Xbox One vs. PlayStation 4: kdo bude lepší?
20.6.2013, Petr Štefek, recenze
V tomto článku si budeme snažit přiblížit to, jak budou vypadat herní konzole nové generace. Letitý souboj Microsoftu proti Sony, respektive Xbox versus PlayStation, se nám v budoucnu ještě více vyostří.
Kapitoly článku:
- Microsoft Xbox One - úvod
- Integrovaná grafika
- Operační paměť
- Spotřeba a provozní vlastnosti
- Nový Kinect a periferie
- Xbox One nebo PlayStation 4?
Microsoft i Sony se budou velmi intenzivně zabývat různými profily pro spotřebu při specifických činnostech. Konzole toho tlaku byly doposud ušetřeny, protože ani jeden z čipů využitých v současné generaci konzolí nepodporoval dynamické řízení spotřeby. Použitá architektura Graphics Core Next v případě GPU podporuje power gating a stejné je to v případě Jaguaru, který vypínání nevyužívaných jader podporuje taktéž. Dynamické změny frekvence a voltáže jsou rovněž podporovány. Výsledkem všeho snažení v případě Xbox One a PlayStation 4 by mělo být efektivní řízení spotřeby při různých činnostech, jako je hraní, sledování videa nebo brouzdání po internetu.
Pokud bychom si chtěli udělat nějakou představu o tom, jak se potřeba může pohybovat, zkusme si představit, že dvojice 4jádrových Jaguarů má v plném nasazení příkon okolo 60 W a podobně samotné GPU s pamětí by mohlo mít příkon v případě Xboxu One někde okolo 80 W. Celkově si dovolím předpokládat, že v zátěži se spotřeba obou konzolí může pohybovat okolo 140-160 W dle konzole. V režimu klidu (iddle) pak můžeme očekávat podstatně nižší spotřebu, než je tomu u současného Xbox 360 slim verze. Perfektní by byla hodnota někde okolo 15-20 W.
Xbox 360 Slim
Xbox One na vše jde trochu jinak než ostatní konzole, a to včetně konkurenčního Sony PlayStation 4, protože využívá dvou současně běžících operačních systémů pod taktovkou odlehčeného Hyper-V z dílen Microsoftu. Tento nástroj se využívá k tomu, aby ze vyhradil natvrdo z hardwarových zdrojů konzole ty, které budou k dispozici každému ze dvou současně běžících operačních systémů, což jsou v našem případě Xbox OS a Windows Kernel.
Xbox OS je vyhrazeno k hraní her, zatímco Windows Kernel má pod správou všechny aplikace a některé další úkoly, které se týkají zpracování vstupů z periferií, jakou je např. ovladač Kinect. Oba tyto systémy běží současně, takže přepínání mezi nimi je otázkou okamžiku. V případě nové konzole a přítomnosti 8 fyzických jader není problém alokovat pro tyto účely dost zdrojů, aby to nemělo negativní dopad na výkon při hraní nebo naopak při správě a provozování jiných aplikací. Prakticky to bude znamenat, že přepnutí mezi herním režimem a případně jinou aplikací nebo ukončení hraní bude dílem okamžiku. Starší konzole Xbox 360 nic takového samozřejmě nepodporovala.
Microsoft to samozřejmě nevymyslel pro pouhé rychlé přepínání mezi aplikacemi nebo ukončování her či naopak, ale důvod byl daleko prozaičtější. V momentu, kdy budete chtít při hraní hry po očku sledovat video nebo mít zapnutou jinou aplikaci, tuto možnost budete mít rozdělením obrazovky nebo tzv. picture in picture módu. Otázkou zůstává, jak budou zdroje konzole rozděleny mezi jednotlivá využití a kolik současně zapnutých aplikací bude Xbox One podporovat.
Multi-tasking bude jednou ze silných zbraní nového Xboxu, a to ve stylu Windows 8, takže jak už bylo řečeno, můžete si podle libosti rozkrájet obrazovku na jednotlivé aplikace. Jestli to je nebo není přínosem pro běžného uživatele, který buď hraje hru nebo sleduje video, nechám pouze na vás.
Pokud bychom si chtěli udělat nějakou představu o tom, jak se potřeba může pohybovat, zkusme si představit, že dvojice 4jádrových Jaguarů má v plném nasazení příkon okolo 60 W a podobně samotné GPU s pamětí by mohlo mít příkon v případě Xboxu One někde okolo 80 W. Celkově si dovolím předpokládat, že v zátěži se spotřeba obou konzolí může pohybovat okolo 140-160 W dle konzole. V režimu klidu (iddle) pak můžeme očekávat podstatně nižší spotřebu, než je tomu u současného Xbox 360 slim verze. Perfektní by byla hodnota někde okolo 15-20 W.
Xbox 360 Slim
Xbox One na vše jde trochu jinak než ostatní konzole, a to včetně konkurenčního Sony PlayStation 4, protože využívá dvou současně běžících operačních systémů pod taktovkou odlehčeného Hyper-V z dílen Microsoftu. Tento nástroj se využívá k tomu, aby ze vyhradil natvrdo z hardwarových zdrojů konzole ty, které budou k dispozici každému ze dvou současně běžících operačních systémů, což jsou v našem případě Xbox OS a Windows Kernel.
Xbox OS je vyhrazeno k hraní her, zatímco Windows Kernel má pod správou všechny aplikace a některé další úkoly, které se týkají zpracování vstupů z periferií, jakou je např. ovladač Kinect. Oba tyto systémy běží současně, takže přepínání mezi nimi je otázkou okamžiku. V případě nové konzole a přítomnosti 8 fyzických jader není problém alokovat pro tyto účely dost zdrojů, aby to nemělo negativní dopad na výkon při hraní nebo naopak při správě a provozování jiných aplikací. Prakticky to bude znamenat, že přepnutí mezi herním režimem a případně jinou aplikací nebo ukončení hraní bude dílem okamžiku. Starší konzole Xbox 360 nic takového samozřejmě nepodporovala.
Microsoft to samozřejmě nevymyslel pro pouhé rychlé přepínání mezi aplikacemi nebo ukončování her či naopak, ale důvod byl daleko prozaičtější. V momentu, kdy budete chtít při hraní hry po očku sledovat video nebo mít zapnutou jinou aplikaci, tuto možnost budete mít rozdělením obrazovky nebo tzv. picture in picture módu. Otázkou zůstává, jak budou zdroje konzole rozděleny mezi jednotlivá využití a kolik současně zapnutých aplikací bude Xbox One podporovat.
Multi-tasking bude jednou ze silných zbraní nového Xboxu, a to ve stylu Windows 8, takže jak už bylo řečeno, můžete si podle libosti rozkrájet obrazovku na jednotlivé aplikace. Jestli to je nebo není přínosem pro běžného uživatele, který buď hraje hru nebo sleduje video, nechám pouze na vás.