Toshiba Portégé R600: ohebný střízlík na cesty

Hardware

Začneme tradičně s procesorem. Jedná se o model Intel Core 2 Duo SU9300, což je nízkovýkonné dvoujádro založené na Penryn-3M se základní frekvencí pouze 1,2 GHz pracující při napětí 1,050 V - 1,150 V. Vyráběno je 45nm procesem pro patici Micro-FCBGA a jeho maximální spotřeba je krásných 10 wattů.
K výkonu zde přispívá FSB 800 MHz, takže násobič je tu 6x a k dispozici má procesor celkem 3 MB L2 cache a kromě toho 2x 32 kB instrukční i datové cache. Aplikace CPU-Z však chvílemi ukazovala, že tento procesor zvedá svou frekvenci díky změně násobiče z 6x na 8x až na 1600 MHz. To by mělo přinést nezanedbatelné navýšení výkonu, ovšem trošku divné je, že procesor běžel při nastavení dynamické úpravy frekvence na 1600 MHz v podstatě pořád, tedy i v době, kdy notebook neměl nic na práci.

Pro potvrzení jsem ještě vyzkoušel aplikaci Core Temp, jež ukázala to samé - procesor pracující téměř neustále na 1600 MHz, avšak při napětí 0,875 V a ne 0,988 V, jak udávalo CPU-Z. Pokud se však nastavila místo řízení spotřeby Toshiba v systému Windows Vista rovnováha, začal si již procesor více měnit násobič na 6x, 7x, či 8x.

Toto vše ale neplatí, protože podle testů je procesor na udávaných 1600 MHz téměř o polovinu pomalejší, takže přetaktování se nekoná. Evidentně jsou CPU-Z i Core Temp z tohoto systému trošku zmatené a ukazují vyšší frekvence. Ostatně Toshiba se o žádném přetaktování také nezmiňuje, což by bylo velmi podivné, že by se nepochlubila a také to vysvětluje, že by měl procesor i v klidu neustále pracovat na vysoké frekvenci.
Základní desku CPU-Z zde označuje prostě jako Portable PC a sděluje nám, že jako čipová sada byl použit northbridge Intel GS45 a southbridge ICH9-M (82801IM), což by odpovídalo uváděným specifikacím. Jdeme tedy dál na operační paměť.
Ta je rozdělena mezi jeden 1GB modul DDR2-800 s čipy Hynix a na další čipy přímo na základní desce, což nám dohromady dá 2 GB RAM. Dle CPU-Z však zde paměť pracuje na frekvenci 333 MHz a ne 400 MHz, a to při časování 6-5-5-15 (CL, tRCD, tRP, tRAS). V záložce SPD je pak sice detekováno, že paměť je rozdělena, ale kolonky mající zobrazit hodnoty z SPD čipu zůstávají v obou případech prázdné.

Nyní přichází na řadu software GPU-Z pro zobrazení informací o použitém integrovaném grafickém jádru. Dozvíme se tedy, že zde je 65nm čipová sada Intel GM45, což je trošku vedle, ale pořád jde o grafické jádro Intel GMA 4500MHD. To má pracovat na 475 MHz, využít 10 unifikovaných shaderů a přidělených 128 MB z hlavní operační paměti. Nalezneme zde také informace o podpoře API DirectX 10 a Shader Modelu 4.0, ale to nás téměř nemusí vzhledem k nízkému výkonu zajímat a u tohoto notebooku dvojnásob.
A co se dá zjistit o dodávaném 128GB SSD, pod nějž se podepisuje přímo Toshiba? Dle označení THNS128GE8BMDC se toho příliš nenajde, ale buďme rádi alespoň za základní specifikace. Použité buňky jsou typu MLC (Multi-Level Cell) a tyto se používají v běžných komerčních produktech kvůli tomu, že jsou na stejnou kapacitu levnější, ale také obecně pomalejší než typ SLC (Single-Level Cell). Dosáhnout bychom měli na rychlost sekvenčního čtení až 100 MB/s a zápisu 40 MB/s a víc se mi vyčíst nepodařilo.

Jako optická mechanika se uplatní Matshita UJ-844S schopná číst a popřípadě zapisovat na média typu CD-ROM, CD-R, CD-RW, DVD-ROM, DVD-R, DVD-RW, DVD+R, DVD+RW, DVD-RAM. Rychlosti čtení jsou 24x u CD-ROM, 8x u DVD-ROM a zápis můžeme provádět následovně: 24x CD-R, 4x CD-RW, 10x HS CD-RW, 10x US CD-RW, 8x DVD-R, 4x DVD-RW, 8x DVD+R, 4x DVD+RW, 3x DVD-RAM.

