Test 320GB SATA disků - 1. část (představení)
20.2.2007, Jan Vítek, recenze
Již je tomu dlouho, co jsme se formou srovnávacího testu podívali na pevné disky, tak to nyní napravujeme recenzí, v níž se utkají 320GB zástupci značek Seagate, Maxtor, Western Digital, Samsung, a Hitachi s rozhraním Serial ATA 3Gb/s. Pojďme na to.
Kapitoly článku:
- Test 320GB SATA disků - 1. část (představení)
- Maxtor DiamondMax 21 a Samsung SpinPoint T166
- Seagate Barracuda 7200.10 a Barracuda ES
- Western Digital Caviar RE16 – Raid Edition a SE – AAJS
- Western Digital Caviar SE a SE16
Kapacita klasických desktopových 3,5“ pevných disků se postupně stále zvyšuje, přičemž cena starších modelů se samozřejmě dostává stále níže. Dnes se dají běžně pořídit 3,5“ pevné disky o kapacitách v rozmezí 40 – 750 GB, přičemž již v polovině tohoto roku mají následovat modely, které dosáhnou kapacity 1 TB (či spíše 1000 GB), neboť běžnou praxí výrobců je nerespektovat tak zažité schéma 1 kB = 1024 B či analogicky 1 TB = 1024 GB. Oněch 24 GB nad tisícovou hranicí se tedy u 1 TB disků nejspíše nedočkáme, ale na to jsme si již mohli dávno zvyknout.
1 TB disky tedy uvede samozřejmě Seagate, jenž se stal díky koupi společnosti Maxtor jedním z průkopníků technologie kolmého zápisu a mohl tak uvést modely s větší kapacitou dříve než konkurence. První disky s touto technologií sice přinesla firma Toshiba, avšak její disky trpěly problémy se spolehlivostí. U hranice 1 TB byl však Seagate konkurencí v podobě Hitachi dostižen, protože tato firma ohlásila své DeskStary 7K1000 taktéž na polovinu tohoto roku.
To je však stále budoucnost, na niž se nyní zaměřit nemůžeme a ani 750GB modely s cenami nad 9.000 Kč nejsou zrovna aktuální. Proto jsme se rozhodli porozhlédnout mezi nižšími kapacitami a jako aktuální nám i díky ceně za GB přišly modely s kapacitou 320GB, otáčkami 7200RPM a rozhraním Serial ATA 3GB/s. Velikost vyrovnávací paměti již nerozhodovala, a tak se setkáte s 8MB i 16MB cache. Nyní již ale k jednotlivým testovaným modelům, jež si nejdříve uvedeme ve výčtu:
To bychom měli výčet podle abecedy a nyní se již můžeme vrhnout na popis jednotlivých modelů – samozřejmě ve stejném pořadí.
Řada disků DeskStar T7K500 obsahuje celkem 12 modelů, z nichž jsou čtyři s PATA rozhraním a zbývajících osm s rozhraním SATA 3Gb/s. Jsou to přímí následovníci řady T7K400 a dodávají se v kapacitách od 250 GB po 500 GB. Námi testovaný model tedy má kapacitu 320 GB, jíž dosahuje pomocí dvou ploten se čtyřmi hlavičkami. Prostým výpočtem tedy dojdeme k hustotě dat 160GB na plotnu, což je již dnešní standard. Ostatní vlastnosti, jako operační teploty od 0 po 60°C a schopnost ustát šok náhlého přetížení patří mezi to nejlepší, co tyto disky mohou nabídnout.
Při pohledu zespodu shledáme, že stejně jako starší verze i tato používá řídicí čip výrobce Infineon a také napájení se nezměnilo. Na výběr máme buď Peripheral Power konektor, nebo SATA Power konektor, které však není radno používat najednou. Díky čipu Infineon je disk schopný využívat technologií NCQ i Staggered Spin-Up. Všimnout si však můžete i nezakrytého plochého kabelu vedoucího k motorku. Ten by si kvůli nebezpečí možného mechanického poškození zasloužil lepší ochranu než pouhou lepicí pásku, ale to je jen drobná výtka. Hitachi DeskStar T7K500 má tedy dobrou výchozí pozici, aby dnes mohl zabodovat.
Hlučnost disku
Pro začátek uvedu, jak jsem hlučnost posuzoval. Využil jsem k tomu velmi tichý zdroj Cooler Master RS-450-ALCY, jehož ventilátor se při provozu téměř naprázdno sotva točil a disky vždy po dvojicích posuzoval, což znamená, že jsem jednotlivé kusy porovnával i několikrát. Ve ztichlé místnosti jsem tedy posuzoval zvukový projev při běhu naprázdno a míru vibrací. Tu jsem zjišťoval přikládáním disků bokem k PC skříni, již jsem v tu dobu měl zrovna na otestování a sledoval, jak s ní disky dokáží rezonovat.
Hluk při seeku a práci disku jsem takto pochopitelně nemohl porovnat, protože k tomu disky musely něco dělat a ne aby byly pouze roztočené. Seek jsem tedy posuzoval vedle zapnutého počítače s disky položenými na dřevěné desce stolu či drženými v ruce. Tento charakteristický zvuk je však dobře rozpoznatelný, takže ani nevadilo, že byla vedle položena testovací sestava.
U tohoto disku se seek a práce vůbec projevovala tlumeným a středně silným 'kovovým' zvukem, jaký bych v porovnání s ostatními označil jako průměr. Disk roztočený naprázdno pak patřil mezi ty nejlepší, neboť se ozýval pouze jemným šumem, avšak po přiložení k počítačové skříni se ozvaly středně silné vibrace. Celkově tedy jde z tohoto pohledu o lehký nadprůměr.
