Thermaltake Bigwater 745 a Aquarius II
27.3.2006, Jan Vítek, recenze
Už tomu budou téměř dva měsíce, co jsme se podrobně podívali na téma vodního chlazení v podobě 3D Galaxy od firmy Gigabyte. Dnes toto téma oživíme recenzí na chlazení Bigwater 745, které se pyšní hned dvěma radiátory využívajícími celkem tři 120mm ventilátory. Plocha odevzdávající tepelnou energii okolnímu vzduchu je tedy natolik velká, že můžeme očekávat velmi slušný chladicí výkon pro zkrocení i těch nejnáročnějších komponent.
Kapitoly článku:
Chlazení jsme instalovali na následující sestavu:
Thermaltake Big Water 745 se díky přehledně zpracovanému manuálu s názornými fotkami instaluje poměrně snadno. Nejdříve ze všeho je nutné přimontovat vodní bloky na procesor a grafický čip. Jak jsem již psal, mechanismus k upnutí vodního bloku na procesor je nám ze vzduchových chladičů od Thermaltake dobře známý. Jedná se o dvě stejné kovové spony ve tvaru H a dvě podložky stejného tvaru. Jednu sponu spolu s oběma podložkami přiložíme na desku zespodu a prostrčíme jí v našem případě dvěma šroubky.
Následně desku otočíme, na oba šroubky nasuneme nevodivé podložky a na ně našroubujeme sloupky a tím mechanismus ukotvíme na místě. Sloupky nemusíme nijak zvlášť utahovat, protože na nich pevnost ukotvení nezávisí a jsou zde v podstatě jen proto, aby se šroubky nevyvlékly ze svého uložení.
Poté již jen naneseme teplovodivou pastu na heatspreader procesoru, přiložíme vodní blok, na něj nasuneme horní kovovou sponu a tu zajistíme dvěma matičkami. Ty jdou pohodlně utáhnout rukou, takže je možné, ba přímo vhodné utahovat oběma rukama rovnoměrně.
U bloku pro grafickou kartu je situace obdobná. Menším problémem je zde kompatibilita s novými kartami GeForce – 6800 a výš, které mají v PCB menší otvory. Musíme proto použít dodávané šroubky menšího průměru, ale ty mají zase velice malou hlavu, která bez problémů projde podložkami. Řešením je na šroubek nejdříve našroubovat matku, která již podložky bez problémů zadrží.
Šroubky tedy prostrčíme kartou a na druhé straně na ně navlékneme v pořadí papírovou podložku, kovovou podložku a celek zajistíme matkou. Poté si musíme připravit horní rámeček pro fixaci VGA bloku. Je třeba mu nastavit prodlužovací packy tak, abychom jej mohli jejich konci nasunout na vyčnívající šroubky.
Nakonec na VPU s nanesenou teplovodivou pastou přiložíme blok a zajistíme jej připraveným rámečkem. Ten snadno zapadne mezi výčnělky v horním víčku a zajistí, aby se blok neotáčel kolem své osy. Menší problém je, že zde musíme využít titěrných matiček, u nichž se těžko určuje, kdy je blok už dost utažený. Je třeba tedy sledovat, kdy se začnou packy rámečku ohýbat a v tu dobu přestat. Vhodné také je umístit na každý šroubek ještě jednu matičku a utáhnout je proti sobě, aby nehrozilo samovolné uvolnění; Thermaltake jich v montážním kitu dodává dostatek.
Následně si rozvrhneme ostatní komponenty. Vhodné je do čerpadla posílat co nejchladnější vodu, abychom si zbytečně nezkracovali jeho životnost, takže nejlepší bude rozvedení média z čerpadla do vodních bloků, poté je nechat zchladit v tepelných výměnících a opět poslat přes expanzní nádobu do čerpadla.
