X-Slim X340: tenký notebook v podání MSI

Zavřený notebook

Podobnost s MacBookem Air se u tohoto počítače skutečně nezapře, za což může především jeho tvar a snaha o čistý a minimalistický design. MSI u tohoto notebooku nabízí rovné víko i spodní základnu, avšak obě tyto části se pozvolna svažují na minimální tloušťku 6 mm, která je ale až na samotném okraji, a tak je tento údaj důležitý asi jako to, že zítra ráno vyjde slunce.
Jinak je ale tento notebook na první pohled pozoruhodně tenký a první potěžkání potvrdí také jeho nízkou hmotnost, ovšem uvidíme, za jakou cenu. Víko displeje je tedy na většině své plochy rovné, na krajích zkosené a má kulaté rohy. Není zde využita žádná textura, ale černá barva se metalízově třpytí. Za tento líbivý efekt však zaplatíme daň, protože povrch je velmi lesklý a náchylný na snadné upatlání. Poté se z krásného povrchu může rázem stát kus umolousaného plastu.

Stylový vzhled se tomuto notebooku také snaží dodat logo MSI posazené ve středu víka, které je v zapnutém stavu podsvícené. Kde se tento výrobce nechal asi tak inspirovat, to snad již ani nebudu zmiňovat, ale dnes není jediným. A co se týče pevnosti víka, to není vůbec těžké promáčknout tak, aby narazilo zevnitř na displej a trošku mu pocuchalo barvy. To ale vůbec nemusí vadit a jinak je naprosto jasné, že pro polní podmínky tento počítač ani není určen. Přesto by ale nemusel působit tak chatrným dojmem a ukáže jen čas, jaké budou toho následky.
Spodní část notebooku neukáže zrovna nějaké složité členění a je složena převážně z jednoho kusu plastu. Její podstatnou část zabírá baterie, pod níž je jediný konektor, jejž můžeme využít, a sice (u vybraných modelů) pozice pro SIM kartu. Jinak tu nejsou žádné demontovatelné panely se sloty pro operační paměti, pevný disk, Wi-Fi moduly, nebo jiné komponenty. Navíc pod baterií je rovněž jeden šroubek krytý samolepkou, po jejímž porušení dle nápisu ztratíme záruku.

Chlazení je tu evidentně aktivní (jiné jsme ani nemohli čekat) a využívá dva velké přední průduchy - levý (při pohledu zespoda) na nabírání vzduchu a pravý na jeho vyfukování. My si sice tento notebook kvůli záruce nerozmontujeme a nebylo nám to ani dodatečně povoleno, ale zde se můžete podívat na obrázky, které pořídil server Slashgear. A z nich je vidět, že zrovna o profesionální a čisté sestavení hardwarových komponent nešlo. Komponenty byly uvnitř spíše poházeny, na ukotvení kabelů se využily ve velké míře ošklivě vypadající lepicí pásky, ale je třeba si také uvědomit, že Slashgear měl k dispozici ranou verzi X340 a finální pro prodej již mohou vypadat jinak. Avšak předpokládám, že o velké změny ve vnitřním uspořádání nepůjde, a tak by bylo pro běžného uživatele příliš složité, aby si vyměnil operační paměť nebo disk.

Samotná základní deska v počítači zabírá zhruba třetinu, další poměrně stejnou část si usurpuje baterie a nezanedbetlné místo si vezme pevný disk. Zbytek zabírají porty, reproduktory, kabeláž, nebo vzduch.
Zaměřme se nyní na dostupné porty a jako již tradičně na ty umístěné na pravé straně. Celkově jich není zrovna moc, ale to je samozřejmě dané omezeným prostorem. Po obou stranách jsou jim vyhrazeny rozšířené hrany a na té pravé máme dvojici USB 2.0, jež jsou možná až příliš blízko u sebe, pak dva audio konektory (3,5mm jack pro sluchátka/line-out a mikrofon) a nakonec napájecí konektor. Zde mě zajímalo, zda náhodou nejde zasunout do některého z audio konektorů, ale nejde to. On by to ani nebyl velký problém, když si uvědomíme, že plus je bezpečně kryté uvnitř a po obvodu je zem.
Stejně velký prostor je pro konektory vyhrazen i na levé straně a zde si našel místo konektor HDMI, pak RJ-45 pro gigabitový Ethernet a nakonec klasický D-Sub pro analogový obrazový výstup. Zamlouvala se mi především přítomnost konektoru HDMI, díky nemuž si budeme moci k notebooku připojit HD televizor a třeba pomocí redukce HDMI - DVI také LCD monitor. D-Sub může totiž u monitorů s vysokým rozlišením přinést rozechvěný a neostrý obraz.
Zadní část notebooku ukáže pouze cca 2centimetrové klouby a trošku také baterii se dvěma zámky pro její zajištění. Ty ji drží na místě celkem pevně, aby se nijak neviklala a nerachotila.
Zepředu jsou zase trošku vidět umístěné bílé kontrolky, jež by mohly být lépe odděleny, protože jedna z nich dokáže osvítit téměř všechny ostatní, což je tedy vidět především za tmy. Abyste je při zavřeném víku viděli, musíte se hodně naklonit, ale stejně na ně takto dobře vidět není důležité. Poblikávající Power značící pouze uspání počítače vidíte i odrazem a jiné kontrolky se zde u zavřeného PC neuplatní.

