Souboj VIA Apollo KT266A vs. VIA Apollo KT333
28.5.2002, Štěpán Mrázek, recenze
K recenzi jsme dostali základní desku FIC AN17 s čipovou sadou VIA Apollo KT333. Spolu s ní jsme pro srovnání otestovali i jejího přímého předchůdce - základní desku FIC AN11 s čipovou sadou VIA Apollo KT266A.
Kapitoly článku:
- Souboj VIA Apollo KT266A vs. VIA Apollo KT333
- Výsledky testů a závěr
Samotné testování jsme prováděli na sestavě s procesorem AMD Athlon XP 1700+ a 256 MB operační paměti DDR SDRAM Kingmax PC333 CAS 2,5. Jako grafickou kartu jsme použili GeForce3 Pure se 64 MB operační paměti a software včetně operačního systému jsme nainstalovali na pevný disk Western Digital WD400BB o velikosti 40 GB. Pro srovnání jsme použili předchůdce této základní desky, model FIC AN11 s čipovou sadou VIA Apollo KT266A.
Jako operační systém jsme použili již standardně Windows XP, pro ovladač grafické karty jsme pak instalovali poslední oficiální verzi 28.32. Ovladače pro základní desku a součásti čipové sady jsme použili v kolekce ovladačů VIA 4 in 1 verze 4.37.
Ještě než se dostanu k jednotlivým výsledkům testovacích programů zmíním se o jedné drobnosti v nastavení pamětí. V případě FIC AN17 pracovaly operační paměti s taktem 166 MHz, avšak s latencí 2,5 (oficiální značení Kingmax modulů). V případě základní desky FIC AN11 pak pracovaly paměti s taktem 133 MHz, avšak s latencí 2 (všechny prodávané paměťové moduly Kingmax jsou pro DDR266 CS2 a pro DDR333 CS2,5). Detailní nastavení pamětí můžete vidět na následujících obrázcích.
Pozn.: v případě FIC AN11 jsem nastavil vše na maximum a testy proběhli s plnou stabilitou, v případě FIC AN17 jsem již musel upustit od nastavení na maximum, protože systém se po té nechoval stabilně :-(. Za známku stability beru korektní start systému a projetí celého testu 3D Mark 2001SE.
3D Mark 2001SE
Obr. 9 - Výsledky testů programem 3D Mark 2001SE
Quake III Arena
Obr. 10 - Výsledky testů programem Quake III Arena
PC Mark 2002
Obr. 11 - Výsledky testů programem PC Mark 2002
SiSoft Sandra 2002
Obr. 12 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 CPU Arithmetic Benchmark
Obr. 13 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 CPU Multi-Media Benchmark
Obr. 14 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 Memory Bandwidth Benchmark
WinBench 99
Obr. 15 - Výsledky testů programem WinBench 99 (diskové operace)
Závěr
Čeho jste si zcela jistě nemohli nevšimnout je až vzácná podobnost výsledků testů. Je to způsobeno nastavením pamětí. Paměťové moduly určené pro 166 MHz (DDR333) nezvládají CS2 (no možná by jim pomohla nějaká ta desetinka přidaná na napětí) a ty určené pro 133 MHz (DDR266) již CS2 zvládají (toto platí pro kvalitní značkové paměti jako je např. Kingmax). Při nastavení frekvence 166 MHz zvládá paměť teoreticky vyšší přenosovou rychlost, ale nezvládá už pracovat se všemi parametry v BIOSu nastavenými na maximum. Klíčová je zejména latence pamětí, která nejvíce ovlivňuje celkový výkon. Vzhledem k rozdílnosti latence u obou desek (CS2 pro AN11 a CS2,5 pro AN17) není mezi výsledky testů výraznější rozdíl. U procesorů značky AMD můžeme očekávat výraznější využití možností pamětí DDR333 až při příchodu sběrnice 166 MHz (333 MHZ v režimu DDR). Té se dočkáme snad s procesorem Barton.
Vzhledem k ceně této základní desky k ní nemám žádné výhrady. Sice bych si představoval ještě možnost nastavení FSB v kroku po jednom MHz, či třeba možnost měnit napětí pamětí a řadič USB 2.0 bych také uvítal :-). Ovšem cena základní desky by se tím podstatně zvýšila a rozhodně by se již nepohybovala kolem necelých čtyř tisíc.
