Styleaudio CARAT-Topaz Signature: USB DAC pro náročné

Srovnávání zvukové kvality v této cenové hladině je ještě poměrně jednoduchou záležitostí, protože se zde nectnosti projevují daleko razantněji než u HiFi komponentů s cenovkou v řádech desítek až stovek tisíc korun. V takové kategorii je to už spíše preference toho či onoho „zvuku“, která rozhoduje. Tak těžké to naštěstí mít nebudeme a vydáme se do vod daleko mělčích.

V našem snažení nám poslouží komponenty NAD C165 jako předzesilovač a NAD C275 jako koncový zesilovač. Jako reproduktory posloužily Xavian 125 Evo a subwoofer Xavian Basso. Jako referenční horní mez kvality máme od minulých testů stanoven NAD C565 jako přehrávač CD, který je schopen fungovat i jako externí DAC. Zvukový materiál představují hudební soubory FLAC z originálních disků, takže je zde zaručena maximální možná kvalita. V následujícím výčtu najdete jména záznamů, jež v testech používáme.

Styleaudio CARAT- Topaz Signature jsem zahořoval nepřetržitě několik dní v kuse, aby nahrál alespoň 100 hodin a zvuk se usadil. Výrobce doporučuje minimálně 50 hodin a prodejce dokonce 200 hodin a mají pravdu. Po prvním zapnutí je Topaz Signature příliš agresivní s menším rozlišením na výškách. Každých 10 hodin znamenalo usazení zvuku směrem k vyrovnanému zvuku s větším odlišením detailů a lepší kontrolou napříč celým pásmem.

Test jsem musel bohužel uskutečnit po zahoření zhruba 100 hodin, takže nemám možnost posoudit, zda si výsledný zvuk sedne po dalších 100 hodinách. Po první stovce se ovšem dá výsledek označit v rámci cenové kategorie za neskutečně dobrý. Na příliš analytických sluchátkách, jako jsou AKG-701, jen stále poněkud zlobí výšky, které jsou v případě některých skladeb poměrně agresivní.

Vedení zvuku po USB není zdaleka ideální, ale je asi nejpohodlnější, a proto poslední dobou také značně protěžované. Podle výrobce dokáže Topaz Signature ustát reprodukci skrze USB. USB je primárně určeno pro datové přenosy a ne pro přenos audio signálu, takže se chtě nechtě budeme potýkat se zkreslením zvuku. Vlastní hodiny DAC a pomocné čipy Analog Devices ovšem dokáží pomoci při reclockingu audio signálu a zamezení vzniku jitteru.

Zahořený Topaz Signature jsem připojil k zesilovači a pustil první testovací skladby z disku (samozřejmě ve formátu FLAC). První, co vás zaujme, jsou dynamika a detaily, které na vás z reproduktorů přímo srší. Skladby jakoby vykoukly z pod deky a ukazovaly se ve veškeré kráse. Při poslechu klasiky slyšíte oproti ESI Prodigy HD2 nástroje, které jste vnímali spíše nejasně a dokonce dokážete s trochou snahy na dobrých záznamech definovat jejich umístění v prostoru.

Ve srovnání s přehrávačem NAD C565 zní Topaz Signature detailněji, ale také poněkud ostřeji a nedokáže (alespoň přes USB) hrát napříč hudebními žánry s takovou pohodou jako NAD. Je ale velkým překvapením, co ve srovnání s poměrně drahým CD přehrávačem dokáže. Pokud bych měl k něčemu zvuk obou soupeřů přirovnat, pak Topaz připomíná vodopád detailů a NAD zurčící horskou bystřinu. Ano, narážím zde na fakt, že Topaz Signature přes USB nezní tak nenuceně a muzikálně jako NAD C565.

Když připojíme referenční sluchátka AKG-701, která jsou typická svým analytickým ale přesto vzdušným projevem, jsme doma. Jsou slyšet velmi dobře kontrolované basy s překvapivě velkým rozlišením. Je slyšet velmi dobře prostor nahrávky a jednotlivé sekce velkého orchestrálního tělesa, ale rovněž nás občas smyčce pěkně říznou do uší. Je možné, že se tento jev zmírní dalšími 100 hodinami provozu, což se budu v rámci možností snažit doplnit poslechem po dalším zahoření.

Tyto poznámky vůči reprodukci jsou ovšem značně kritické a nutno podotknout, že v dané cenové relaci pod 10 tisíc jsem lepší DAC zatím neslyšel. Reprodukce ale bude zřejmě vyhovovat spíše posluchačům preferující neutralitu až analytičnost. Ve spojení se spíše méně analytickým zesilovačem NAD a uhlazenými Xaviany se zdá toto spojení jako velmi dobré a jak už bylo řečeno výše, zvuk tohoto řetězce „prokoukne“ a zahraje více detailů než s firemním přehrávačem. Ve spojením s ostře znějícími komponenty (například Rotel) nemusí být výsledek zrovna šťastný. Totéž zde platí o sluchátkách AKG-701, které po hodině rádi sundáte z uší. Letmo vyzkoušené Sennheisery HD 650 ovšem tímto problémem netrpí.

