Test 5 "poloprofi" zvukových karet

Balení, příslušenství

Zvuková karta (jestli je možno ji kartou nazývat) je zabalena v pevné kartónové krabici a navíc v pěnových vložkách. V příslušenství naleznete zásuvkový napájecí adaptér, USB propojovací kabel, CD s ovladači a návod k obsluze. U recenzované karty byl přiložen český návod přímo od prodejce.




Specifikace výrobce


Karta disponuje dvěma výstupy vyvedenými na konektory RCA Cinch i přes oddělené ovládání hlasitosti na konektor JACK 6,3mm. Vstupy jsou taktéž opatřeny konektory RCA Cinch a navíc jsou vyvedeny jednotlivě na monofonní JACKy 6,3mm. Karta disponuje MIDI vstupem/výstupem a i SPDIF metalickým vstupem i výstupem.





Provedení karty, použité obvody

Karta je osazena kodekem AKM AK4528, jenž se stará o vstupy i výstupy. Část D/A má velice dobré parametry, převodník má symetrické výstupy a disponuje odstupem signál/šum až 110dB. Dynamický rozsah je shodně 110dBa a nakonec zkreslení (včetně šumu) -94dB. Výstupní úroveň je u této zvukové karty řízena analogově pomocí potenciometrů, jedním se zde nastavuje hlasitost zadního výstupu s Cinch konektory a druhým hlasitost předního stereo výstupu pro sluchátka. Potenciometry působí poněkud levně, ale přesto mají souběh velmi slušný i na začátku odporové dráhy.

Nyní již k A/D sekci, kde se převodník také nemá za co stydět. Odstup signálu od šumu činí 108dB, shodně i dynamický rozah. Audiophile je kompletně osazena operačními zesilovači NE5532, tyto obvody mají ucházející parametry a hlavně nízkou cenu. Napájení OZ je zde řešeno pomocí lineárních stabilizátorů 78/7915, nestabilizované napětí pro ně je tvořeno jednoduchým zdvojovačem. Adaptér totiž dodává pouhých 9V střídavých. O řízení a propojení pomocí USB se stará obvod TUSB3200C od Texas Instruments, jedná se o programovatelný audio kontrolér. Digitální vstupy a výstupy má na starosti obvod CS8427. Karta je kompletně osazena elektrolytickými kondenzátory G-Luxon, které příliš kvalitou nevynikají, alespoň v signálové cestě mohli použít kvalitní tantalové typy. Co bych ještě vytknul, je dosti velký ohřev stabilizátorů v napájení, což zapříčiňuje velká výkonová ztráta a špatný odvod tepla. Tento stav jistě přilehlým elektrolytům na životnosti nepřidá.




Softwarové vybavení

Ke kartě jsou přibalena celkem tři CD, na jednom jsou ovladače a na ostatních doprovodné aplikace. Z nich stojí za zmínku hlavně asi Ableton Lite5. Instalace ovladačů byla naprosto bezproblémová, samozřejmě nebylo ani třeba restartovat počítač. Rozhraní ovladačů je naprosto primitivní. Zde ani není co popisovat.




Výsledky měření

Jak je vidět, tato Audiophile si nevedla příliš dobře, při měření jsem musel silně laborovat se zeměmi (původní výsledky byly katastrofální), ale bohužel se mi pravděpodobně nepovedlo problém zcela odstranit. Řešením této situace by byl oddělovací transformátor, ale bohužel jsem žádný neměl při ruce. Proto tyto hodnoty berte s rezervou. Vytížení procesoru při měření programem Rightmark 3D Sound dosahovalo průměrně 3%

Závěr

Běžně by měl záběr obsahovat nějaké porovnání všech karet a určení vítěze. V dnešním testu je to oříšek, a proto jen shrnu, která karta je pro jakou aplikaci vhodná. V poloprofesionální sféře suverénně vede E-MU 1212M, která je osazena čistě symetrickými výstupy (dají se 'znesymetrizovat'). Karta je vybavená i rozhraními typickými pro profesionální techniku. Velice zajímavá je v tomto směru také ESI Juli@ díky svojí „obojživelnosti“.

Ale i její chudší sestřička MAYA44 má v profesionálním směru co nabídnout. Sice neoplývá kvalitními převodníky, ale jako jediná z testovaných profi karet poskytuje možnost fantomového napájení například předzesilovače v mikrofonu. M-Audio Audiophile zase může těžit z mobility dané USB rozhraním a využít by ji například mohl DJ ve spojení s notebookem pro nahrání své produkce někde na diskotéce. Velmi zajímavým počinem je Creative X-Fi Elite Pro díky tomu, že je vybavena celkem čtyřmi stereofonními vstupy. Výhodné je, že u dvou z nich lze měnit citlivost, případně je proměnit ve vysokoimpedanční nebo mikrofonní. Další věcí, která se jen tak nevidí, je vestavěný poměrně kvalitní předzesilovač pro magnetodynamickou přenosku, díky čemuž snadno připojíte gramofon a můžete digitalizovat třeba staré desky. Jako poslední věc, kterou může na X-Fi běžný posluchač nekvalitních MP3 využít, je funkce 24Bit Crystalizer, která dokáže velmi znatelně zlepšit dynamiku a oživit zvuk.

Nakonec něco k poslechovým testům (testovací aparatura je popsána v dřívějším testu). Jak jistě víte, jedná se o velmi subjektivní záležitost. Zvukově se mi nejvíce líbila E-MU 1212M, hned po ní následuje ESI Juli@, Creative X-FI, M-Audio Audiophile a nakonec ESI MAYA44.