1 TB disky tedy uvede samozřejmě Seagate, jenž se stal díky koupi společnosti Maxtor jedním z průkopníků technologie kolmého zápisu a mohl tak uvést modely s větší kapacitou dříve než konkurence. První disky s touto technologií sice přinesla firma Toshiba, avšak její disky trpěly problémy se spolehlivostí. U hranice 1 TB byl však Seagate konkurencí v podobě Hitachi dostižen, protože tato firma ohlásila své DeskStary 7K1000 taktéž na polovinu tohoto roku.
To je však stále budoucnost, na niž se nyní zaměřit nemůžeme a ani 750GB modely s cenami nad 9.000 Kč nejsou zrovna aktuální. Proto jsme se rozhodli porozhlédnout mezi nižšími kapacitami a jako aktuální nám i díky ceně za GB přišly modely s kapacitou 320GB, otáčkami 7200RPM a rozhraním Serial ATA 3GB/s. Velikost vyrovnávací paměti již nerozhodovala, a tak se setkáte s 8MB i 16MB cache. Nyní již ale k jednotlivým testovaným modelům, jež si nejdříve uvedeme ve výčtu:
- Hitachi DeskStar T7K500 - HDT725032VLA360
- MAXTOR DiamondMax 21 - STM3320820AS
- Samsung SpinPoint T166 - HD321KJ
- Seagate Barracuda 7200.10 - ST3320620AS
- Seagate Barracuda ES - ST3320620NS
- Western Digital Caviar RE16 – Raid Edition - WD3200YS-01PGB0
- Western Digital Caviar SE - WD3200AAJS-55RYA0
- Western Digital Caviar SE - WD3200JS-60PDB0
- Western Digital Caviar SE16 - WD3200KS-00PFB0
To bychom měli výčet podle abecedy a nyní se již můžeme vrhnout na popis jednotlivých modelů – samozřejmě ve stejném pořadí.
Hitachi DeskStar T7K500
Řada disků DeskStar T7K500 obsahuje celkem 12 modelů, z nichž jsou čtyři s PATA rozhraním a zbývajících osm s rozhraním SATA 3Gb/s. Jsou to přímí následovníci řady T7K400 a dodávají se v kapacitách od 250 GB po 500 GB. Námi testovaný model tedy má kapacitu 320 GB, jíž dosahuje pomocí dvou ploten se čtyřmi hlavičkami. Prostým výpočtem tedy dojdeme k hustotě dat 160GB na plotnu, což je již dnešní standard. Ostatní vlastnosti, jako operační teploty od 0 po 60°C a schopnost ustát šok náhlého přetížení patří mezi to nejlepší, co tyto disky mohou nabídnout.
| modelové označení | HDT725032VLA360 |
| kapacita | 320 GB |
| velikost bufferu | 16 MB |
| rozhraní | SATA 3Gb/s |
| buffer | 300 MB/s |
| SATA vlastnosti | NCQ, Staggered Spin-up |
| počet sektorů | 625.142.448 |
| počet ploten | 2 |
| počet hlaviček | 4 |
| přístupová doba | 8,5 ms |
| 12V max. Amp | 2,0 A |
| 5V max. Amp | 1,1 A |
| MTBF | N/A |
| start / stop | N/A |
| operační teploty | 0 - 60°C |
| operační tepl. gradient | N/A |
| operační šok | 70 G / 2 ms |
| neoperační šok | 300 G / 2 ms |
| hlučnost | 28 dBA |
| AAM | ano |
Při pohledu zespodu shledáme, že stejně jako starší verze i tato používá řídicí čip výrobce Infineon a také napájení se nezměnilo. Na výběr máme buď Peripheral Power konektor, nebo SATA Power konektor, které však není radno používat najednou. Díky čipu Infineon je disk schopný využívat technologií NCQ i Staggered Spin-Up. Všimnout si však můžete i nezakrytého plochého kabelu vedoucího k motorku. Ten by si kvůli nebezpečí možného mechanického poškození zasloužil lepší ochranu než pouhou lepicí pásku, ale to je jen drobná výtka. Hitachi DeskStar T7K500 má tedy dobrou výchozí pozici, aby dnes mohl zabodovat.
Hlučnost disku
Pro začátek uvedu, jak jsem hlučnost posuzoval. Využil jsem k tomu velmi tichý zdroj Cooler Master RS-450-ALCY, jehož ventilátor se při provozu téměř naprázdno sotva točil a disky vždy po dvojicích posuzoval, což znamená, že jsem jednotlivé kusy porovnával i několikrát. Ve ztichlé místnosti jsem tedy posuzoval zvukový projev při běhu naprázdno a míru vibrací. Tu jsem zjišťoval přikládáním disků bokem k PC skříni, již jsem v tu dobu měl zrovna na otestování a sledoval, jak s ní disky dokáží rezonovat.
Hluk při seeku a práci disku jsem takto pochopitelně nemohl porovnat, protože k tomu disky musely něco dělat a ne aby byly pouze roztočené. Seek jsem tedy posuzoval vedle zapnutého počítače s disky položenými na dřevěné desce stolu či drženými v ruce. Tento charakteristický zvuk je však dobře rozpoznatelný, takže ani nevadilo, že byla vedle položena testovací sestava.
U tohoto disku se seek a práce vůbec projevovala tlumeným a středně silným 'kovovým' zvukem, jaký bych v porovnání s ostatními označil jako průměr. Disk roztočený naprázdno pak patřil mezi ty nejlepší, neboť se ozýval pouze jemným šumem, avšak po přiložení k počítačové skříni se ozvaly středně silné vibrace. Celkově tedy jde z tohoto pohledu o lehký nadprůměr.