Po přepojení Styleaudio na optický výstup ESI Prodigy HD2 vezmou za své veškeré marketingové bláboly o USB přenosu audio signálu. Zvuk je najednou o třídu jemnější a není zde ani památky po takové agresivitě reprodukce, jako tomu bylo v případě USB. Významného posunu se dočkáme především na zmiňovaných výškách, které se pročistí a vy zjistíte, že detaily zde stále jsou, ale nejsou vám servírovány tak násilně a plynou k vám podstatně plynuleji. Když shrnu projev Topazu, je to velký posun směrem k uvolněnosti. Nedosahuje stále kvalit NAD C565, ale lze jej bez problému poslouchat už na dělenci v ceně okolo 50 tisíc korun, aniž byste se v křesle vrtěli s nutkáním vrátit do hry váš „žvejkač“ stříbrných placek.

Podstatně lepé se poslouchá nyní cokoli z klasiky, kde se vaše zmučené uši neobávají dalšího fortissima smyčců. Pokud přehodíme výhybku směrem k jazzu, budeme velmi mile překvapení dynamikou jednotlivých nástrojů, i když lze stále hovořit o spíše chladnějším přesnějším podání. Výtečná dynamika a prostor vás ovšem nutí poslouchat další a další skladbu, abyste se ujistili, že to je opravdu „ono“. Podobně dopadne také rock, kde ovšem Topaz Signature poměrně nekompromisně odhalí kvalitu nahrávky. Ve spojení s AKG-701 se stanou některé materiály neposlouchatelné a vy si začnete vybírat opravdu dobré nahrávky.

V řízných rockových skladbách oceníte velmi snadno drive, s jakým se prezentují elektrické kytary. V těch lepších nahrávkách oceníte rytmiku basy a bicích, které jsou pečlivě odděleny a mají patřičnou dynamiku. Dire Straits jsou dobrým důkazem, že i DAC připojený k PC vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři.

Spojení s optikou Topazu jednoznačně svědčí a doporučuji vám jej užívat především v tomto módu, zvlášť pokud vlastníte kvalitní aparaturu. USB nechte pro notebook na cesty nebo párty. Poklidný noční poslech jednoznačně preferuje uvolněnost přes optiku, která zbaví reprodukci nadměrné agresivity a zároveň neztratí detaily.

Od výkonů sluchátkového zesilovače jsem nečekal zázraky, neboť se jedná o multifunkční zařízení za více než příznivou cenu. V některých zahraničních testech a obrázcích výrobce jsem viděl po boku Topaz Signature vyfocena poměrně náročná monitorová sluchátka AKG-701, která jen tak něco nevybičuje k solidnímu výkonu. Prvním překvapením tedy bylo, že sluchátkový zesilovač tohoto modelu je pro AKG-701 dostatečným partnerem a dokáže tato sluchátka dotlačit k tomu, aby hrála. Samozřejmě separátních modelů sluchátkových zesilovačů v podobné ceně nedosahuje, ale to by po něm mohl chtít opravdu jen blázen.

Jak jsem již zmínil výše, projev tohoto DAC s monitorově přesnými AKG-701 je někdy rozpačitý z důvodu přílišné agresivity na výškách. Na druhé straně je ovšem perfektní podání prostoru a detailů, které vás donutí poslouchat některé záznamy se zjištěním, že orchestr má v sekci perkusí mnoho rozmanitých nástrojů. Agresivita zde není ani tak vina samotného převodníku, ale naladění sluchátek, které zvýrazňují dost podstatným způsobem všechny nedostatky (tím myslím nahrávky i řetězce). Pokud vlastníte sluchátka spíše s monitorovým projevem, budete pro maximální spokojenost hledat ve vyšších cenových hladinách, kde se nachází např. tuzemská Casea Lyra Digital nebo prověřený Benchmark DAC 1 USB.

Pokud k převodníku připojíte sluchátka Sennheiser HD 598, budete odměněni říznou reprodukcí s velmi dobře čitelnými basy a dostatkem detailů na výškách i středech. Sluchátka jsou spíše milosrdnější, takže nezveličují všechny nedostatky a dle mého názoru se k převodníku hodí lépe než monitorové AKG. Vše je samozřejmě otázkou vkusu a někdo preferuje spíše muzikálnější analogový přednes a někdo naopak maximálně neutrální monitorový zvuk.