Toshiba Satellite A200 - originalita do 30.000,-

V následujících odstavcích se budeme věnovat portům a rozhraním notebooku. Toshiba Satellite A200 je dostatečně robustní, a proto nic nebránilo integraci čtyř USB portů. Dva jsou umístěny na pravém boku spolu s DVD mechanikou a konektorem pro modem. Vzhledem ke konstrukčnímu řešení pantů není zadní strana osazena konektory, proto i napájení a Kensington zámek zůstaly na pravé straně přístroje.
Dominantním prvkem levé strany je masivní žebrování výdechu ventilátoru. Vlevo se rovněž nachází D-Sub výstup na monitor, RJ45 konektor pro připojení přístroje k Ethernetu a S-Video konektor pro připojení notebooku k televizi. Za poněkud nedomyšlené považuji umístění audio panelu na čelní straně přístroje. Součástí audio panelu je i čtečka paměťových karet a potenciometr pro ovládání hlasitosti. Audio kabely vedoucí k čelu přístroje bohužel poněkud překáží při práci.
V případě notebooku s cenou kolem 30 000 Kč mě překvapil "pouze" 100 Mbit Ethernet, který zajišťuje integrovaný čip Realtek RTL8101. Nepsaným standardem je 56 kbit modem. Bezdrátovou komunikaci Toshiby zajišťuje čip Intel Wireless WiFi Link 4965AGN s podporou technologie Draft-N. Jedná se o rozšíření bezdrátových technologíí společnosti Intel, která ve svém novém Wireless-N standardu nabízí zvýšení přenosového výkonu a dosahu komunikace. Podle specifikací Intelu přináší Draft-N i určité snížení spotřeby.
Pro komunikaci s mobilním telefonem, PDA nebo perifériemi slouží integrovaný Bluetooth. V případě potřeby lze bezdrátová připojení deaktivovat pomocí přepínače na spodní straně přístroje. Síťovou komunikaci, profily připojení a další lze nastavovat v aplikaci ConfigFree - Connectivity Doctor. Infračervený IrDa port bohužel není součástí výbavy.

Baterie a provoz

V minulé recenzi Toshiby Satellite A100 jsem chválil a vyzdvihoval powermanagement notebooků Toshiba. S příchodem Windows Vista se však situace poněkud změnila. Dříve se u Toshiba notebooků o powermanagement staral samostatný program "Řízení spotřeby". Nyní je však powermanagement pouze na úrovni operačního systému bez přítomnosti speciálního software. Výrobce bohužel také vybavil notebook pouze slabší baterií o kapacitě 4000 mAh.
Během provozu spotřebu nejvíce ovlivňuje dynamická změna frekvence a napájení jader. Vlastní podtaktování pomocí snížení multiplikátoru procesoru zajišťuje technologie Enhanced SpeedStep. V praxi se však notebook choval poněkud podivně. Striktně dodržoval nastavení operačního systému a takt procesoru se automaticky nezvyšoval se stoupajícími nároky. Zvýšení taktu na nominální hodnotu 2,0 GHz bylo nutné si vynutit změnou profilu. A to i v případech, že byl notebook napájen z elektrické sítě.