Software

Již na první stránce jsem toto téma načal výpisem softwarového vybavení a nyní je na čase je dokončit. Po nastartování notebooku je tray na dolní liště naplněn spuštěnými aplikacemi, mezi nimiž je vhodné se zorientovat. Kromě standardních záležitostí jako Windows Sidebar je tu třeba Toshiba Tempro, což je nástroj, jenž nás dle slov výrobce dokáže upozornit na důležité skutečnosti vztahující se k výkonu notebooku.

Dokáže nás tedy upozornit na důležité softwarové aktualizace, kontrolovat výkon notebooku a upozorňovat na to, co může být špatně a jak to napravit, pak se dokáže sám aktualizovat a nebo si jej můžete naopak rovnou vypnout a zapomenout na něj.

Pak je tu známý Asistent Kamery vysunující se v podobě tlačítkové lišty z levého okraje obrazovky. Nabízí nám přímé sledování a nahrávání obrazu z webkamery v rozlišení zde až 640 x 480, přidávat k obrazu speciální efekty a samozřejmě také upravit nastavení naší kamerky.

O logování pomocí čtečky otisků prstů se postará TrueSuite Access Manager, kde si můžete známým způsobem zaregistrovat své otisky i změnit heslo do systému, pak je tu jednoduchá funkce pro nastavení tichého režimu optické mechaniky jejím zpomalením, možnost aktivace McAffee Security Center s 30denním zkušebním programem a bezplatnými aktualizacemi, Microsoft Office 2007 (šedesátidenní zkušební verze), Google Picasa a také Toshiba PC Health Monitor.
To je celkem zajímavá, ale nedotažená aplikace, jež nám je schopna říci, jak máme nabitou baterii a jaký je její stav, úroveň momentální spotřeby systému, teplotu procesoru a zařízení (tedy asi nějaký senzor na základní desce) a rychlost ventilátoru. Jenomže vše je pojato pouze jako grafická stupnice a přesné hodnoty se zde vůbec nedozvíme. Asi bychom jim dle výrobce nerozuměli. Zajímavostí je pak "Senzor 3D", což není nic jiného než grafická prezentace dat získaných z gyroskopu a v této podobě je to spíše blbůstka pro pobavení. Jinak by se měl použít pro ochranu pevného disku (výrobce mluví o trojrozměrném akcelerometr), ale v případě SSD je to zbytečné.

V předchozí kapitole jsem také nakousl téma Toshiba Assist. Spustíme jej pravým horním tlačítkem s písmenem i, po čemž vyjede okno rozdělené na 4 záložky. V záložce připojení je především Connectivity Doctor, jenž nás dokáže upozornit na problémy s rozhraními LAN, WLAN, vytáčeným připojením a Bluetooth. Další záložka zabezpečení umí nastavovat hesla a také spustit bezpečnostního agenta Toshiba pro ještě komplexnější správu hesel, přístupu pomocí čtečky otisků prstů a také pro nastavení modulu TPM (Trusted Platform Module), kódování dat na disku pomocí EFS (Encrypting File System) nebo PSD (Personal Secure Drive).

Záložka ochrana a oprava má jednu funkci - nástroj pro diagnostiku počítače pro zobrazení nejdůležitějších informací o počítači a testování integrovaných komponent, kam patří procesor, paměť, zobrazovací zařízení, zvukové zařízení, modem, PCMCIA (tedy zde spíše Express Card), sítě, USB, i.Link, optická mechanika a pevný disk. Pokud je vše v pořádku, objeví se vedle testovaného zařízení lakonická hláška úspěch. A nakonec je tu záložka optimalizace. Zde si můžeme nechat zformátovat karty SD, nastavit myš, využít usnadnění přístupu a nástroj lupa, nechat ztišit optickou mechaniku, využít funkci rozpoznání obličeje pomocí webkamery, přiřadit dvěma funkčním tlačítkům nad klávesnicí rozdílné funkce díky Tlačítkové podpoře Toshiba a využít také aplikaci Toshiba HW Setup.
Ta umí povolit zapnutí notebooku klávesnicí, nastavit emulaci USB Legacy, zapnutí počítače pomocí LAN, zapnout výstup na D-Sub hned po zapnutí a také zvolit tři režimy úpravy frekvence procesoru: dynamická, vždy vysoká, nebo vždy nízká. To však bohužel vyžaduje restartování systému.

Jak je tedy vidět, softwarová nadílka je tu velmi široká a to jsem ještě nezmínil nástroj pro vytvoření záchranného disku, ale pojďme už dále.