Toshiba Tecra R10-10W

Notebook na první pohled

Toshiba Tecra R10 je vyvedena ve stříbrném hávu a nabízí na pohled velmi jednoduchý design, jenž se k mému potěšení vyvaroval lesklých a hladkých povrchů. Stříbrný plast na víku displeje se v oblasti loga firmy Toshiba trochu více prohýbá i pod mírnějším tlakem, což by tedy mohlo být lepší. Na vrchu také nenajdeme žádné stavové LED, ale to je nahrazeno tím, že jsou krásně viditelné podsvícené piktogramy na přední hraně základny.
Samotné víko s displejem je široké 7 mm a vepředu je trošku přihnuté, aby kopírovaly sklon základny. Zaměříme se nyní na pravý bok. Ten v sobě nese především vysunutelnou DVD-RW mechaniku a dále pokračuje slotem Express Card 54, nad nímž je vypínač bezdrátových rozhraní a první port USB 2.0. Nakonec na této straně zbývá již pouze Ethernetový port (1Gbps) a kulatý napájecí konektor.
Levá strana Tecry začíná s ovladačem hlasitosti. Ten sice vypadá jako starý analogový ovladač, avšak je digitální, takže je spojen s funkcemi operačního systému, místo aby reguloval přímo signál. Za ním následují 3,5mm konektory pro sluchátka a mikrofon, za nimiž máme druhý port USB 2.0. Pak je zde kombo, jež se díky své schopnosti šetřit místo u dnešních notebooků snadno prosazuje. Jde o konektor USB 2.0 a zároveň eSATA. Pak je zde již jen otvor pro zámek, na konci D-Sub pro připojení k monitoru, či jinému zobrazovacímu zařízení a mezi nimi výdech chlazení.

Za tímto průchozím výdechem vidíme žebrování chladiče, ale již nyní se zmíním o tom, že vstup pro vzduch je rozdělen mezi nespočet malých otvorů rozesetých po celém spodku notebooku. Aspoň se tak nebudeme bát, že položením notebooku na klín ucpeme jediný hlavní přístup k čerstvému vzduchu.
Výčet konektorů zakončíme u přední hrany, kde přesně veprostřed máme úzkou zdířku pro karty typu Secure Digital. Všimněme si také, že víko na svém konci od základny odstává, což usnadňuje jeho otvírání.
Zadní strana se ukazuje pouze se zasunutou baterií a dvěma klouby. Žádné porty ani konektory zde nenajdeme, protože otevřením displeje se přístup k zadní hraně notebooku uzavře. Celkově mi zde tedy chybí moderní port HDMI a někomu by mohla vadit i absence IEEE1394 FireWire.
Ihned po obrácení Tecry však poznáme, že ji budeme moci připojit k dokovací stanici. Jde o Toshiba Express Port Replicator 2. Ten nabídne vedle D-Sub také DVI-D, šest dalších USB portů, sériové a paralelní porty a další audio konektory.

Oporu notebooku celkem pět podstavců s gumovými podložkami a my se můžeme také přesvědčit, kde všude jsou ony drobné průduchy pro přístup k čersvému vzduchu k vnitřním komponentám a především pak k systémovému ventilátoru a chladiči.

Otevřený notebook

Nejdříve se mrkneme na to, jak velký nám Toshiba dovoluje přístup k vnitřním komponentám pomocí spodních odšroubovatelných panelů. Není to nic slavného, ale pro běžnou údržbu to rozhodně postačí. Zhruba uprostřed je velký obdélníkový panel a pod ním máme jeden zabraný a jeden volný SODIMM slot a bezdrátová rozhraní. A pak je zde již jen nad výdechem chlazení malá záslepka, pod níž je úzký prostor mezi lopatkami a žebry pasivu. Ta se budou časem zanášet prachem, a tak bude třeba je čas od času uvolnit, aby se nezhoršoval chladicí účinek.

