nyní již začíná kolotoč, jehož smutnými hrdiny jsou procesory AMD, jejichž spotřeba u nejvýkonnějších a nejvýše taktovaných modelů vystřelí vysoko nad 100 wattů. Je ale znát, že enereticky efektivní verze (označení 'e' na konci) skutečně mají něco do sebe. Procesory Intel se již začínají od sebe v zátěži více lišit, ale i tak to nejsou tak markantní rozdíly jako v případě AMD.
S maximálním zatížením všech jader i se zapojením technologie Hyper-Threading se propastný rozdíl mezi procesory AMD a Intel jen prohloubí. Procesor Phenom II X4 965 Black Edition dokonce dosáhne i na hodnotu přes 200 W, přičemž nebližší platforma Intelu je o 100 W vzdálená. Srovnávat se s nimi může jen nejslabší z řady AMD, tedy Athlon II X2 240e s TDP 45 W.
Dále nastupují dva reálné testy - jednak Cinebench R10 renderující obrázek s využitím jednoho jádra. Zde je zajímavé, že platforma Intel byla oproti Prime95 vytížena o něco méně, zatímco AMD vesměs zase o něco více. Napovídá to, že Intel v situacích, kdy je zatíženo jen jedno jádro, efektivněji potlačuje spotřebu toho druhého.
Při testu Cinebench R10 s využitím veškeré výpočetní síly je už situace na obou frontách podobná, čili spotřeba je o něco nižší než při zatížení všech jader pomocí Prime95. Stále zde ale Intel bezpečně vede a pohybuje se pod 100 W, což je velmi dobrý výsledek.
A nakonec to je zatížení systému pomocí testu 3DMark03, který vytíží také grafické čipy. Situace je v obou případech obdobná jako při zatížení jednoho procesorového jádra čistě výpočetním úkonem, takže je zřejmé, že o spotřebu grafických jader se příliš starat nemusíme.

Poměr výkon/spotřeba

Nakonec se na této stránce v krátkosti podíváme na poměr výkon/spotřeba vypočítaný jednoduše vydělením počtu dosažených bodů potřebnými watty energie. Výsledkem jsou body, jejichž větší počet značí vyšší energetickou efektivitu celého systému. Výsledek je již dopředu jasný - navrch má Intel.

V případě využití jednoho procesorového jádra je rozdíl mezi platformami v průměru dvojnásobný ve prospěch Intelu. Navíc výkonnější procesory AMD mají sestupnou tendenci, zatímco u Intelu je to spíše vzestupná tendence.
Trošku lepší situace pro AMD nastane v případě zapojení všech jader, což je pochopitelné, protože právě v paralelním zpracování úloh měly čtyřjádrové modely AMD v testu znatelný náskok. Ovšem ani tak na efektivitu Intelu nedosáhnou.