W10 Creators Update: co přináší nového?

Microsoft nám dále slíbil, že poskytne další možnosti, jak ovládat doručování a instalaci aktualizací, do čehož se počítá i větší volnost při výběru doby nutného restartu systému. Ve výchozím nastavení je to zcela nepřekvapivě provedeno tak, že systém se na nic neptá a pokud je počítač třeba uspaný v době neaktivního používání (systémem nastaveno na 8:00 až 17:00), klidně se probudí a restartuje bez ohledu na to, co je na počítači spuštěno a rozpracováno. Rozhodně tak doporučuji vstoupit do Nastavení a podívat se, co umožní Aktualizace a Zabezpečení.

Relevantní je hned první záložka Windows Update, kde máme na začátku možnost vyhledat nové aktualizace a také seznam nainstalovaných aktualizací. Pak už jde právě o nastavení a v první době změna doby aktivního používání, kdy se počítač nesmí po instalaci svévolně restartovat. Microsoft avizoval, že tuto dobu si budeme moci prodloužit až na 18 hodin, což znamená, že systému zbyde alespoň 6 hodin na to, aby provedl aktualizace, a to každý den. Nicméně i v tom se dá díky novým volbám omezit.

Pak tu jsou Možnosti restartování, kde je jednak k dispozici naplánování přesného času instalace, a to v daný den a čas. To ovšem za předpokladu, že je k dispozici aktualizace pro nainstalování, takže v našem případě byla nabídka neaktivní. Ve výchozím nastavení je ale právě vypnuta možnost pro zobrazení více oznámení, které nám naplánovaný restart připomene, což je celkem vhodné mít zapnuté, abychom se nakonec sami nepřekvapili tím, co jsme si před tím nastavili a zvolili.

Dále tu máme Upřesnit možnosti s ještě dalšími volbami, které tu dosud nebyly. Zde je třeba zmínit, že v našem případě šlo o systém Windows 10 Pro, kde lze aktualizace deaktivovat až na 35 dní, což platí i pro Education a Enterprise. Pokud máte Windows 10 Home, můžete je deaktivovat pouze na jeden týden.

Co se týče způsobu instalace aktualizací, pak nabídka updatu dalších produktů Microsoftu je ve výchozím nastavení zapnutá, ale využití přihlašovacích údajů pro automatické dokončení akcí už vypnuté. Dále máme možnost vybrat si to, zda se budou instalovat aktualizace obecně uvolněné pro širokou veřejnost, nebo až ty, které jsou schváleny i pro podnikové systémy (Current Branch for Business). Pak máme ještě možnost odložit až o osm dní jednak ty aktualizace, které přináší nové funkce a jiná vylepšení, a tedy nejsou nutné pro zajištění bezpečnosti systému.

A nakonec je tu možnost pozastavit aktualizace, což znamená, že je systém nebude vyhledávat a instalovat "po dobu až 35 dní". Slovíčko "až" je v popisu poněkud nadbytečné, protože jde právě o 35 dní, což nelze změnit. V praxi to znamená, že po zapnutí této volby systém počká 35 dní na stáhnutí a instalaci aktualizací a my ji budeme muset samozřejmě i s následovným restartem provést, abychom si mohli aktualizace opět pozastavit. Způsob doručování aktualizací už jen nabídne jako dříve možnost využít P2P stahování ve stylu torrentů.

Microsoft nám tak v tomto ohledu dal k dispozici větší volnost, ale z mého pohledu se neřeší zásadní věc, a sice to, aby měl uživatel naprostou kontrolu nad restartem svého počítače. Aktualizace můžeme s využitím oficiálně dostupných voleb odložit a restarty vytěsnit do šesti hodin denně. Jenomže stále se bude stávat, že se systém prostě uprostřed noci probudí, nainstaluje si aktualizace, poté počítač bez ohledu na nic restartuje a ani nebude mít dost slušnosti na to, aby se zase uspal.