XG Viper 2: instantní casemodding?

Bočnice Viperu 2 jsou obě přichyceny černými šroubky s velkými hlavičkami, jak je dnes již poměrně běžné. Po jeho otevření se konečně dozvíme pravdu o uzpůsobení chlazení a ta není zrovna radostná. Na zadní pozici je totiž přes redukci na 80 mm připojený 120mm ventilátor. Ani bych se nepozastavil nad tím, proč výrobce použil restriktivní redukci, ale spíš by mě zajímalo, proč skříň již od začátku nebyla navržena tak, aby se dozadu dala zakomponovat přímo 120mm pozice. Její šířka na to dozajisté stačí, v té není problém. Ten však vězí v tom, že tray základní desky je až příliš odsazen od pravé bočnice, takže pro tak rozměrný ventilátor zde již není místo. Celé mi to připadá tak, že někdo u návrhu příliš nepřemýšlel a pak se to společnost snažila zachránit redukcí, která bude mít negativní vliv na průtok vzduchu a ventilátor také bude zbytečně vysazen směrem k chladiči procesoru.
Pokud je podivné, že na menší zadní pozici je větší ventilátor, tak potom už zcela vůbec nechápu, proč dopředu, kde je pozice i pro 120mm ventilátory, byl instalován pouze 80mm model. Při pohledu dozadu si můžeme prohlédnout pozici zdroje, která byla naštěstí posílena hned dvěma ohnutými kusy plechu, jinak by byly zvláště těžší zdroje při prevozu v ohrožení, ale rozhodně ne takovém, jako ostatní komponenty ve skříni. O zadním ventilátoru jsem toho již napsal dost, ale ještě jsem se nezmínil o jeho lopatkách a zpracování. Jde o ventilátor firmy EagleTech, která při zpracování lopatek příliš dobré práce neodvedla. Ty jsou totiž ostré a velmi zubaté, což v postatě platí i pro přední 80mm ventilátor firmy Young Lin Tech. Vedle zadní pozice se ještě nachází spínač pro detekci otevřené bočnice.
Záslepky pro rozšiřující karty jsou očividně vybaveny plastovými mechanismy pro rychlé upnutí, ale naštěstí jsou zde ponechány také klasické závity, protože zrovna k těmto mechanismům příliš důvěry nemám.
Přední část skříně se ukáže dvěma šachtami. Horní byla uzpůsobena pro čtyři externí 5,25“ zařízení a spodní pojme maximálně čtyři pevné disky a jedno externí 3,5“ zařízení. Pozice pro ně jsou zde sice dvě, ale jedna je již zabraná záslepkou s předními I/O porty. Zcela vespod za obdélníkovým výřezem v předním panelu pak máme konektory předního LED displeje. Ten dokáže napájet celkem tři ventilátory (dva jsou již do něj zapojeny a třetí je volný) a sledovat jednu teplotu pomocí čidla. Napájení je pak realizováno přes jeden Peripheral Power konektor.
Pokud se budete chtít podívat pod přední plastovou kapotu, pak je k tomu zapotřebí odšroubovat po každé straně tři šroubky, jenomže ty jsou pokud možno co nejlépe zastrčeny, takže se k nim šroubovákem dostává těžko. Nicméně přední panel sundat jde, jinak bychom ani nemohli vyměnit přední ventilátor. Bohužel pod ním narazíme na další příklady nepěkného zpracování, jaké skříni za půl čtvrtého tisíce rozhodně nesluší. Jeden za všechny jsem zachytil na makro. Prohlédnout si můžeme také přední rošt, jemuž malinké otvory rovněž příliš nesluší.
Přední panel z vnitřní strany se ukáže množstvím kabeláže. Zcela dole na zeleném PCB jsou veškeré jeho konektory, nad nimi PC Speakery a zcela nahoře baterie, jež bude udržovat nastavení displeje, když bude počítač zrovna vypnutý. Zde si také můžete všimnout dvojice kabelů vedoucích k „očím zmije“. Co se týče pevnosti panelu, pak ta i dle hmotnosti není zrovna velká a při méně šetrném zacházení se může snadno stát, že někde praskne.
K celkovému zpracování musím ještě podotknout, že mě rozhodně nenadchlo. Jednotlivé díly jsou k sobě přinýtovány až ledabylým způsobem, protože se překrývají pouze v těch nejnutnějších místech. Navíc zde nejsou ani žádné výztuže a skříň tak nemohu označit za pevnou. Světlým bodem je zakulacený pravý okraj traye základní desky, který se tak díky tomu při tlaku seshora příliš neprohýbá. Na druhou stranu jsem byl opravdu překvapený, když jsem v něm místo plného počtu devíti závitů pro přišroubování Full ATX desek našel pozice pro staré plastové distanční sloupky pro zacvaknutí do desky a zasunutí do traye. Ty jsem naposledy viděl u starých skříní typu Miditower a to je již opravdu dlouho.


Příslušenství

Mezi příslušenství můžeme v podstatě zařadit i kabely od předních I/O portů. Ty jsou pro zajištění maximální kompatibility rozděleny na jednotlivé konektory, co se týče tedy Firewire a audia. USB mají dva čtyřpinové konektory, ale ty jsou snad již standardizované.
Pri zajištění mechanik a disků tu jsou jednoduché plastové zámky. Ty mají plastové trny, jež se zasunou do otvorů se závity v zařízení a otočným klíčkem se zámek zajistí v šachtě. Dále tu jsou asi tři plastové stahovací pásky, dva samolepící úchyty na kabely a sada šroubků, distančních podložek (včetně oněch plastových) a izolačních podložek.
Veškeré příslušenství je pak umístěno v krabičce uvnitř skříně i s manuálem, ale ten není pro instalaci komponent potřeba, pokud máte všech pět pohromadě.