Thermaltake Spedo: multifunkční skříň
1.12.2009, Jan Vítek, recenze
Společnost Thermaltake má v nabídce řadu skříní, mezi nimiž dnes testovaný model Spedo (VI90001N2Z) rozhodně má čím vyniknout. Výrobce zde slibuje nejen kvalitu, ale také řadu funkčních prvků, kam patří záležitosti jako C.R.M.3 či FANCOOL 8.
Kapitoly článku:
- Thermaltake Spedo: multifunkční skříň
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Pohled dovnitř skříně
Obě bočnice na místě drží nízké přítlačné šroubky, jež jsou na levé straně doplněny také o plastový mechanismus a ten by měl zajistit dobré uchycení i bez nich. Po jeho prozkoumání se mě ale zmocnil pocit, že si z nás výrobce asi tropí žerty, protože něco tak přehnaně odfláknutého jsem už delší dobu neviděl. Co Chieftec umí a nabízí už léta, to Thermaltake v tomto případě dokázal dovést k naprosté nepoužitelnosti, protože po "zajištění" bočnice zámkem se tato klepe jak osika při sebemenším ochvěvu a mě trošku rozesmutnila představa, že ji navíc osadím dvěma ventilátory. Na zámek v bočnici tedy raději rovnou zapomeňte, jako by tam nebyl.
V základní verzi se bohužel nedočkáme inovace Plug and Play Fan, protože ta neobsahuje boční ventilátor. U verze Advance již však je a spočívá v tom, že dole ve viditelně obdélníkově vyřízlé liště jsou dva kontakty, které mají své protějšky na bočnici a zajišťují napájení ventilátoru. Ten tak nemusí být se zbytkem skříně spojován kabelem, což trošku usnadňuje spravování skříně i její kabeláže a odpadá neustálé kontrolování, zda nám bočnice při zavírání kabel neskřípne.
Dále tu vidíme v trayi základní desky pozici 120mm ventilátoru, jež byla zmíněna již v úvodní kapitole. Slouží k odvádění teplého vzduchu ze zadní strany desky, takže je zřejmé, že pokud už sem budeme nějaký ventilátor dávat, bude stačit nějaký velmi pomalý.
Verze Advance nabízí ještě také systém A.T.C.3 (Advanced Thermal Chamber 3) oddělující vnitřní prostor na tři komory pro napájecí zdroj, grafické karty a procesor pomocí plastových přepážek. Zda je to vhodné či potřebné, to zde neposoudíme.
Zaměříme se také na zadní stranu skříně, kde s dočkáme vyvedené kabeláže, což je další dobrá vlastnost této skříně - má široké možnosti pro tzv. cablemanagement, tedy úhledné a účelné vyvedení kabelů. Pro tento účel je nabízen systém C.R.M.3 (Cable Routing Management 3), jenž je opět v ucelené podobě nabízen až u modelu Advance. Avšak to spočívá pouze ve třech čtvercových plastových krytech, jimiž se kabely na zadní straně traye přikryjí, což je celkem zbytečné. Je tu totiž připraveno dost úchytů i se stahovatelnými páskami, což stačí i tak a není důvod je ještě přikrývat.
Všimněme si ale napájení ventilátorů, kterému se dle mého názoru měl výrobce věnovat daleko více. Ty dodávané se napájí pomocí dlouhých černých kabelů zakončených průběžnými konektory Peripheral Power. Konektory se tak dají na sebe postupně napojit, ale stejně tak vznikne dlouhý a neskladný sloupek z plastu. A vzhledem k počtu ventilátorů, které tato skříň nabízí (a verze Advance jich má dalko více i v základní výbavě) by se spíše hodil nějaký centrální systém napájení. Přeci pár konektorů a jednoduchý plošný spoj není nic tak složitého a drahého, aby nám nemohl být nabídnut. Spedo Advance by mohl disponovat ještě systémem regulace, který by uživatele potěšil určitě více než tři kusy plastu na krytí kabelů.
Nyní si prohlédneme zadní část skříně, kde se setkáme s dvojicí ventilátorů TurboFan. To Turbo spočívá ve zmenšeném motorku, díky čemuž se mohla zvětšit plocha lopatek a těch je také devět místo obvyklejšího počtu sedmi. Ve stropě skříně pak je další pozice pro 120/140mm ventilátor, nebo i 230mm, pokud jej seženeme, pak jsou patrné dva otvory pro hadičky vodního chlazení a sedm pozic pro karty se zámky plus dodatečná osmá bez zámku, která dává tušit, že mezi základní desku a zdrojem bude více než dostatečný odstup.
