Thermaltake Mozart TX: počítačová almara

Vnitřní uspořádání skříně

Thermaltake Mozart TX se otevírá z obou stran stejně. Stačí odšroubovat dvojici Thumb Screw, popřípadě odemknout zámky a bočnice otevřít stejně jako dveře. Bočnice tedy zůstávají viset na jednoduchých, ale solidně pevných pantech, z nichž je případně musíte odšroubovat. Maximální úhel, pod kterým se dokáží otevřít, je 90°. Skříň je také vybavena na obou stranách spínači detekujícími otevřenou bočnici.



Přesuneme se na levou stranu, která odhalí dvě komory – dolní pro základní desku a ostatní hlavní komponenty a druhá s šachtou pro pevné disky. Dole můžeme vidět osazení dvěma 120mm ventilátory a především provedení traye základní desky. Ta bude totiž usazena několik centimetrů nad dnem skříně tak, aby byly volné dva podlouhlé otvory, skrz něž a trojici dalších na pravé straně budou procházet kabely od zdroje a předního panelu. Díky tomu, že si můžete zvolit místo jejich vstupu do komory se základní deskou, se v této části skříně velmi zjednodušuje management kabeláže, která tak nebude zbytečně bránit průtoku vzduchu.



V horní polovině máme rozměrnou šachtu pro 3,5“ pevné disky vybavenou jedním přimontovaným 120mm ventilátorem, který bych raději viděl přimontovaný na předek skříně, protože pak bude snazší manipulace s šachtou a také nasávání přes přední prachové filtry se zefektivní. Avšak konec konců si tento ventilátor můžete na přední pozici jednoduše přesunout sami, takže o opravdový problém se nejedná.


Vyhrazených pozic pro pevné disky je celkem pět a pak zde máme dvě další, kam se ovšem dá nainstalovat zmíněný HTPC displej, popřípadě externí 3,5 zařízení. Avšak místo nich se dají použít i další dva pevné disky.



Oněch pět pozic pro pevné disky je dále vybavených gumovými vložkami na místě upevňujících šroubků. Díky tomu se zhorší přenos vibrací na konstrukci skříně, avšak výsledek samozřejmě nebude takový, jako při použití speciálních tišících HDD boxů.



Disky je samozřejmě nanejvýš vhodné připevnit z obou stran, takže je tedy nutné šachtu nějak vyjmout. K tomu slouží trojice velkých šroubků, po jejichž odšroubování lze celá šachta pohodlně odstranit. To však s sebou přináší problémy. O napojeném ventilátoru jsem se již zmínil, avšak tento problémek bledne před situací, kdy máte v šachtě třeba čtečku karet, HTPC displej a několik disků a potřebujete něco z toho vyndat, nebo naopak něco jiného zapojit. Pak nezbývá, než trpělivě vše vypojit a následně vyndat celou šachtu. Nebo se naopak s tímto nemusíte zabývat vůbec a na vlastní riziko si všechna zařízení do šachty připojit pouze přes dva šroubky. Ono se nakonec tak moc nestane, protože každý disk má vyhrazen vlastní prostor.



Při pohledu dozadu můžeme krásně vidět tři nainstalované ventilátory, ale jinak klasické provedení, však měnit zde není co. Můžeme se však ještě jednou pozastavit nad čtyřmi viditelnými záslepkami pro hadice vodního chlazení. Vidíme zde však také jednotlivé plastové zámky karet, které bych však doporučoval ihned vycvaknout a rozdupat, protože jsou úplně na nic. Karty se totiž i po zajištění zcela volně pohybují a ještě štěstí, že se zde nezapomnělo na závity pro klasické šroubky.



To bychom měli levou polovinu interiéru a teď hurá na pravou stranu. Zde vidíme v dolní části přepážku, jež odděluje místo pro zdroj a pozici systému mini ITX. Příslušné distanční sloupky jsem na fotografii zvýraznil červenými tečkami. Zdroj tedy spočine hranou na přepážce, která jej bezpečně podpoří, aby nenamáhal zadní stěnu skříně. Thermaltake však ještě popisuje, že je vhodné na horní stranu přepážky přímo za zdroj přišroubovat jeden Thumb Screw, který zdroj dále podpoří. Osobně však k tomu nevidím jediný důvod.



