Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Test netbooků: závěrečné srovnání

23.12.2009, Jan Vítek, recenze
Test netbooků: závěrečné srovnání
Recenze pěti netbooků jsou za námi, takže si zbývá provést jen závěrečné srovnání toho, co jsme mohli vidět. Ukázaly se produkty taktéž pěti výrobců, a sice Acer, Asus, Dell, Hewlett-Packard a Toshiba. Uvidíme tedy přehledně a vcelku, co který z nich nabízí...

Kde se vzaly?


Již zhruba před dvěma lety se objevily první netbooky, s nimiž přišla společnost Asus. Ta na Computexu v Taipei představila řadu Eee PC, již můžeme tak trochu brát jako odpověď na iniciativu One Laptop Per Child, tedy OLPC, a tak není divu, že první modely se mohly pochlubit pouze sedmipalcovými displeji s rozlišením 800 x 480 a že úložný prostor zajišťovala malá SSD. I proto byla jako operační systém vybrána nenáročná distribuce Linuxu, i když poté se objevily i první vlašťovky s OS Windows XP. První malé notebooky byly tedy na světě a ukázaly světu, že takový přístroj nemusí být pouze luxusní a drahý. Ovšem celkově nízký výkon a rozlišení se 480 řádky rozhodně není žádné terno, takže netrvalo dlouho, aby původní Eee PC série 700 nahradila Eee PC 900.


Asus Eee PC 701T

Eee PC 900 přinesly již devítipalcové obrazovky, avšak v tu dobu již nebyly samy. Podezřelá aktivita na tomto poli však neunikla jiným společnostem, a to především MSI, která je od té doby firmě Asus v podstatě neustále v patách. Přidávají se samozřejmě i další, protože nově otevřená díra v trhu je samozřejmě lákavá, a tak se zapojuje třeba Acer, Compal Electronics, Quanta Computer a další. Ovšem pak tu je i tábor výrobců, kteří se netbookům brání zuby nehty.

Mezi odpůrce netbooků patřily především velké společnosti tradičně vyrábějící klasické notebooky, tedy Lenovo, Hewlett-Packard, Dell nebo Fujitsu-Siemens. Důvod jejich distancování se zdá být zřejmý už jen z vyjádření firmy Fujitsu-Siemens z poloviny minulého roku: "Sedíme opodál ne proto, že bychom byli líní. Děláme to proto, že i když se tento trh zvedne a my si ukrojíme svůj kus koláče, nebude to mít smysl. Jsou to produkty, z nichž nekouká v podstatě žádná marže."


Velkým kritikem netbooků je také firma Apple (na fotografii Steve Jobs)

Jenomže bublina s netbooky nesplaskla a právě naopak se začala více nafukovat. Nezájem velkých výrobců tedy nahradily obavy, aby jim neujel vlak, a tak se jako mávnutím kouzelného proutku začaly již zanedlouho objevovat zprávy o připravovaných netboocích Lenovo IdeaPad, Hewlett-Packard Mini, Dell Inspiron Mini i Fujitsu-Siemens Amilo Mini. Nezůstalo také pouze u nich a zapojily se i další značky jako Mivvy, Packard Bell, Gigabyte, Emtec, Akoya a další, o nichž jsme možná do té doby ani neslyšeli.

Trh se tedy velmi rychle saturoval a tehdy si Intel uvědomil, že jeho velmi úspěšné procesory Atom možná nebyly zrovna nejlepší nápad. To právě z toho důvodu, jejž zmiňoval už ve svém vyjádření zástupce firmy Fujitsu-Siemens. Netbooky by navíc mohly začít rychle požírat trh s notebooky, na nichž se obecně více vydělává, a to samozřejmě není v zájmu tohoto výrobce a právě proto se dnes můžeme na trhu "kochat" netbookovou monokulturou. Do celého kolotoče se navíc přidal také Microsoft, jenž si společně s Intelem začal na výrobcích netbooků vynucovat podmínky. Pokud ty byly splněny, výrobci se dočkali ekonomických výhod, které u tak levných zařízení rozhodně nebyly a nejsou vůbec zanedbatelné.

A jaká byla omezení daná Intelem a Microsoftem? Z hlediska Intelu především jde o úhlopříčku obrazovky netbooků, která nemohla být větší než 10 palců, což se ihned nelíbilo firmě Hewlett-Packard i dalším a také se nemohou využít dvoujádrové Atomy, jež jsou vyhrazené pro stolní počítače (tedy především nettopy). Microsoft si ale jako dodavatel operačního systému Windows XP, jenž je na netboocích nejčastěji instalován, vynutil daleko více. Zde je tedy jeho pět přikázání:

Úložné zařízení: maximálně 16GB SSD, nebo 160GB pevný disk
Grafika: čip kompatibilní maximálně s DirectX 9.0
Operační paměť: ne více jak 1 GB RAM
Procesor: jednojádrový a maximálně 1GHz, pokud není jeden z následujících: Intel Atom (N270, N230, Z500, Z510, Z520, Z530, Z540); Intel Celeron 220; AMD Geode LX, Athlon (2650e, Sempron 210U); VIA C7-M (ULV), Neon (U2300, U2400, a U2500) CPU
Obrazovka: netbook maximálně 10,2 palce (pak upraveno na 12,1 palce), tzv. Large Screen Netbook do 14,1 palce, pro nettopy limit neexistuje