Otevřený notebook

Střední část základny je trošku vykouslá dovnitř, aby přes ní přečníval displej, a dal se tak snadno otevřít. Maximální úhel je dostatečný - cca 150 stupňů. Klouby jej sice drží na místě, ovšem pokud si položíte notebook na klín a rozepíšete se, dokáže se znatelně rozklepat. Otázkou je, co s tímto udělá čas a zda se to ještě nezhorší.
Na můj osobní vkus má displej kolem sebe až příliš široký rámeček (také s lesklým povrchem), ovšem zde je jasné, že toto je dáno postupně se svažujícím víkem, pod jehož okraje by se už nevešel. Nahoře narazíme na stříbrné oko 1,3megapixelové webkamery, nalevo od ní máme dva mikrofony a napravo LED značící její aktivitu. Dole je tradičně umístěno logo výrobce. Okraje displeje nad jeho povrch vystupují asi jen o milimetr, ale i tak mě potěšilo, že jsou s ním dobře a pevně spojeny, takže by se nemělo snadno stát, že se vám pod něj dostane prach či tekutina. A nakonec si lze všimnout ochranných gumových proužků starajícíh se o jeho jemné dosednutí na základnu.
Základna samotná již tak lesklá jako rámeček není, ale i tak je na dotek hladká a nečistoty jsou na jejím povrchu zvýrazněny. Můžeme si všimnout, že její zpracování je velmi čistě a jednoduše provedeno, takže se nedočkáme žádných speciálních tlačítek, ať už normálních, nebo dotykových a povrch byl stvořen co nejrovnější s klávesnicí velmi mírně zapuštěnou do něj.
Veškeré kontrolky, tedy ty již zmíněné na dolní hraně a také na tlačítku Power v pravém horním rohu prosvicují výhradně bílé LED. Do dodává vzhledu jistou míru elegance, ale osobně bych se přimlouval za jejich o něco menší svítivost.
Klávesnici byl vyhrazen striktně obdélníkový prostor, jenž nezasahuje až ke krajům, kam by se poté nemohly vejít porty. Klávesy samotné jsou čtvercové a zkosené pouze na své dolní hraně, takže se od sebe dají hmatem jakž takž ještě odlišit. Skutečný problém ale vidím v tom, že se klávesnice v určitých částech (především pod písmenem D, pak L a v jejich okolí) výrazně prohýbá za nepěkného zvuku, což bych tak trochu přirovnal k testovanému hernímu notebooku Toshiba Qosmio X300.

Veškeré speciální funkce se ovládají právě s použitím klávesnice (kombinace Fn a další). Můžete si tak snadno zapnout či vypnout webkameru, bezdrátová rozhraní, touchpad, obrazové výstupy, uspat notebook, ztišit zvuk, snížit jas obrazovky, nebo cyklovat mezi jednotlivými ECO módy. V nabídce jsou následující: vypnuto / Gaming Mode / Movie Mode / Presentation Mode / Office Mode a Turbo Battery Mode.
Pak se již dostáváme do dolní části, kde nemůže být nic jiného než touchpad. Ten je také mírně zapuštěn pod okolní povrch a s ním sdílí i stejný materiál. Zde se opět setkáváme s tím, že hladký povrch klade prstům příliš velký odpor, což trošku odlehčí nanesená mastnosta z prstů, ale pak zase notebook nevypadá moc reprezentativně. Pod plochou touchpadu je dobře nahmatatelné dvoutlačítko, k němuž naopak nemám výhrady a co se týče oněch bílých kontrolek, těch je zde celkem osm a mají na starosti klasické úkoly, jako informovat o aktivitě rozhraní a disku, ukazovat stav baterie, zapnutý Caps Lock, atp.