Toshiba Tecra M11: malý pracant

Vnější zpracování

Toshiba stejně jako Lenovo sází u pracovních notebooků Tecra na jednoduchý vzhled. Celé šasi tvoří černé matné plasty s jemnou texturou a zaoblenými rohy. Nicméně i tak se jedná spíše o konzervativní design, který nebude nijak rušit. Na pracovních schůzkách tak nebude váš obchodní partner neustále rozptylován podsvíceným logem ve víku displeje, či lesklými plochami. Osobně tento design vítám, avšak některým se tento vzhled může jevit jako ošklivý.
Víko displeje se pod silnějším tlakem poměrně prohýbá, ale i tak je jeho pevnost dostatečná a displej je po dobu transportu chráněn. Nicméně při srovnání s Thinkpadem T500, který leží opodál, má Toshiba stále co dohánět. Při pohledu seshora na zavřený notebook uvidíme již zmiňovaný konzervativní design s rozumně velikým logem výrobce na středu víka. Panty mají stejnou barvu jako zbytek notebooku, a tak zcela splývají.

Spodní strana notebooku je již mnohem rozmanitější. Tato část je při běžném provozu takřka „neviditelná“ a výrobce tak mohl zanechat design stranou a soustředit se ryze na funkční prvky. Jedním z nich je čtveřice gumových nožiček, které celkem úspěšně brání pohybu notebooku po pracovním stole. Ve střední části pak nalezneme dokovací konektor.
Celá spodní strana je také na několika místech vybavena otvory pro nasávání vzduchu pro chlazení komponent, osobně nejsem zastáncem tohoto řešení, ale o tom až později. Posledním viditelným prvkem na spodní části je několik odnímatelných krytů. Měnit tak můžeme pevný disk nebo operační paměť.
Pro optická média je připravena mechanika od společnosti Teac, která zvládne klasické CD a DVD disky. Mechanika je pevnou součástí notebooku a nelze ji nijak elegantně vysunout a nahradit pevným diskem, či přídavnou baterií. Spodní víko je poměrně tuhé, baterie pevně uchycena pomocí dvojice zámků a snad jediné slabší místo se nachází u optické mechaniky, kde se víko mírně prohýbá. Tento „jev“ se však vyskytuje i u mnoha dalších výrobců.
Po celém obvodu notebooku jsou rozesety konektory a jiná rozhraní, které si nyní detailněji popíšeme. Na přední hraně jsou po stranách vyvedeny dva reproduktory, uprostřed čtečka paměťových karet, zapínání bezdrátových modelů a indikační diody. Umístění všech rozhraní je takřka ideální až na diody, které zakryjete pravou rukou a zcela tak ztratíte přehled o indikovaných akcích.
Levý bok začíná čtečkou pro Smartcard, následuje Mini DisplayPort a kombinované USB/eSATA, u kterého se na chvíli zdržíme. Tento port totiž disponuje funkcí Sleep-and-Charge, což se hodí například večer, kdy zjistíte, že máte vybitý telefon, či MP3 přehrávač. Notebook uspíte, avšak tento USB port zůstane napájen a vy tak můžete bez problému nechat nabíjet celou noc. Levá strana notebooku je dále vybavena mřížkou chladiče a zámkem Kensington.
Při pohledu na zadní stranu objevíme několik dalších rozhraní. Zprava je to gigabitový Ethernet, další USB 2.0, analogový D-Sub výstup a nakonec napájecí konektor. Poté následuje baterie, která zabírá naprostou většinu zadní části. Při levém okraji ještě objevíme přípravu na konektor pro analogový modem, avšak tím testovaný notebook vybaven není.
Poslední částí s konektory je pravý bok, který je z většiny obsazen optickou mechanikou, ale i tak se zde našlo místo pro několik rozhraní. Při pravém okraji je to třetí a zároveň poslední USB 2.0, při levém okraji pak výstup pro sluchátka, vstup pro mikrofon a nad nimi nalezneme slot pro ExpressCard.
Nabídka rozhraní není nikterak převratná, avšak nabízí standardní výbavu, kterou využijeme při každodenní práci. Znovu se však musím pozastavit nad konektorem Mini DisplayPort, pro který si budete muset pořídit redukci (pohybují se v rozmezí 400 – 600 Kč). Nyní zanechme jednotlivé konektory a podívejme se pod víko displeje.

Vnitřek notebooku

Samotné víko nedisponuje magnety, či západkou a plně spoléhá na sílu kloubů, které jsou poměrně tuhé. I tak je však možné notebook otevřít jen jednou rukou a to až o 180 stupňů. Ve všech polohách nabídnou klouby dostatečnou tuhost a víko displeje se tak prakticky vůbec nehýbe.
Vnitřek notebooku nabídne stejnou texturu jako horní část víka displeje a ani zde se výrobce nepustil do žádných rozsáhlých lesklých ploch. Výjimku tvoří pouze tlačítka touchpadu, která mají stříbrný povrch a během chvilky z nich může CSI: Miami snímat dokonalé otisky vašich prstů.
Dále zde máme klávesnici s modrým trackpointem uprostřed a nad nimi několik tlačítek pro zapnutí notebooku či regulaci hlasitosti. Veškerá tlačítka mají bílé popisky a nijak při práci neruší. Ve víku displeje nalezneme poněkud tlustější rámeček LCD panelu a úplně nejvýše je webová kamera.

Klávesnice se rozprostírá takřka od jednoho kraje k druhému. Bohužel malá úhlopříčka nedovolila vměstnat numerický blok, a tak si budeme muset vystačit s čísly ukrytými znaky s diakritikou, případně lze kombinací stisku tlačítek Fn a F11 aktivovat numerický blok pod klávesami v pravé části klávesnice.
Většina kláves je sloučena do jednoho bloku, ale důležité funkce jsou odděleny menší mezerou. V horní části klávesnice je takto oddělena řada s klávesami F1-F12, Escape, či Insert a Delete. Při pravém okraji se pak separují od zbytku ještě klávesy Home, Page Up, Page Down a Insert. Takto rozvržená klávesnice je vcelku přehledná a při psaní nedochází ke zbytečným přehmatům. Pouze klávesy Escape, či Delete by si zasloužily větší velikost.

Tecra M11 stejně jako každý jiný notebook disponuje sadou speciálních tlačítek, kterými lze ovládat nadstandardní funkce. Valná většina z nich se skrývá pod klávesami F1-F12 a aktivují se stiskem tlačítka Fn, které je napravo od Ctrl. Nejdůležitější funkce jsou pak umístěny mimo klávesnici při spodním okraji víka displeje. Jedná se o tlačítko zapnutí notebooku, spuštění Eco režimu, či regulaci hlasitosti. Zde mám jedinou výtku, a to k funkci okamžitého ztlumení, která se zcela nepochopitelně nalézá při levém okraji pod klávesou Escape.
Polohovací zařízení jsou k dispozici dvě, zastoupen je klasický touchpad se dvěma tlačítky a čtečkou tisků prstů mezi nimi. Komu by nevyhovoval touchpad, může použít trackpoint, který se nalézá mezi klávesami G, H a B. Pod mezerníkem jsou dvě tlačítka. Ovládání notebooku pomocí touchpadu je celkem pohodlné, ovšem o trackpointu se podobná pozitiva říct nedají. Modrá „čepička“ je totiž poměrně utopena mezi klávesami a její tvar taktéž nepatří k nejlepším. Zde by se Toshiba mohla inspirovat u Lenova, které nabízí v balení náhradní trackpoint různých tvarů.