Thermaltake Water 2.0 Extreme: instantní vodník

Chladič se bude muset postarat o odvod více než 125 W tepla, což je hodnota TDP procesoru Phenom II X6 1100T s výchozím napětím, které jsme v našem případě zvýšili. Sestava byla uložena na stole, takže všechny chladiče uvedené ve výsledcích měly stejné podmínky, a to při teplotě kolísající kolem 22 - 23 °C, tedy při normální pokojové teplotě. Minule jsme však testovali v 20 - 21 °C, což ve výsledcích zohledníme. Teploty procesoru jsme odečítali pomocí utility Core Temp, zátěž všech čtyř jader obstaral Prime95 a výsledky byly potvrzeny tím, že chladiče byly sundány, opět se aplikovala teplovodivá pasta a proběhla další sada měření.

Předem se ale ještě vyjádřím k hlučnosti chladiče. Zezačátku a po delší době nečinnosti se začne výrazně ozývat pumpa, jak skrz ní proudí malé bublinky v médiu, což je normální a po chvíli to přestane. I pak ale pumpa rozhodně není neslyšná a ozývá se celkem výrazným vrčením, ovšem to se naštěstí s rostoucí vzdáleností začne vytrácet a rozhodně zanikne v hučení ventilátorů, které jsou slyšet i na své minimální otáčky 1200 RPM. To je celkem pochopitelné, když jde o dva 120mm modely, které foukají přímo na ostré lamely radiátoru. Jejich hlučnost se výrazně sníží až s otáčkami pod 1000 RPM a na nějakých 900 by se již daly považovat za tiché. Nicméně pak zase vynikne hluk pumpy.

Thermaltake Water 2.0 Extreme tedy není v základní podobě vůbec tichý, jak by jako vodní chladič být měl. O snížení hlučnosti se navíc musíte postarat sami, protože 1200 RPM je minimum, které nám software umožní nastavit, což je tedy poněkud nelogické, zvláště když jsou otáčky ventilátorů řízené pomocí PWM. Tato metoda regulace má výhodu právě v možnosti nastavení velmi nízkých otáček, aniž by se uživatel měl bát, že se ventilátor nerozjede. Nicméně v našem případě se oba ventilátory bezpečně rozjely i při nastavených otáčkách 800 RPM.

Pokud si tedy budete kupovat toto vodní chlazení, doporučil bych do košíku přibrat také nějaký regulátor otáček. Pak ovšem nejspíše přijdete o možnost regulace pomocí PWM, protože nejspíše pořídíte nějaký regulátor využívající změnu napětí a ten je obvykle pouze se třemi vodiči. Pak je možnost si trošku zabastlit a využít pouze vhodný odpor natvrdo připájený v napájecím kabelu, nebo koupený regulátor obejdete jedním drátem, který přímo k ventilátoru povede PWM signál.

Vzhledem k předchozím testům jsme provozovali ventilátory na stejných otáčkách jako testované vzduchové chladiče, aby bylo možné nějaké srovnání. Jedná se o 900 RPM, 1100 RPM a 1300 RPM, přičemž jediné tiché nastavení je na 900 RPM. I při něm by ale mělo zvláště vodní chlazení podávat výborné výkony, takže jak je tomu ve skutečnosti?

Zcela nepřekvapivě dosáhl Thermaltake Water 2.0 Extreme těch nejlepších výsledků v testu. Je jasné, že se s ním vzduchové chladiče nemohou na stejných otáčkách měřit. Je sice pravda, že ty většinou využívaly pouze jeden ventilátor, ale na druhou stranu můžeme radiátor ve skříni využít i pro odvětrávání vzduchu, čímž se rozdíly v počtu ventilátorů smazávají. Je ale pravda, že vodní chlazení je také podstatně dražší než kterýkoliv z uvedených vzduchových chladičů a také musíme do celého porovnání dosadit hluk pumpy, která testovanému chlazení také nepřidá kladné body.