Zalman GS1200: vybavená a funkční

Instalace komponent

Nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která je založena na procesoru Phenom II X6, jenž dnes už sice není kvůli Bulldozerům tak aktuální, ale zde jde především o jeho vysokou spotřebu reprezentovanou 120W TDP.

Testovací konfigurace:

• Základní deska: Gigabyte 890GPA-UD3H (AMD 890GX)
• Procesor: AMD Phenom II X6 1100T - 120W TDP
• Chladič: Noctua NH-U12P
• Operační paměť: Kingston HyperX - KHX2133C9AD3X2K2/4GX
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800 GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: 2x 1TB Samsung HD103SJ
• Zdroj: Enermax Infiniti EIN650AWT - 650 W

Zalman GS1200 je velká skříň, takže s nedostatkem prostoru uvnitř se potýkat nebudeme, to spíše s něčím jiným. Samotné komponenty jdou tedy dovnitř naskládat snadno, pouze zdroj musíme trošku zdlouhavě instalovat přes zadní panel, ale to nevadí.
Problém je v kabeláži, a to především kvůli tomu, že musíme zapojit řadu dodatečných kabelů k přední Hot-Swap šachtě, horní dokovací stanici a pak tu je také eSATA na předním panelu. Pokud tedy chcete všechny tyto prvky využívat, myslete na jejich zapojení hned po instalaci pevného zdroje.
Zalman ale mohl více zapracovat na zapojení ventilátorů, zvláště když už je v podstatě všechny dostaneme v základním balení. Napájení předních 92mm a vrchního 200mm ventilátoru je tedy zajištěno díky plošným spojům pro připojení disků, ovšem s tím ostře kontrastuje zadní ventilátor, který má pouze konektor Peripheral Power, a je tak nutné jej připojit přímo ke zdroji a ideálně není řešeno ani napájení bočního 200mm ventilátoru, pro nějž musíme někde najít volný třípinový konektor, i když by se k tomu přímo nabízel plošný spoj u spodních diskových pozic. Zrovna k této skříni pak bude vhodné si pořídit nějaký dodatečný ventilátorový regulátor, což je samozřejmě investice navíc.

Chlazení skříně

Zalman se rozhodl, že nám chlazení celé skříně zajistí sám, čili tu nemáme v podstatě žádnou možnost, jak si ho uzpůsobit, pokud tedy nechceme se skříní zakoupené ventilátory nahrazovat. Zde jsou ale ventilátory více než kde jinde součástí celého návrhu skříně, a to především přední 92mm modely ve dvířkách disků a pak velké 200mm v bočnici a horním panelu.

Uživatel sám si může pouze dodat jeden ventilátor do spodní pozice mezi zdroj a diskovou šachtu, ovšem ten zde bude ve stínu bočního 200mm modelu naprosto zbytečný. Další možností je právě onen boční 200mm ventilátor nahradit dvěma 120mm, ovšem osobně nevidím důvod, proč bychom to měli dělat. Jeden velký ventilátor můžeme v bočnici provozovat na malé otáčky a jen zlehka ovívat celou základní desku. Díky malým otáčkám by pak nemělo hrozit, že ventilátor bude v bočnici šířit silné vibrace, které by způsobily hluk a možná i drnčení ve spojích se zbytkem skříně.

Koncepce chlazení je jinak klasická. Máme tu dva přední 92mm a jeden boční 200mm ventilátor pro nasávání vzduchu a pak zadní 120mm a vrchní 200mm pro jeho odvětrávání ze skříně. Pochopitelně nebude nutné ve všech případech využívat všechny. To záleží na výkonu a spotřebě celé sestavy, počtu nainstalovaných pevných disků a jiných faktorech. S běžnou sestavou bychom si tak jistě vystačili se zadním ventilátorem pro odvod vzduchu ze skříně a jedním předním pro chlazení šachty s pevným diskem či disky.

Teplotní testy

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark Vantage, Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 21 °C. Tato skříň přišla vybavena jedním 120mm ventilátorem vzadu, dvěma 92mm vepředu a dvěma 200mm v bočnici a nahoře. Nebylo tedy vůbec třeba tuto sestavu doplňovat o další.

Vrchní ventilátor nemá vzhledem k použitému chladiči velký smysl používat, protože ten není vhodně orientován a jeho pozice se bude hodit spíše pro vodní chladiče nebo takový vzduchový chladič, jenž fouká vzduch všemi směry. Zatímco naše Noctua NH-U12P posílá vzduch přímo na zadní ventilátor, který jej může odvádět hned mimo skříň. Přímo ven ze skříně posílá vzduch také grafická karta, čili zde bude záležet především na tom, jak dobře se bude dovnitř dostávat čerstvý vzduch zvenčí, což díky velkému ventilátoru v bočnici nebude žádný problém.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde budou chybět pevné disky. Pokud je budeme chtít chladit, není nic snazšího než zapojit přední ventilátor jejich šachty. Ten v našem případě dokázal testovací model HDD zchladit o 7 °C, což je výsledek, s nímž můžeme být velmi spokojeni. Přední ventilátory mají velmi dobrý přístup k čerstvému vzduchu a foukají přímo do malého tunelu s pevnými disky. A zde jsou výsledky teplot ostatních komponent v tabulkách:



Ukážeme si především rozdíl mezi provozem se zadním ventilátorem, který mimochodem dokázal naši sestavu uchladit s přehledem, a provozem i s bočním ventilátorem. Ten přinesl zlepšení především u čipové sady a grafické karty, jimž přinesl čerstvý vzduch. Ovšem přinesl také zvýšený hluk, respektive hluboké hučení, které by mi osobně za pokles dvou stupňů rozhodně nestálo. Boční ventilátor tak přijde vhod především při zapojení více karet vedle sebe, mezi něž se pak těžko dostává čerstvý vzduch a zde by jeho nucené proudění z bočnice mělo velmi pomoci.



Nakonec jsem ještě vyzkoušel, jaký přínos bude mít zapojení ještě vrchního ventilátoru. Ten v našem případě jen velmi mírně pomohl chladiči procesoru, ale jinak nestálo za to jej zapojovat.