Test chladicích podložek pod notebooky - 2. část

Thermaltake R150N01 iXoft

Pasivní podložku Thermaltake iXoft bych označil jako překvapení testu. Chladící účinek se ukázal jako velmi dobrý, pokud uvážíme absenci aktivního chlazení, pak jsou výsledky velmi často lepší, než u některých modelů s větráčky. Pokud k tomu přidáme velmi dobrou mobilitu, možnost použití na kolenou a nulovou hlučnost, pak tu máme jednoho z favoritů testu. Vývoj teplot ukazuje mírné výkyvy u procesoru, ovšem to je dáno jeho zatížením, které bez aktivního chlazení asi nelze účinně praktikovat. Koeficient chlazení má velmi dobré hodnoty, které kromě spodní strany notebooku kopíruje vytížení komponentů.
Rozdíly v teplotě spodní strany při použití podložky jsou jasně viditelné a navíc se od běžného průběhu stále vzdalují. Tím je zajištěno velmi dobré chlazení, které konkrétně v případě této podložky lze využít i pro izolaci při položení notebooku na kolenou. Přehřívání notebooku totiž bývá velmi nepříjemné pro uživatele, podložka je tak velmi vhodná i na cesty a vzhledem k rozměrům, materiálu a hmotnosti ji lze snadno přibalit do každé brašny.
Vývoj rozdílu teplot základní desky byl s mírnými výkyvy nad běžným provozem vcelku slušný, při vyšším zatížení se sice klesající trend opět obrátil, ale v celkovém součtu jsou hodnoty relativně dobré.
Teplota procesoru byla asi největším překvapením. Podložka sice nedokáže zabránit výkyvům při větší zátěži, ale výborné hodnoty před zátěží podložku zařadili do špičky v testu. Pozitivním faktem také je, že hodnoty nepřekročily hranici provozu bez podložky.
Co se týká koeficientu schopnosti zchladit, podložka patří mezi průměr, přesto necelých 5°C je už zajímavá hodnota. Koeficient je však důležitý hlavně pro podložky, které nelze přenášet a zahřátý notebook na ně položíte, kdežto Thermaltake iXoft můžete přenášet prakticky všude. Tím si zajistíte průběžné chlazení, ve kterém je podložka výrazně lepší.

Zalman NC-1000 Notebook cooler

Podložka od Zalmanu využívá podobně jako několik konkurentů v našem testu na chlazení dva větráčky v kombinaci s hliníkovým pasivem. Rozdíl tu však je v tom, že děrovaná svrchní strana má pod sebou uzavřený prostor, ze kterého je posléze vzduch odváděn větráčky. Tím se vytvoří "turbínový" efekt, chlazení by tedy mělo být účinnější. První vlaštovkou předznamenávající výbornou efektivitu chlazení je graf vývoje teplot, na kterém můžete vidět úžasné hodnoty naměřené spodní strany notebooku, které narozdíl od ostatních podložek souvisle klesají. Důsledkem jsou i skvělé dílčí hodnoty koeficientu chlazení.
Zmíněný rozdíl teplot spodní strany notebooku oproti provozu bez podložky byl v testu bezkonkurenčně nejlepší. Od chvíle, kdy se notebook zapnul a začalo účinkovat aktivní chlazení, se teplota snižovala téměř o 1,5°C v každém měřeném intervalu. Finální teplota po půl hodině byla necelých 9°C, což je už znatelný rozdíl a v tomto aspektu můžeme podložku označit jako velmi účinnou.
Základní deska na tom byla také velmi dobře. Klesající trend rozdílu teploty se ustálil až na 9°C, což je vynikající hodnota. Dalo se očekávat i další snížení oddálení hodnot od běžného provozu, ovšem při vyšším zatížení zůstala teplota stabilně na 9°C. Účinnost podložky tedy stačí i na udržení teploty při vyšší zátěži.
U procesoru už nejsou teploty tak převratné, ale pořád jsou silně pod úrovní hodnot provozu bez chladící podložky. Při zatížení je vidět vzestup teplot, na druhou stranu v posledním měřeném čase se opět teplota snížila.
Podložka excelovala i v koeficientu schopnosti zchladit. Po otestování podložky Lian Li jsem si byl téměř jist, že takový výsledek už těžko někdo překoná. Zalman však dosáhl chladícího účinku bezmála 10°C, což ho řadí na špici dokonce se slušným náskokem 1,5°C. Efektivita Zalmanu v chlazení je až zázračná, konstrukce je sice podobná, ale má to pravděpodobně na svědomí již popsaný systém aktivního chlazení, který se od ostatních podložek trochu liší.

Nexus TDD-3000

Poslední testovaná podložka Nexus se vyznačuje odlišnou technologií chlazení. Využití Heat-Pipe je jistě dobrý nápad, ovšem provedení se mi na první pohled moc nelíbilo. Vývoj teplot není až tak špatný, ovšem navýšení o 5°C na spodní straně není až tak dobrý výsledek. Dílčí hodnoty koeficientu chlazení jsou narozdíl od podobné pasivní podložky od Gigabytu lepší, chladící účinek ale příliš znatelný není.
Následující graf naznačuje, že podložka udržuje nižší hodnotu, než je při běžném provozu, ale na druhou stranu rozdíl nijak neprohlubuje. Hodnoty jsou tak o necelé 2°C nižší, což nelze označit za výrazné chlazení.
Teplota základní desky nevykazovala zrovna dobré hodnoty. Zpočátku se přehouply i přes hranici běžného provozu, pak si sice podložka o nějaký stupínek polepšila, ale při závěrečném zatížení se už zase hodnoty blížily k nulovému rozdílu.
Podobný vývoj měly i hodnoty teploty procesoru. Průměrnou hodnotu silně zhoršil výkyv hned v úvodu a také jedna hodnota při zatížení, na druhou stranu hodnoty mezi nimi nebyly vůbec špatné.
Předposlední místo v koeficientu schopnosti zchladit není pro podložku zrovna dobrou vizitkou. Průměrná hodnota 2,7°C je ovšem o dost lepším výsledkem, než 0,5°C u Gigabyte G-Pad. Konstrukce s Heat-Pipe tedy nějaký chladící efekt má, možná v lepším provedení s promyšleným systémem by mohlo být chlazení účinnější.