Pozice zdroje pak má pro jeho bezpečné uložení dvě podpůrné kolejničky a také odnímatelný prachový filtr. Jenomže k tomu se bez uvolnění zdroje nedostaneme, a tak by bylo daleko vhodnější, kdyby byl umístěn z druhé strany, však další kousek plastu pro jeho uchycení by byl jen kapkou v moři. Představoval bych si také nějaké lepicí pěnové bloky, jež by se umístily na zdroj a nutily vzduch k němu proudit pouze přes spodní otvor.
Před zdrojem si našla místo ještě pozice pro další nasávací 120mm ventilátor, ale ta je dle mě zvláště u této skříně s bočním a předním nasáváním naprosto zbytečná (jiné to bylo u Cooler Master Cosmos, který měl předek i bočnice bez průduchů).
Poměrně neobvyklé je zpracování předních šachet, kde jsou pozice pro 5,25" mechaniky (jedna je předělatelná na pozici pro externí 3,5" zařízení) umístěny nahoře i dole (4 a 3) a mezi nimi si našly místo 140mm ventilátorem TurboFan chlazené šachty pro pevné disky. V nich jsou připraveny plastové rámečky s měkkými podložkami pro utlumení vibrací. Obě kovové diskové šachty lze vysunout (a jednu z nich přesunout - viz konec této kapitoly), k čemuž slouží dvě úzké plastové páčky nahoře a dole. Při jejich tvoření ale opět někdo přemýšlel kolenem.
Takové páčky mají smysl jen tehdy, když se budou používat často a pokud poskytnou snadné uvolnění šachty pouze pomocí prstů. K čemu ale je, když si musíme na jejich uvolnění stejně vzít šroubovák a vypáčit je? Pravda, jde to i hrubou silou, ale stejně tento krok učiníme pouze při instalaci komponent a pak jen výjimečně, a tak by se stejně daleko více hodily šroubky, které by šachty dokázaly upevnit daleko pevněji. Toto je další příklad "moderních" prvků ve skříních, které ve skutečnosti znamenají krok zpět a probíhající šroubkové fóbie.
A pak je tu také před diskovou šachtou posunovatelný držák pro další 120mm ventilátor, jejž si můžeme v rámci možností nastavit podle libosti, tedy horizontálně i natočením.
Přední panel drží díky šesti plastovým západkám, které, jestli si dobře vzpomínám, poprvé ve svých modelech použila firma Lian Li. Díky tomuto systému je sejmutí panelu velmi snadné a rychlé, ovšem je třeba si dávat větší pozor, abychom západky nepoškodili. Otevře se pohled na přední ventilátor, jenž je viditelně ucpán tak, že bude opravdu sloužit maximálně pro chlazení pevných disků. Čerstvý vzduch pro ostatní komponenty se dovnitř snadněji dostane především přes boční průduchy a nějaký také přes 5,25" šachty. Ta dolní je na fotografii ucpána bílou krabicí s příslušenstvím.
Samotný panel a jeho perforované plechové části byly vhodně opatřeny pěnovými prachovými filtry a ty se budou na rozdíl od filtru vzduchu pro napájecí zdroj čistit už podstatně lépe.
Příslušenství
A nyní k dodávanému příslušenství, kterého v tomto případě příliš není, ale přesto postačuje. Dodávaný manuál zpracovaný v 10 jazycích sice postrádá češtinu, ale vše lze dobře pochopit z náčrtků.
Zbylé příslušenství čítá prodlužovací napájecí konektor pro základní desku, pak kovovou redukci pro 3,5" zařízení a 5,25" pozice, kam patří také upravená záslepka, sáček se šroubky a jinými drobnými součástmi a nakonec dva plastové panely. Ty spadají do systému 3,5 HDD relocation a nejde o nic jiného, než o přesunutí jedné z diskových šachet do mechanikové šachty. To má vylepšit průtok vzduchu uvolněním místa před předním ventilátorem, ale naopak se zhorší chlazení pevných disků. A vzhledem k tomu, že možností pro vstup čerstvého vzduchu do skříně je tu i tak dostatek, pokládám tuto možnost za zbytečnou až kontraproduktivní.