Baterie se vysouvá klasicky směrem dozadu za notebook a uvolňuje se pomocí dvou jezdců, takže zde nic zvláštního.
Displej se sám při zaklapnutí aretuje do uzavřené polohy, takže k jeho otevření je třeba pouze překonat trošku vyšší odpor. Maximální možný úhel jeho vyklopení je pak cca 135 °, přičemž jeho poloha je ve všech úhlech bez problémů stabilní.
Zde si ale také musím postěžovat. Od notebooků třídy "business" bych rozhodně očekával, že dolní plastový okraj (kde vidíte nápis TOSHIBA) nebude od displeje odstávat. Ba co víc, klidně jej můžete nehtem odtáhnout o půl centimetru. To prostě u takového notebooku, jenž se chlubí klávesnicí odolnou vůči polití, zanechává poněkud rozporuplný pocit.
Základna notebooku se snaží vypadat elegantně, ale dle mého názoru jí to příliš nejde. Jednobarevný design se stříbrně lesklými tlačítky touchpadu mi osobně připadá nekontrastní a sterilní, ale raději ještě připomenu, že jde pouze o můj osobní názor a objektivně takto hodnotit tento notebook je nemístné.
Všímat si nyní ale budeme rozložení prvků na základně. S klouby displeje jsou zarovnané dva jediné reproduktory, které notebook nabízí. Dále pak zde máme oblast displeje, která se vyznačuje na dnešní dobu minimem přídavných (nejčastěji multimediálních) tlačítek. Speciální jsou zde v podstatě jen dvě dole na levé straně - tlačítko spouštějící Toshiba Asist pro nápovědu a servis a pod ním spouštěč centra nastavení mobilních zařízení. Pod tím se skrývá např. nastavení hlasitosti, bezdrátové sítě, jasu obrazovky, uzamknutí počítače, nastavení výkonu, atp.
Na multimédia však Toshiba nezapomněla a pro ně i další funkce vyhradila celou horní řadu od Escape pod F12. Jsou tak zde možnosti pro ztlumení zvuku, uzamčení počítače, změnu jasu, vypnutí bezdrátových rozhraní, vypnutí touchpadu, atp.
Pokud si všimnete pod levým reproduktorem malé zarážky u lišty nad klávesnicí, pak tu je možné silou odchlípnout, po čemž se objeví malý šroubek upevňující klávesnici k tělu notebooku. Je tak celkem snadné ji vyjmout a případně i šetrně vyčistit. Klávesnice je také poměrně tenká (přesto pevná) a zdvih jejích kláves je u ní malý. Přesto taková záležitost vůbec nečiní potíže, pokud jste tedy na notebooky zvyklí. Mezi funkčními klávesami a řadou číslic dále výrobce vložil průsvitný bílý pruh a skrz ten u kláves F10 a F11 prosvítají dvě stavové LED spojené s klávesou Fn.

Rozložení kláves vypadá rozumně, přesto bych ale i tak rád na některé záležitosti poukázal. Některé klávesy (šipky) výrobce stvořil až příliš titěrné, i když má na ploše základny prostoru dost a některé (levý Control) jsou na druhou stranu až podezřele velké. Potěšil mě však dvouřádkový Enter a dlouh Backspace a celkově považuji klávesnici za zdařilou a rozhodně jsem neměl problémy s jejím používáním spojené s navykáním si na neznámé rozložení kláves, tedy až na jednu jedinou věc.

Tlačítko Power je nebezpečně blízko klávese Escape a dvakrát se mi stalo, že jsem je omylem stisknul. To ale není problém, neboť počítač je nastavený tak, aby se pouze uspal.
A pak už zde máme oblast s touchpadem. Ten je o cca milimetr zapuštěný pod úroveň okolního plastu, ale jinak s ním tvoří jednolitý povrch. Prst se na něm nezadrhává, takže zde žádný problém. Pod touchpad Toshiba umístila lesklá tlačítka s nepatrnou hloubkou stisku a mezi ně pak snímač otisků prstů. Kromě toho můžete k identifikaci využívat také integrovanou webkameru a místo prstu svůj obličej.

Nakonec se zde ukáží podsvícené piktogramy, aby měl uživatel ihned přehled o tom, zda je zapnuté Wi-Fi, vybitá baterie, zapnuté napájení do sítě, pracuje disk...