Velký radiátor s nainstalovanými nožkami
Máme tedy rozvrženo, všechny komponenty mají své místo a napájení je rovněž vyřešené. Čekají nás poslední kroky, tedy spojení komponent hadičkami a naplnění okruhu. Jenže ten největší problém si počkal právě až na tuto fázi. Co se týče samotných fitinek, ty jsou vyřešeny velmi dobře. V prvé řadě z nich odšroubujete ‘víčko’ a nasunete ho na hadičku. Tu zase nasuneme na zbytek fitinky. Nakonec zase víčko přišroubujete a tím se hadička ve fitince pevně zafixuje.
Protipól fitinky
Tento postup platí pro všechny spoje, protože všude se používají stejné fitinky. Jenomže jejich připevnění na komponenty už standardní není, takže zatímco například u vodních bloků je dobře vyřešeno, tak za připevnění na radiátory by někdo zasloužil vytahat za uši. Fitinky mají totiž z druhé strany závit a na něm nasunuté kruhové těsnění. Jenže pokud tuto sestavu našroubujeme na takový vývod, jaký je použitý u těchto radiátorů, mohou nastat dvě situace. Zaprvé můžete fitinku utáhnout lehce, takže médium bude minimálně prosakovat. Zadruhé můžete fitinku utáhnout pevněji a v tom případě se těsnění zachová logicky – začne se roztahovat, ovšem nenarazí na žádnou překážku, takže se ze svého uložení prakticky vytlačí. A médium teče, proudem. Je sice možné fitinku našroubovat tak akorát, ale toto spojení je velmi nestálé.
Fitinka s nasunutým těsnicím kroužkem
Celé situaci ještě napomáhá fakt, že k připevnění hadičky je zapotřebí daleko větší síla než k připevnění fitinky na radiátor a navíc jsou závity tak volné, že se fitinky mohou ve svém uložení trochu ohnout. Celkově je tedy velmi, velmi obtížné vše nainstalovat tak, aby voda neprosákla a pokud se to nějakým způsobem podaří, je toto spojení velmi nestálé a vše může zmařit jediný pohyb. Jak z toho tedy ven? Musíme si pomoci sami. Osobně jsem vyzkoušel kombinaci vinylového těsnění na závit a sklenářského kytu vně závitu. Řešení to bylo dočasné, ale pro účely recenze fungovalo, takže jsem poté mohl chlazení už bez problémů vyzkoušet a otestovat jeho možnosti.
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz 1,6V
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400)
- Grafická karta: Gigabyte GeForce 7800GTX (GV-NX78X256V-B)
- Pevný disk: Seagate Barracuda 7800.9 40GB
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ALCY 450W
Thermaltake Big Water 745 se díky přehledně zpracovanému manuálu s názornými fotkami instaluje poměrně snadno. Nejdříve ze všeho je nutné přimontovat vodní bloky na procesor a grafický čip. Jak jsem již psal, mechanismus k upnutí vodního bloku na procesor je nám ze vzduchových chladičů od Thermaltake dobře známý. Jedná se o dvě stejné kovové spony ve tvaru H a dvě podložky stejného tvaru. Jednu sponu spolu s oběma podložkami přiložíme na desku zespodu a prostrčíme jí v našem případě dvěma šroubky.
Následně desku otočíme, na oba šroubky nasuneme nevodivé podložky a na ně našroubujeme sloupky a tím mechanismus ukotvíme na místě. Sloupky nemusíme nijak zvlášť utahovat, protože na nich pevnost ukotvení nezávisí a jsou zde v podstatě jen proto, aby se šroubky nevyvlékly ze svého uložení.
Poté již jen naneseme teplovodivou pastu na heatspreader procesoru, přiložíme vodní blok, na něj nasuneme horní kovovou sponu a tu zajistíme dvěma matičkami. Ty jdou pohodlně utáhnout rukou, takže je možné, ba přímo vhodné utahovat oběma rukama rovnoměrně.
U bloku pro grafickou kartu je situace obdobná. Menším problémem je zde kompatibilita s novými kartami GeForce – 6800 a výš, které mají v PCB menší otvory. Musíme proto použít dodávané šroubky menšího průměru, ale ty mají zase velice malou hlavu, která bez problémů projde podložkami. Řešením je na šroubek nejdříve našroubovat matku, která již podložky bez problémů zadrží.
