Test herních notebooků: Fujitsu Siemens AMILO Xi 3650

Design

Společnost Fujitsu Siemens Computers u této řady vsadila na kombinaci bílé a černé barvy, přičemž právě bílá jednoznačně převažuje. Plasty se od sebe liší také povrchem, protože bílý je lesklý a velmi hladký, zatímco černý je na dotek drsný, a tedy i matný. Dobré však je, že na bílém plastu nejsou tolik vidět otisky prstů, takže notebook nebude třeba tolik čistit. Proti světlu je ale samozřejmě vidět každá čmouha.
Horní panel byl zpracován s ohledem na minimalistický vzhled, takže se zde setkáme s velkou bílou plochou a jen mírně zaoblenými hranami. Uprostřed bílé pláně pak máme stříbrné logo AMILO a nad ním logo firmy Fujitsu Siemens Computers. Na pevnost víka si nemůžeme stěžovat, protože to je na svou velikost odolné dost. Ke zbytku notebooku nelze dodat nic negativního. Plasty jsou pevné a dobře sedí, ovšem to by dnes měla být u takovýchto modelů samozřejmost.
Spodní část notebooku byla zpracována z černého plastu a pouze okraje jsou zde bílé a lesklé. Ke cti firmě FSC slouží to, že se můžeme snadno a bez porušení ochranných samolepek dostat ke všem hlavním komponentám. Baterie je dodávána zvlášť, ale ostatní komponenty jsou již samozřejmě na místě. V dolní části máme dva obdélníkové panely jištěné jedním šroubkem. Pod levým byl umístěn 320GB pevný disk, ale pravý na své zaplnění zatím ještě čeká.
Nalevo pod malým panýlkem je prázdná pozice, o níž se manuál samozřejmě nezmiňuje, ale mluví o rozhraní WUSB (bezdrátové rozhraní USB), přičemž doslova říká "volitelné vybavení, nelze dovybavit". To dle výrobce znamená, že je možné si objednat verzi notebooku s tímto rozhraním, ale není možné si příslušný modul samostatně dokoupit. Nyní se zaměříme na to, co se skrývá pod velkým panelem u pravé strany.

Nemusíme být věštci, abychom si uvědomili, že zde budou hlavní komponenty. Jde tedy o dvě pozice pro paměti typu DDR3 (zaplněné 1GB a 2GB modulem) a pak chladicí soustavou zakrytý procesor a grafická karta. Nakonec zhruba v geometrickém středu máme jeden malý subwoofer, jenž by měl vylepšit zvuk ostatních dvou reproduktorů.
Víko notebooku přidržuje jedna záklopka umístěná veprostřed přední hrany. Klouby jsou poměrně tuhé, ale to musí být, aby držely displej v jedné pozici. Ten se dá mimochodem vyklopit až do úhlu téměř 180°. Černé okraje displeje jsou nahoře a dole poměrně široké, ale také nahoře najdeme webkameru obklopenou dvěma mikrofony a dolů se ještě vešlo logo výrobce.
Základna notebooku má nahoře černý plast s jemnou perforací. Dírky se pak u krajů zvětšují tam, kde jsou pod plastem umístěny dva hlavní reproduktory. Do černého panelu byl pak zasazen podlouhlý stříbrný lichoběžník a v něm máme veškerá dotyková tlačítka. Důležité je především to, které se stará o hybridní grafiku, tedy druhé zleva. Po jeho přepnutí se přestane využívat integrovaná grafická karta a zapne se GeForce 9600M GT. To je velmi výhodné pro maximalizaci výdrže notebooku na baterie a také chlazení nebude tak náročné.

A pak jsou zde především tlačítka pro ovládání multimédií a samozřejmě i nastavení hlasitosti. První tlačítko zleva ve tvaru ventilátoru manuál samozřejmě nezmiňuje, protože se zmiňuje hlavně o věcech, které jsou všem naprosto jasné, ale naštěstí je zde také samolepka přímo na notebooku. Ta potvrdí domněnku, že je toto tlačítko spojené s chlazením a jmenuje se Silent Mode. Jeho zapnutí má zajistit pomalejší otáčky ventilátoru a tišší chod. To se skutečně stane, ale také se při tom podtaktuje procesor na 1600 MHz při 0,875 V.
Kdyby klávesnice u takovéhoto notebooku neměla numerickou část, šlo by o velký prohřešek. Jak je ale na první pohled jasné, ta zde nechybí a nabízí velkorysou velikost klíčových kláves, jako je pravý Shift, Enter a Backspace. Levý Shift je poněkud kratší, ale takové problémy se nevyhnou ani desktopovým klávesnicím. Trochu postěžovat bych si však mohl na malé šipky a také to, že se ve svém středu klávesnice mírně prohýbá. Jak ale inzeruje výrobce, měla by být odolná proti polití (to jsem samozřejmě nezkoušel), což nabízí třeba také firma Lenovo. Jediné další tlačítko u klávesnice je Power, jenž je bíle podsvícen.

