Tenda W368R: elegance bez antén

V této kapitole se jako obvykle seznámíme s testovací metodikou. Důraz bude kladen především na výkon bezdrátové části, avšak nově se pokusíme proklepnout výkon LAN a WAN portů. Kromě klasických testů tedy přibudou i testy nové.

Pro otestování bezdrátového rozhraní použijeme server a notebook. V notebooku nalezneme Wi-Fi adaptér s podporou standardu 802.11n, v serveru využijeme rozhraní Ethernet s rychlostí 1000 Mb/s. Komunikace bude probíhat skrze šifrovanou linku a pro zabezpečení bylo použito WPA2-PSK se šifrováním AES.

FTP přenos malých souborů – vybrali jsme balík malých souborů (fotografie), které jsme přenášeli z pevné stanice s FTP serverem na druhou stanici připojenou k vysílané WiFi síti. Měřený čas jsme pak použili k výpočtu výsledné rychlosti. Velikost všech souborů je 1,49 GB.

FTP přenos jednoho souboru – pro otestování hrubé rychlosti praktickým způsobem jsme opět využili FTP přenosu. Z datové stanice s FTP serverem jsme stahovali WinRAR archív o velikosti 2,24 GB a opět jsme měřili celkový čas.

Windows sdílení – mnoho uživatelů pro přenosy dat žádné FTP servery nevyužívá a spokojí se s klasickým sdílením skrze Windows. Pro tyto testy jsme tedy opět sáhli po WinRAR archívu o velikosti 2,24 GB a měřili jsme hrubý čas přenosu.

IPERF 10 vláken – teoretické přenosové rychlosti není ale možné získat žádným výše uvedeným způsobem, a tak jsme sáhli po osvědčeném nástroji IPERF. V tomto případě jsme nechali skrze spoj přenášet 10 vláken po celkovou dobu 300 sekund. Program po dokončení testu sám nahlásí naměřenou hodnotu. Parametr spuštění je –P 10 –t 300.

IPERF 1 vlákno – stejně jako v předchozím případě se napojíme ze stanice na server a necháme měřit teoretickou přenosovou rychlost při jednoduchém zatížení skrze jedno přenosové vlákno (thread). Celková doba měření je opět nastavena na 300 s. Parametr spuštění je –P 1 –t 300.

802.11 G přenos – abychom prověřili zpětnou kompatibilitu se starším, ale stále zdaleka nejrozšířenějším standardem 802.11G, provedli jsme další měření. Využili jsme WinRAR archív o velikosti 2,24 GB a měřili jsme dobu přenosu s napevno nastaveným přenosovým standardem.

Pro otestování "drátového" rozhraní použijeme notebook a server. V obou případech se jedná o nové modely vybavené Ethernetovým rozhraním s rychlostí 1000 Mb/s. Na propojení budou použity zakoupené patch kabely, aby se zamezilo případným nekvalitním konektorům z domácí výroby. Komunikace bude probíhat skrze nešifrovanou linku.

Maximální propustnost – zde si pomocí benchmarku zjistíme maximální možnou rychlost všech portů, tedy nejdříve LAN – LAN a poté i WAN – LAN. Zajímat nás samozřejmě bude výkon v TCP i UDP.

Zatížení CPU – poměrně důležitým a velmi často opomíjeným faktem, je schopnost routeru vykonávat několik úloh najednou. V tomto testu si tedy provedeme simulaci „běžné“ domácnosti a podíváme se, jak se to projeví na odezvě. Na router napojíme celkem tři počítače, přičemž dva budou v rámci interní sítě přenášet naráz oba balíky dat z předchozích testů a poslední počítač bude přes Wi-Fi část sledovat HD video na serveru youtube a stahovat soubory z torrentů. Zajímat nás bude rozdíl mezi stavem bez zatížení a po zatížení.

Test síly signálu – závěrečný test celé kapitoly zaměříme na otestování kvality signálu. Měření bude probíhat v 1patrovém rodinném domku s přibližnými rozměry 15 x 12 m. V prvním patře bude umístěn router a signál bude kontrolován v okolních místnostech. „Nepřítelem“ signálu jsou zdi z porothermu, které mají i s omítkou 15 cm. Stejná metodika bude aplikována i v přízemí, kde se však ke stěnám přidá i železobetonový strop s keramickými vložkami. Speciální test pak proběhne v garáži, kde je tloušťka stěny 400 mm. Posledním měřeným místem bude venkovní terasa.

Seznam routerů v testech:
ASUS RT-N13U
ASUS WL-500W
D-Link DIR-615
D-Link DIR-635
Tenda W306R
Tenda W311R+
Netgear WNDR3700
Tenda W368R