Šroubky tedy prostrčíme kartou a na druhé straně na ně navlékneme v pořadí papírovou podložku, kovovou podložku a celek zajistíme matkou. Poté si musíme připravit horní rámeček pro fixaci VGA bloku. Je třeba mu nastavit prodlužovací packy tak, abychom jej mohli jejich konci nasunout na vyčnívající šroubky.
Nakonec na VPU s nanesenou teplovodivou pastou přiložíme blok a zajistíme jej připraveným rámečkem. Ten snadno zapadne mezi výčnělky v horním víčku a zajistí, aby se blok neotáčel kolem své osy. Menší problém je, že zde musíme využít titěrných matiček, u nichž se těžko určuje, kdy je blok už dost utažený. Je třeba tedy sledovat, kdy se začnou packy rámečku ohýbat a v tu dobu přestat. Vhodné také je umístit na každý šroubek ještě jednu matičku a utáhnout je proti sobě, aby nehrozilo samovolné uvolnění; Thermaltake jich v montážním kitu dodává dostatek.
Následně si rozvrhneme ostatní komponenty. Vhodné je do čerpadla posílat co nejchladnější vodu, abychom si zbytečně nezkracovali jeho životnost, takže nejlepší bude rozvedení média z čerpadla do vodních bloků, poté je nechat zchladit v tepelných výměnících a opět poslat přes expanzní nádobu do čerpadla.
Velký radiátor s nainstalovanými nožkami
Máme tedy rozvrženo, všechny komponenty mají své místo a napájení je rovněž vyřešené. Čekají nás poslední kroky, tedy spojení komponent hadičkami a naplnění okruhu. Jenže ten největší problém si počkal právě až na tuto fázi. Co se týče samotných fitinek, ty jsou vyřešeny velmi dobře. V prvé řadě z nich odšroubujete ‘víčko’ a nasunete ho na hadičku. Tu zase nasuneme na zbytek fitinky. Nakonec zase víčko přišroubujete a tím se hadička ve fitince pevně zafixuje.
Protipól fitinky
Tento postup platí pro všechny spoje, protože všude se používají stejné fitinky. Jenomže jejich připevnění na komponenty už standardní není, takže zatímco například u vodních bloků je dobře vyřešeno, tak za připevnění na radiátory by někdo zasloužil vytahat za uši. Fitinky mají totiž z druhé strany závit a na něm nasunuté kruhové těsnění. Jenže pokud tuto sestavu našroubujeme na takový vývod, jaký je použitý u těchto radiátorů, mohou nastat dvě situace. Zaprvé můžete fitinku utáhnout lehce, takže médium bude minimálně prosakovat. Zadruhé můžete fitinku utáhnout pevněji a v tom případě se těsnění zachová logicky – začne se roztahovat, ovšem nenarazí na žádnou překážku, takže se ze svého uložení prakticky vytlačí. A médium teče, proudem. Je sice možné fitinku našroubovat tak akorát, ale toto spojení je velmi nestálé.
Fitinka s nasunutým těsnicím kroužkem
Celé situaci ještě napomáhá fakt, že k připevnění hadičky je zapotřebí daleko větší síla než k připevnění fitinky na radiátor a navíc jsou závity tak volné, že se fitinky mohou ve svém uložení trochu ohnout. Celkově je tedy velmi, velmi obtížné vše nainstalovat tak, aby voda neprosákla a pokud se to nějakým způsobem podaří, je toto spojení velmi nestálé a vše může zmařit jediný pohyb. Jak z toho tedy ven? Musíme si pomoci sami. Osobně jsem vyzkoušel kombinaci vinylového těsnění na závit a sklenářského kytu vně závitu. Řešení to bylo dočasné, ale pro účely recenze fungovalo, takže jsem poté mohl chlazení už bez problémů vyzkoušet a otestovat jeho možnosti.