V dolní části máme již jen jednoduše vypadající touchpad se dvěma tlačítky a ten je zarovnán s okolní plochou. Pokud mě něco na tomto notebooku již po chvilce používání naštvalo, je to právě tento touchpad, jehož povrch je hladký, stejně jako je hladký okolní plast. Pracovat s takovýmto touchpadem je jednoznačně utrpení. Schválně si zkuste prstem přejíždět po okenním skle a představte si, že byste takto pracovali s touchpadem. Prst se na hladkém povrchu zadrhává a vůbec je taková práce nepříjemná. Ještě štěstí, že u takovéhoto notebooku budou uživatelé využívat touchpad jen v nouzi.
Přesuneme se k přední hraně, kde veprostřed vidíme onu zmíněnou záklapku pro displej. Zcela vlevo máme tři ze čtyř audio konektorů, vedle nich čtečku karet a napravo zase tři modré kontrolky pro kontrolu stavu počítače, napájení a bezdrátových rozhraní.
Pravá hrana toho moc nenabídne, pouze optickou DVD mechaniku a za ní dva porty USB 2.0.
Levá strana je již vybavena lépe. Zcela vzadu je otvor pro zámek, poté konektor napájení a před ním dlouhý výdech ventilátoru. Následuje kombinovaný konektor USB 2.0 / eSATA, Ethernetový port, slot pro ExpressCard zaplněný dálkovým ovladačem a nakonec čtvrtý audio konektor. U notebooků je tedy poněkud nezvyklé, abychom si do nich mohli takovým způsobem zapojit soustavu 7.1 reproduktorů.
Zadní hrana také nabídne nějaké porty: u její pravé strany to je konektor VGA, dále HDMI, FireWire a naposled další ojedinělý USB 2.0.

LCD panel

Nyni nás bude zajímat kvalita LCD panelu. Nebudu provádět žádné sáhodlouhé testy pomocí optické sondy, protože to neděláme ani u normálních testů jednotlivých notebooků. Zajímat nás tak budou spíše pozorovací úhly a rozepíšu se také o svém subjektivním dojmu z hraní některé vhodné FPS (First Person Shooter) hry a sledování filmu. Tento notebook nabízí velmi velkou obrazovku s úhlopříčkou 18,4", avšak ta má nezvyklé rozlišení 1680 x 945, i když zde by se již dalo snadno zkousnout plné HD, tedy 1920 x 1080. Pokud jako zákazník budete mít o toto rozlišení zájem, existuje příslušná verza AMILA, která je nabízí.
Displej tohoto notebooku je v porovnání s ostatními méně kontrastní, což se projeví především při jiných pohledech než zpříma. Ale i v tom případě si můžeme všimnout mdlejších barev.
Pohled zespoda ukáže, jak se barevné složky průměrují v červenou, zelenou a modrou a také jak dále výrazně klesá kontrast. Pozorovací úhly u tohoto displeje tedy příliš široké nejsou.
Při pohledu ze strany pak barevné přechody zůstávají téměř netknuté, ale kontrast a jas displeje znatelně klesají, s čímž mají problémy i ostatní displeje. Fotografie to však ukazují trošku přehnaným způsobem, protože lidské oko se samo přizpůsobí ať chceme, či ne, kdežto v našem případě byla použita vždy stejná clona i čas.

Při sledování filmů a případně i úpravě fotografií oceníme poměrně rovnoměrné podsvícení, i když nahoře se najde nějaký ten malý potemnělý "flek". Horší je však již velmi brzké invertování tmavých odstínů při zvyšujícím se spodním vertikálním úhlu. V tomto ohledu by se displej Amila dal přirovnat k těm nejslabším modelům a zvláště to zamrzí, když jde o takto velký displej. A co se týče her, pak tento displej v ničím nevyniká ani nezaostává. Sem tam narazíme na rozdvojení hran, ale i 3D tituly se dají hrát.

Webkamera

Tento notebook nese v klasické pozici nad displejem zabudovanou webkameru s rozlišením 1,3 Mpix, což je dnes již běžné. Žádný software od Fujitsu Siemens k ovládání této kamery jsem na počítači nenašel, a tak jsem k tomuto účelu využil volně šiřitelný Fwink. Ten nám také prozradí, že výrobcem této kamery je společnost Logitech. Software přímo od FSC si však je možné stáhnout na stránkách výrobce.
Kvalita snímání není příliš dobrá. Obraz je rozmazaný a vkrádají se do něj barvy, jež by tam neměly být, což je vidět především na bílých plochách. Mohlo by být lépe.