Test procesorů: Sandy Bridge přichází
17.1.2011, Jan Vítek, srovnávací test
Úvod letošního roku zaznamenal příchod nových procesorů Intel Sandy Bridge, které znamenají již druhou generaci procesorů s architekturou Core. My si je v tomto testu srovnáme se staršími modely procesorů Intel i novými AMD z konce minulého roku.
Kapitoly článku:
Procesory Intel - Clardkdale a Lynnfield
CPU od Intelu tedy budou mít v tomto testu početně navrch, přičemž starší modely budou tři a nové Sandy Bridge čtyři.
Intel Core i3-550
Zástupcem nejslabší rodiny starší generace (pokud pomineme Pentia) je procesor Core i3-550, jenž je mezi svými druhý nejvýkonnější s frekvencí 3,2 GHz. Tu již neumí dále pomocí Turbo Boost upravovat, a tak mu zbývá pouze EIST pro snížení frekvence v případě nečinnosti.
Dvě procesorová jádra jsou obohacena o HyperThreading, který však dvě fyzická jádra plně nahradit nemůže, a tak nemůžeme očekávat vysoký výkon. Stejně tak nemají Core i3-500 žádné pokročilé technologie.
Intel Core i5-760
Procesor řady Core i5-700, konkrétně její nejvyšší model 760 se 45nm jádrem Lynnfield je již kompletně jiná liga. Sice nepodporuje HyperThreading, ale toho se tváří v tvář se čtyřmi fyzickými procesorovými jádry ještě rádi vzdáme. Navíc nám zde přibyl Turbo Boost v konfiguraci 1/1/4/4 pro navýšení základní frekvence 2,8 GHz o 133 až 533 MHz.
Společně s vyšším počtem jader se oproti Core i3 navyšují také vyrovnávací paměti, a to na 4x 256 kB druhé úrovně a 8 MB L3 cache (Smart Cache), což je v obou případech dvojnásobek. Maximální spotřeba 95 W také není o moc vyšší než 73 W u Core i3-550, ale musíme si uvědomit, že Lynnfield nemají integrované grafické jádro, a tak je nutné využít samostatnou grafickou kartu.
Intel Core i7-870
Tento procesor je stejně jako předchozí Core i5 postaven na jádru Lynnfield, ovšem Intel mu do vínku dal několik vlastností, které jej v hierarchii povyšují na zástupce nejsilnější desktopové třídy, tedy Core i7. Jde o technologii HyperThreading, díky níž se jeví jako osmijádrový a poskytne lepší výkon v multivláknových aplikacích a dále tu je také pokročilá virtualizační technologie VT-d a bezpečnostní Trusted Execution Technology (TXT).
Mezi ostatními Core i7 "Lynnfield" je tento model situován uprostřed se základní frekvencí 2,93 GHz upravené pomocí Turbo Boost s konfigurací 2/2/4/5 o 266 až 666 MHz. Nesmíme si jej však splést s modelem Core i7-870S, který s TDP sníženém z hodnoty 95 W o 13 W nabídne základní frekvenci 2,67 MHz a Turbo Boost 0/0/6/7.
Procesory Intel - Sandy Bridge
A nyní již přichází na řadu procesory Sandy Bridge, jež zasahují do všech třech značek, tedy Core i3/i5 a i7. U nich už budeme hovořit také o dvou grafických řešeních, tedy Intel HD Graphics 2000 a 3000, mezi nimiž jsou podstatné rozdíly ovlivňující celkový výkon.
Intel Core i3-2100
Nejslabším z nich je Core i3-2100 s Intel HD Graphics 2000 na 850 - 1100 MHz. Jeho pojetí velmi připomíná starší verze Core i3, což znamená přítomnost dvou fyzických jader a technologie HyperThreading. Turbo Boost se těmto procesorům také vyhnul. Procesor tak pracuje při zátěži stále na 3,1 GHz a jeho TDP je 65 W. Využít pak můžeme jeho méně výkonného bratříčka s označením Core i3-2100T, jehož pracovní frekvence je sice pouze 2,5 GHz, ale TDP bylo sníženo na 35 W, což odpovídá některým notebookovým procesorům.
Co se týče grafiky HD Graphics 2000, pak ta má oproti typu s označením 3000 používanému u lepších Sandy Bridge jednu podstatnou nevýhodu - poloviční počet pixel pipeline oproti 12, což jeho výkon de facto degraduje na polovinu a pak tu je i trošku nižší pracovní frekvence. Ostatní specifikace jsou stejné, tedy podpora DirectX 10.1, Shader Model 4.0, OpenGL 3.0 a akcelerace MPEG-2, VC-1 i AVC.
Intel Core i5-2400
Starší modely desktopových procesorů Core i5 existují ve dvou verzích - 32nm se dvěma fyzickými jádry a grafikou a 45nm se čtyřmi jádry a bez grafiky. Core i5 "Sandy Bridge" kombinuje z nich to nejlepší, tedy 32nm výrobní proces, 4 fyzická jádra a integrovaný grafický čip.
Core i5-2400 má stejně jako předchozí Core i3-2100 pracovní frekvenci 3,1 GHz, ale už podporuje Turbo Boost v konfiguraci 1/2/2/3, takže pracuje při frekvenci o 133 až 400 MHz vyšší. Na druhou stranu má Smart Cache ne 8MB, ale 6MB, maximální spotřebu 95 W a disponuje také jádrem Intel HD Graphics 2000. I k němu pak existuje alternativní verze i5-2400S s frekvencí 2,5 GHz, ale Turbo Boost 1/3/7/8 a TDP 65 W.
Intel Core i5-2500K
Předposledním testovaným procesorem je také Core i5, ale vyšší model 2500K, jenž má oproti 2400 své výhody. Dá se také považovat za prozatím nejlepší procesory Core i5 "Sandy Bridge". Jednak je jeho pracovní frekvence 3,3 GHz navýšitelná o 1/2/3/4x 133 MHz, potom se zde dočkáme už lepšího grafického jádra Intel HD Graphics 3000 se 12 pixel pipeline a nakonec nám tento procesor s označením K nabídne odemčený násobič pro snadnější přetaktování.
Intel Core i7-2600K
Dle očekávání by se nejvýkonnějším procesorem v testu měl stát Core i7-2600K, neboť ten má v kapse téměř všechny trumfy. Jeho jedinou nevýhodou je snad pouze to, že nepodporuje technologie Intel TXT a VT-d, ale o ty ostatně v našem testu nejde.
Jeho základní frekvence 3,4 GHz je upravena pomocí Turbo Boost 1/2/3/4, tedy stejně jako u Core i5-2500K. Přibyla zde podpora HyperThreading, takže dostaneme osm procesorových jader, nechybí ani HD Graphics 3000 a již opět 8 MB Smart Cache. Hodnota TDP se i tak udržela pod 100 W, tedy na 95 W.
K tomuto procesoru existují také dvě varianty, a sice základní 2600 s HD Graphics 2000, TDP 95 W a uzamčeným násobičem a pak nízkospotřebový 2600S s frekvencí 2,8 GHz a Turbo Boost 1/5/9/10, HD Graphics 2000 a TDP 65 W.