V hodní pozici dále vidíme šachtu pro pět 5,25“ zařízení, z nichž jsou všechny vybaveny plastovými zámky pro rychlé a snadné uchycení, jaké dnes najdeme již téměř v každé skříni. Pokud to z fotografií není zřejmé, tak ještě podotknu, že výrobce veškeré vnitřní hrany skříně pečlivě zaoblil, aby byla konstrukce posílena a ruka počítačového instalatéra ochráněna.



Pro snadnou správu skříně je ještě důležité, aby měl uživatel dobrý a rychlý přístup pod přední panel, kde jsou umístěny vyjímatelné prachové filtry. Na obrázcích přední části interiéru si můžete všimnout malých lesklých kovových pacek (na každé straně tři), za něž je upevněna přední hliníková maska. Ty je nutné pro její sejmutí odcvaknout.



Poté se předek uvolní a vy tak dostanete přístup k prachovým filtrům předních ventilátorů, pokud jsme si ovšem neupnuli kabely vedoucí z předního panelu a jeho I/O konektorů příliš těsně. To považuji za další nedostatek. Výrobce měl toto řešit tak, jak vyřešil umístění tlačítek Power, Reset a příslušných LED, jejichž kabely mohou zůstat na místě. Prachové filtry jsou vyrobeny z plastových sítek, jež svou práci jistě odvedou, ale prach se do útrob Mozartu přes ně a především skrz okolní nechráněné pozice stejně dostane. Tomu však nezabráníte téměř nikde, natož v takovéto skříni.



Při pohledu na přední panel z druhé strany zjistíme ještě jednu věc, která z fotografií není patrná. Černý podklad pod perforovaným plechem je tvořen tlustým pěnovým materiálem a stejně tak i záslepky 5,25“ pozic. Skrz jemné otvory v černém plechu se tedy příliš vzduchu dovnitř nedostane a o to víc se na jeho přísunu k předním ventilátorům budou podílet dva vykrojené otvory v dolní části skříně - stylem vysavač.

Příslušenství

Dostáváme se k výbavě skříně, jíž hraje prim přítomnost pěti 120mm ventilátorů.Toto konstatování by samo o sobě vypovídalo velmi pozitivně, ale dále to tak veselé není. U Thermaltake se sice rozhodli pro nadprůměrný počet ventilátorů, ale pak již situaci nijak neřešili. V důsledku se tedy situace má tak, že všechny ventilátory jsou napájeny přes dlouhý smotaný dvoužilový kabel vedoucí k průchozímu Peripheral Power kabelu. Takže pokud budete chtít bez úprav napojit ventilátory na základní desku, máte smůlu a pokud si myslíte, že budete mít se základním vybavením ve skříni pořádek v kabelech, budete mít rovněž smůlu. S touto stránkou se výrobce jednoduše odmítl zabývat a přitom by stačilo jen malinko zapřemýšlet.

Snad každá základní deska má na sobě alespoň dva přídavné konektory pro skříňové ventilátory, čehož se mohlo snadno využít alespoň u ventilátorů v levé dolní části a hned by bylo po dvou problémech s napájením a vedením kabelů kamsi ke zdroji. Navíc byste mohli otáčky těchto ventilátorů snadno sledovat a snad je i softwarově regulovat. Nebo, pokud by se výrobce chtěl ukázat, mohl by kamsi do skříně (místa je na to snad dost) umístit malý plošný spoj, z nějž by se ventilátory mohly snadno centrálně napájet a možná i regulovat. Pak by také stačilo na tento spoj připojit pouze jeden Peripheral Power konektor ze zdroje a odpadly by starosti s ohyzdnými konektory ventilátorů.



Mezi další příslušenství patří čtyři sady šroubků, jimiž výrobce nešetřil. Najdete zde jednak speciální šroubky pro upevnění pevných disků, dále řezné šroubky pro ventilátory, šroubky s jemným závitem a jakýsi mix distančních sloupků, šroubků s hrubým závitem a sem tam i nějaký Thumb Screw.



Nakonec tu jsou zmíněné plastové kroužky do otvorů pro hadice vodního chlazení, bílý plastový ochranný proužek se stejnou funkcí, stahovací pásky a také přerostlé datové ATA a SATA konektory (po jednom kusu), protože některé pozice v šachtách jsou umístěny velmi daleko od základní desky. Vše si můžete prostudovat v jednoduchém anglickém manuálu.