Test chladicích podložek pod notebooky - 2. část

Bez podložky

Pro lepší možnost porovnání výsledků si na úvod ukážeme průběh zahřívání notebooku na měřených bodech (teplota mezi notebookem a stolem, procesoru a základní desky) bez použití podložek pro účel zjištění koeficientu chlazení. Hodnoty pro procesor a základní desku začínají narozdíl od měření teploty mezi notebookem a podložkou až od druhého bodu (5. minuty), protože softwarové měření lze samozřejmě provádět až po naběhnutí systému. Z následujícího grafu jsou jasně vidět zvyšující se teploty ve všech bodech a nárůst je celkem markantní. Teplota kontaktní plochy mezi notebookem a stolem se za 30 minut od zapnutí notebooku zvýšila téměř o 7°C, teplota základní desky a procesoru dokonce o 12°C. Uvidíme tedy, jak se budou vyvíjet teploty po aplikaci jednotlivých chladících podložek.
Druhý koeficient schopnosti zchladit notebook budeme srovnávat vzájemně, protože výchozím bodem je vždy jen jedna teplota, která byla za účelem objektivity vždy naměřena u každé podložky znovu.

Gigabyte G-Pad GH-GBY11-NP

Vůbec první se testů účastnila podložka od společnosti Gigabyte. Její pasivní chlazení s hustým žebrováním působilo na první pohled jako celkem dobře promyšlené, z důvodu absence větráčků se ale daly očekávat slabší výsledky. Nakonec si podložka vedla velmi špatně. Výsledné teploty byly v některých bodech dokonce vyšší, než při provozu bez podložky. Nejdříve se podíváme vývoj teplot a koeficient chlazení.
Teplota mezi notebookem a podložkou se po prvním měřeném bodě zdála alespoň minimálně nižší, než u provozu bez podložky, další intervaly už jasně naznačily, že podložka prakticky žádné chladící účinky nemá. Ke konci měření je sice vidět mírný trend snižování rozdílu, ale i přesto je efektivita velmi nízká.
Vývoj teploty základní desky je proměnlivý, ovšem opět hodnoty kolísají kolem nulového rozdílu a rovnocennou konkurencí je podložce opět i obyčejný dřevěný stůl. Snížení o jeden stupeň oproti normálnímu vývoji nastalo pouze v jednom bodě.
Procesor na tom byl velmi podobně, nicméně se vývoj rozdílu teplot alespoň trochu drží zatížení komponentů, které bylo v 25 a 30 minutě vyšší. To na druhou stranu naznačuje neschopnost podložky vyrovnat se s vyšším zahříváním notebooku.
Od druhého měření koeficientu schopnosti zchladit notebook jsem už mnoho neočekával a předpoklady se také potvrdily. Zatímco teplota základní desky zůstala alespoň stejná, teploty procesoru a spodní strany notebooku se dokonce mírně zvýšily.

Akasa notebook cooler and USB-hub (AK-NBCH-01B)

Další podložka od firmy Akasa měla už mnohem lepší předpoklady úspěšného chlazení, už z důvodu použití aktivního chlazení a masivního pasivního chladiče, které se v našem testu objevuje u několika produktů. Jak ale postupně uvidíte, podobná konstrukce chladící podložky může mít velmi odlišné výsledky. Vývoj teplot při zjišťování koeficientu chlazení byl už mnohem lepší, než u podložky od Gigabytu. Teplotní rozdíly jsou celkem uspokojující, bohužel tomu tak není ve všech měřených bodech.
Největší rozdíl, který by se dal už počítat jako slušný úspěch, měla podložka u chlazení spodní strany notebooku. Pravděpodobně tomu velmi pomohly větráčky. Rozdíl teplot od normálního průběhu se navíc postupně zvyšoval, po půl hodině byla tedy teplota spodní strany notebooku téměř o 5°C nižší.
Teplota základní desky se zpočátku pohybovala o jeden stupínek výše, než při provozu bez podložky, ovšem po 15 minutách se blýsklo na lepší časy a podložka začala předvádět mnohem lepší výkony. Chlazení tak mělo na svědomí rozdíl 4°C oproti běžnému provozu bez podložky.
U následujícího grafu už se ukazuje jeden z faktů, které testování podložek přineslo. Tím je velmi malá schopnost chladících podložek ovlivnit teplotu procesoru. Zkrátka teplota procesoru se rychle mění podle jeho zátěže a podložka na to samozřejmě nedokáže tak rychle zareagovat, jak tomu může být u chladiče umístěném přímo na procesoru. Nicméně se i tak podařily celkem slušné výsledky, které se v průměru pohybovaly mírně pod běžným stavem.
Oproti konkurentům si Akasa v koeficientu schopnosti zchladit nevedla až tak dobře, přesto díky velké účinnosti na zchlazení spodní strany notebooku získala průměrnou hodnotu 4,2°C. Jistý účinek tu tedy je, ovšem jsou tu i lepší varianty.

Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad NC-01A

U firmy Lian Li jsme si již měli možnost zvyknout na vysoký standard jejích produktů a ani v tomto případě nejde o překvapení. Zkrátka, výsledky jsou velmi dobré a je až s podivem, že konstrukcí velmi podobná konkurence je na tom o dost hůře. Už z vývoje teplot je znát jistá stabilita, koeficient chlazení vše jen doplňuje o rozdíl oproti zahřívání bez podložky. Zajímavé jsou hodnoty spodní strany notebooku, které se v prvních dvou intervalech dokonce snížily oproti startovací teplotě.
Asi nejviditelnější teplotní rozdíl byl naměřen u spodní strany notebooku. Ve výsledku to znamenalo až 6°C rozdíl, přičemž se teplota od původních 28°C za celou půlhodinu zvýšila jen o necelý 1°C.
Ani základní deska nepřišla zkrátka, výkyvy teplot odpovídaly zatížení komponentů, a tak rozdíl z krásných 6°C na konci testu klesl na i tak vynikající 4°C. Opět je ale úspěch hlavně v tom, že se teploty pohybovaly vždy pod úrovní vývoje teplot při provozu bez podložky.
Zvládnout výkyvy procesoru je pro chladicí podložky pěkný oříšek, Lian Li však sklidila ovace i zde. Je sice zřetelné, že zatížením procesoru v posledních deseti minutách se teplota výrazně zvýšila, přesto nepřekročila hranici běžného vývoje.
Koeficient schopnosti zchladit jenom potvrzuje předchozí výborné výsledky. Konečná průměrná hodnota 8,2°C je výborná, vzhledem ke výsledkům v obou koeficientech si u mě podložka získala důvěru a osobně mě přesvědčila, že chladící podložky jsou účinné a mají svůj význam. Přeci jen teplotní rozdíly 3-4°C jsou slušné, navíc při aplikování podložky po delší konstantní činnosti dokonce v průměru snížení teploty o 8°C, to už by mohlo mít i kladný vliv na životnost komponentů.