Negativní stránky
Pozitivní stránky
Cena: 3150 Kč koncová bez DPH
Záruka: 36 měsíců
Za zapůjčení obou základních desek k testu děkujeme společnosti LIBRA Electronics, spol. s r. o.
Jako operační systém jsme použili již standardně Windows XP, pro ovladač grafické karty jsme pak instalovali poslední oficiální verzi 28.32. Ovladače pro základní desku a součásti čipové sady jsme použili v kolekce ovladačů VIA 4 in 1 verze 4.37.
Ještě než se dostanu k jednotlivým výsledkům testovacích programů zmíním se o jedné drobnosti v nastavení pamětí. V případě FIC AN17 pracovaly operační paměti s taktem 166 MHz, avšak s latencí 2,5 (oficiální značení Kingmax modulů). V případě základní desky FIC AN11 pak pracovaly paměti s taktem 133 MHz, avšak s latencí 2 (všechny prodávané paměťové moduly Kingmax jsou pro DDR266 CS2 a pro DDR333 CS2,5). Detailní nastavení pamětí můžete vidět na následujících obrázcích.
Pozn.: v případě FIC AN11 jsem nastavil vše na maximum a testy proběhli s plnou stabilitou, v případě FIC AN17 jsem již musel upustit od nastavení na maximum, protože systém se po té nechoval stabilně :-(. Za známku stability beru korektní start systému a projetí celého testu 3D Mark 2001SE.
3D Mark 2001SE
Obr. 9 - Výsledky testů programem 3D Mark 2001SE
Quake III Arena
Obr. 10 - Výsledky testů programem Quake III Arena
PC Mark 2002
Obr. 11 - Výsledky testů programem PC Mark 2002
SiSoft Sandra 2002
Obr. 12 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 CPU Arithmetic Benchmark
Obr. 13 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 CPU Multi-Media Benchmark
Obr. 14 - Výsledky testů programem SiSoft Sandra 2002 Memory Bandwidth Benchmark
WinBench 99
Obr. 15 - Výsledky testů programem WinBench 99 (diskové operace)
Závěr
Čeho jste si zcela jistě nemohli nevšimnout je až vzácná podobnost výsledků testů. Je to způsobeno nastavením pamětí. Paměťové moduly určené pro 166 MHz (DDR333) nezvládají CS2 (no možná by jim pomohla nějaká ta desetinka přidaná na napětí) a ty určené pro 133 MHz (DDR266) již CS2 zvládají (toto platí pro kvalitní značkové paměti jako je např. Kingmax). Při nastavení frekvence 166 MHz zvládá paměť teoreticky vyšší přenosovou rychlost, ale nezvládá už pracovat se všemi parametry v BIOSu nastavenými na maximum. Klíčová je zejména latence pamětí, která nejvíce ovlivňuje celkový výkon. Vzhledem k rozdílnosti latence u obou desek (CS2 pro AN11 a CS2,5 pro AN17) není mezi výsledky testů výraznější rozdíl. U procesorů značky AMD můžeme očekávat výraznější využití možností pamětí DDR333 až při příchodu sběrnice 166 MHz (333 MHZ v režimu DDR). Té se dočkáme snad s procesorem Barton.
Vzhledem k ceně této základní desky k ní nemám žádné výhrady. Sice bych si představoval ještě možnost nastavení FSB v kroku po jednom MHz, či třeba možnost měnit napětí pamětí a řadič USB 2.0 bych také uvítal :-). Ovšem cena základní desky by se tím podstatně zvýšila a rozhodně by se již nepohybovala kolem necelých čtyř tisíc.
Negativní stránky
- Absence možnosti změny FSB v kroku po jednom MHz
- Absence možnosti změny pracovního napětí pamětí
Pozitivní stránky
- Slušné možnosti nastavení pamětí v BIOSu
- RAID řadič
- Podpora DDR SDRAM PC333
- Možnost změny napětí jádra procesoru
- Záruka tři roky
Cena: 3150 Kč koncová bez DPH
Záruka: 36 měsíců
Za zapůjčení obou základních desek k testu děkujeme společnosti LIBRA Electronics, spol. s r. o.