Steve Ballmer (CEO, Microsoft)

Pokud tato "doporučení" výrobci dodrželi, pak mohli své netbooky vybavit OS Windows XP za cenu pouze 15 USD. Dnes sice už stojíme na přelomu systémů Windows XP a Windows 7 Starter, jenomže Microsoft se své moci nad netbooky vzdát nehodlá. Sám Steve Ballmer oznámil, že Windows 7 Starter, Windows 7 Starter for Small Notebook PC a Windows 7 Basic for Small Notebook PC budou prodávány pouze s těmi netbooky, jejichž obrazovky budou mít maximálně 10,1" úhlopříčku, operační paměť maximálně 1 GB, pevný disk 250 GB (či SSD 64 GB) a procesor má dovoleno jen jedno jádro a frekvenci 2 GHz. Běžní zákazníci si tyto operační systémy nepořídí vůbec, protože licence je omezena pro OEM.

Nemůžeme se tedy divit tomu, že si dnes můžeme koupit netbooky, kterým vládne Intel se svými procesory Atom, jež se snaží prodávat do vybraných strojů společně s vlastní čipovou sadou (pak se zákazníci dočkají výhodnější ceny) a Microsoft, jenž si klade další podmínky a motivuje rovněž nižší cenou a u Windows 7 vůbec dostupností svého OS. Diverzita mezi jednotlivými modely různých firem tak nutně stojí a padá výhradně na zpracování vlastního těla netbooku a věcech, které omezeny nejsou, ovšem na těch tolik nezáleží a především je tu také hledisko ceny, protože netbooky jsou stále především levná zařízení.

Výrobci tedy hledají alternativní cesty k tomu, jak se odlišit. V prvé řadě je to stylovost a vzhled, na což je expert především Asus se svým posledním "lasturovým" designem Seashell. Pak je to rozšířená funkčnost, což je zase parketa firmy Gigabyte, jež představila dva zajímavé netbooky - jeden s dokovací stanicí a druhý ve stylu Tablet PC (recenze). A nesmíme zapomenout také na kvalitu zpracování, kam můžeme zařadit použité materiály, subjektivní pocit z "otlapkání přístroje" a pak různé detaily, jimiž nás daný přístroj dokáže zaujmout.


Co jsme testovali...


Pro náš test aktuálních netbooků se tedy sešlo pět modelů, jejichž jednotlivé recenze jsou zde:

Účelem bylo provést srovnání pěti levných a porovnatelných přístrojů se stejnou úhlopříčkou, aby se ukázaly rozdíly, které mezi nimi jsou, nebo nejsou. Dnes je bohužel situace taková, že alternativních hardwarových konfigurací, ať už se týče platformy VIA Nano nebo NVIDIA ION, není na trhu mnoho a spíše jde o jednotlivé modely. Na důvod byste ostatně měli přijít sami, pokud jste četli předchozí odstavce. Mezi 10palcovými modely tak nalezneme téměř výhradně procesory Intel Atom a až na výjimky v podobě FreeDOS či Linux Ubuntu operační systém Windows se všemi omezeními, které to způsobuje. Za tento stav si ale do značné míry můžeme sami jako zákazníci, protože poptávka nezávisí na nikom jiném.

Pokud se tedy zaměříme na hardwarové vybavení testovaných netbooků, dočkáme se procesorů Intel Atom N270 (1,6 GHz) či N280 (1,66 GHz), čipové sady Intel 945GSE s grafickým jádrem Intel Graphics Media Accelerator 950, 1 či 2 GB paměti DDR2-533 MHz (rychlejší čipová sada nepodporuje) a největších rozdílů doznaly pevné disky, jimž Windows 7 Starter dovoluje kapacitu až 250 GB, což ale ne všichni výrobci využívají. Je tedy jasně vidět, že téměř všichni výrobci (zde až na první Acer Aspire One 531h) raději poslouchají Intel a Microsoft.


Výkonnostní a jiné testy


Pokud jste to z předchozího textu nepochopili, řeknu to naplno. U testovaných netbooků téměř vůbec nezáleží na výkonu, protože ten bude u všech stejný, nebo s jen zanedbatelnými rozdíly co se týče hlavních komponent. Něco dokáží ovlivnit pevné disky, kde se setkáme s novou řadou modelu Seagate a také jedním kusem s otáčkami 7200 RPM.

Ovšem aby nebyly testy tak suché, byly do grafů zařazeny také dva další netbooky: Lenovo IdeaPad S12 založený na platformě VIA s procesorem Nano a také Acer Aspire One 751 využívající výkonově slabší, ale méně energeticky žravou a celkově pokročilejší kombinaci Intel Atom Z520 a Intel US15W Express umožňující i akceleraci H.264, díky níž dokáže přehrát i video v rozlišení 1920 x 1080 s bitrate 24 Mbps, na něž Atomy Nxxx s Intel 945 nestačí.

U přenosných počítačů je však velmi důležitým parametrem spotřeba a s tím související výdrž na baterie a na to se podíváme na poslední stránce.